Předchozí (1043)  Strana:1044  Další (1045) |
|
|||
1044
|
|||
|
|||
souzení. (Vz Nález). Pr. V. o něčem učiniti.
Nz. O v-děch mocných a o v. krále Vladi- slava vz Žer. Záp. II. 192. -- V. = ohlá- šení právem vyměřené strany jistého závazku n. povinnosti, die Aufkündigung, Aufsagung. Dáti služebníku, nájemníku n. pánu výpověď. Us. V. na půl léta napřed daná (ne: zně- jící). J. tr. V. nájmu, die Kündigung der Miethe. J. tr. V. na půl léta napřed věděti daná; pod polouletní v-dí něco najmouti. Er. V. měsíční, čtvrtletní, pololetní, celo- roční, Us.; lhůta, Čas v-di. Šp. Výpověď ústní, písemní, úřední, polouletní, na půl léta napřed; v. z bytu dostati, někomu dáti; v. obydlí; v. prostředkem práva učiněná, daná. Tehdá budeme sobě obapolně, my jim a oni nám moci v. učiniti, dadouce jedni druhým rok napřed věděti, a po tom roce... Tov. 160. A v tom se jim od nás v. stala. List z r. 1514. Volfgang na tu Novú ves výpověď učinil jmenovanému opatu. Ib. Tč. — V. z města, ze země, der Bann, die Acht. D Vz Vypovědění. Vypovědač, e, m., der Aussager, Kund-
macher. Bern. Vypovědati = vypovídati. Na Slov.
Výpovědek, dku, m. = výpověď. Hil.
Vypovědělý, gekündigt. Že jim vše grošmi
aneb penězi dobrými hotovými zaplaceno bude na čas v-lý. List z r. 1520. Tč. Vypověděnec, nce, m. = vypověděný
z vlasti, der Verwiesene, Verbannte, Geäch- tete, Exulant. Jel., Troj. V. v místě vyká- zaném se zdržuje. Kom. J. 071. Vypovědění, n. = povědění, die Aus-
sage, der Spruch. V. — V. služby, nájmu (výpověď), die Aufkündigung, Aufsagung. Us. — V. na vojnu; v. války, D., pokoje, die Kriegserklärung. Dal. — V. z vlasti, z města (vyhnání), die Verweisung, Ver- bannung, Acht, der Bann. V-ním z vlasti trestati. V. Trestání na hrdle změkčeno bývá v-ním n. od obce odkázaním. Kom. J. 671. Vypověděný; -ěn, a, o, ausgesagt: ge-
kündigt, verbannt. Vz Vypověděti. Alx. BM. v. 71. (HP. 82. ), Hus. — odkud: z Prahy. Bart. 229. 13. Jeho svědomí nemá přijato býti, poněvadž je v-ný z Prahy. 1529. (Mus. 1880. 493. ). U člověka z Říma v-ho hospodu maje pracně rukama svýma se živil. BR. II. 534. b. Člověku z obce na poušť v-mu ža- lostné to bývá. BR. II. 56. b. Vypověděti (vypovodíti), povím, pověz,
pověděl, děn a dín, dění (povězen, zení pozdější tvary; cf. věděn a ne: vězen); vy- povídati, vypovídávati = vysloviti, vyřknouti, aussprechen; říci, vyjádřiti, ausdrücken, sagen; pověděti, vypsati, vylíčiti, erzählen, her-, aus-, aufsagen, sagen; nález učiniti, vynésti, zu Recht sprechen, (Urtheil) aus- sprechen; ohlásiti konec nějakého závazku, povinnosti, stavu, aufkündigen, aufsagen; vy- puditi, vyhnati, verweisen, verbannen, hin- ausschaffen, in die Acht erklären. Jg. — abs. To vám bylo, ani není možná v. (un- aussprechlich). Us. Šd. Když vypoví, ať si vypoví, šak só ješče mládenci jiní. Sš. P. 224. Jazyk rozpustilý, co nechceš, vypoví. Mor. Tč. On už vypovídá (= vůčihledě slábne a schází. ) Mor. Vck. — co: příběh, |
Us., nález, přátelství, pokoj, příměří, poslu-
šenství, V., vojnu, Ros., válku. Ml. To takto vypovídáme a na věčné časy za právo usta- novujem. Zř. F. I. A. X. 2. Kdož stačí vy- pověděti svízele a společné ztráty tohoto pochodu? Ddk. II. 86. Blázen, co ví, to vypoví. Mor. Tč Jestliže bychom kterých při pozapomenuli a tak jich v. obmeškali (= nevypověděli), to nebude ke škodě žád- nému. Arch. II. 294. — co komu (vz V. co): službu, nájem, Us., peníze, jistinu, Ros., žold, V., poslušenství králi. Pal. Děj. IV. 2. 377. Aj středo, středo, jak seš dlóhá, že mně můj syneček vypovídá! Aj vypovídá, vypověděl a už včera večír s jinó seděl Sš. P. 204. Měl jsem takovou radosť, že vám to ani v. nemohu. Us. Šd. Tatíček už nám vy- povídajú (slábne). Mor. Šd. V. někomu byt. Us. Tč. Ztuhlý sval mi službu vypovídá. Čch. Jak mu to hospodský vypověděl, syn přenáramně zaplakal. Brt. S. 153. Aj mamko, zlá novina, už mně syneček vypovídá, vy- povídá, vypověděl, včera večer s inú seděl. Brt. P. 84. Len tak chytá dych do seba, aby jim odrazu všetko vypoviedal; I veru, ako došiel domov, priam jej vypovedal ho- spodu. Dbš. Sl. pov. III. 78., VI. 61. Nyní již mě hlavička bolí, dyž tam jinej chodí, dyž už mně má milá vypovídá; Dyž ty ňa (mne) dokonce nechceš, já ti vypovím. Čes. mor. ps. 118., 189. Voda ho nevzala, na vojno se nedal, jenom že své milé včera vypovídal; Vyvila sem ho na věneček, už mně vypovídá syneček; Má milá mně vepo- vídá, já hí (jí) vypovím spíše; Má panenko milá, nic se (ty) nedurdi, dyž já ti vypovím, jiného si najdi; Esli mně vypovíš, já půjdu za jinú; Vypověděl mně milé (milý), při- pověděl zas jiné; Dež mně vepovídá, ne- chať mně vepoví, šak se mě zas hiné se- neček namluví. Sš. P. 223., 224., 273., 309., 397., 656. V-děti někomu víru, válku. Ddk. II. 327., III. 7. — co jak. Věci zvláštní zvláštními slovy v. Kom. Až někdo zřejmým slovem vypoví. Msn. Or. 135. Případněji nedala se asi v. nevážnosť, s kterouž.... Ddk. II. 301. S pohrůžkami králi polskému příměří vypovídal. Dač. I. 161. Lživě o něm vypovídají. Sš. L. 207. Povědění v krátkých slovích smyslu mnoho vypovídající. Kom. II. 325. A cožkoli sě v té výpovědi vypo- vídá a přikazuje, to sě vypoviedá pod zá- kladem a pod pokutami ve smlouvě hra- decké. Arch. 11. 274. — oč kde. O ty trhy takto vypoviedámy. Arch. I. 224. Tu věc mezi stranami slyšev a jak jedné strany stížnosť tak i druhé odpor se vší bedlivostí váživ, takto mezi nahoře psanými podda- nými svými o takou rozepři vypovídám. Pam. Val. Meziř. 94. A cožkoli se v té výpovědi v-dá... Arch. II. 274. — o čem. Takto o tom jsú v. a to na místě postaviti ráčil. 1532. Mus. 1880. 497. Kronikář v-dá o tomto mocném pánu k r. 1099., že... Ddk. II. 335. Tu my slyševše žalobu Pražan a jiných měst takto o tom vypovídáme a nalezáme. Dač. I. 129. To všecko pilně roz- vážíc takto o tom vypovídám, že... List z roku 1557. Tč. Takto o tom vypovídají. Ros. — Trip., Aesop. — co za co: za |
||
|
|||
Předchozí (1043)  Strana:1044  Další (1045) |