528

Z peněz někoho loupiti, o p. oškrábati. Jg.
Z peněz někomu hádati, Br., k službám se
propůjčiti. Sych. To stojí za p.; z peněz se
vydati; již mám po p-zích; p-zi cinkati. Sych.
P. utráceti, proundati, rozundati, skrz ústa
(hrdlo) proháněti (projísti). Kom. P-zi mrviti
(je promarniti). Jg. P-zňm oči protírati. P.
jsou lotr (dělají lotry). P. milejší než hrdlo.
Ros. Nadělal, nasekal si peněz (je bohat).
Vydělal hezky peněz; Vyhrál p-ze, brzy je
oknem vyhází. Dch. Dříve snad přece bylo
líp o peníze. Us. v Dobrušce. Vk. P-ze okolo
něho na vše strany sypali. Let. 1£!3. Vydal
jsem, vyšlo mi na to mnoho peněz; psaní
s p-zi; kolik peněz sebráno, strženo? Km.
Poukázka na peníze. Na poukázku p-ze na
poště si vyzdvihnouti; p-ze poukázkou (po-
štovní) někomu poslati. Us. Ženiti se pro
peníze. Ty peníze už nepůjdou, nebudou se
přijímati. Na to peněz se nedostane. Km.
Zachoval si pěkných, hezkých peněz (=
mnoho). Ty nemáš moc peněz, ale krásné
věci (o tom, kdo si libuje u věcech titěrných).
U Kunv Msk. Jak se máte? Dobře až na
peníze. Na Moravě. Brt. U mě je tak o p-ze,
jako u žebráka o veš. U Kunv. Msk. Hod-
nota peněz (der Werth) tehda mnohem větší
byla než nyní jest. Sš. L 149. Peníze sirotkům
náležející k užitku mají obráceny býti, aby
darmo neležely. Kol. 51. Pakli žádati bude
póvod, mají penieze u desk uloženy býti.
O. z D. Tehdá má póvod penieze čisté mieti
hotové. O. z D. P. na cestu k útratě. Kom.
J. 482. Na věčnou oplátku peněz si vy-
půjčovati. Uspořené p. jsou dvojnásobné p.
Us. S p-zi hospodařiti, nakládati; p. vyvážeti
ze země; zápověď vyvážení peněz; posýlka
(zásylka) peněz, druh peněz, trest na p-zích;
oběh, hodnota peněz, placení p-zi, úrok
z peněz. J. tr. P. obchodem obrátiti, obrat
peněz; obrat v penězích, obrácení peněz (Um-
satz). Nz. Pytel peněz. P. bráti, někomu za-
vdati, pod úrok položiti, vysaditi, vydati,
přijati, uložiti, za něco vybrati, z oběhu
vzíti; v p-zích něco vyceniti; p. pro chudé;
p. k sobě přijati; obchod za hotové p.; stav
hotových peněz; spočítati něco v penězích;
k zapravení nákladů ustanoviti přiměřené
peníze; p. se sbírají, scházejí, přicházejí; od-
vod, přínos peněz; váček, měšec na p ; při-
jímání, ražení, bití, cena, účet, nadbytek,
zásoba, směna, rozbor, číslo, hodnota, počí-
tání, ráz peněz; nouze o peníze, placení p-zi
n. v p-zích, důchod z peněz; pokuta, trest
na p-zích; doložiti peněz. Šp. P. za sebou
podržeti; je zle o p.; jde to do velkých
peněz; p-zi hýbati; jde o p. Šm. Dnes za
peníze a zejtra darmo (nápis na hospodách).
Č. Bez peněz nikdo kněz, Geld regiert die
Welt. Šm. Peněz nemíti nemilá věc. Jg., Lb
Vz Chudoba, Máš peníze v hrsti, hledí se
přes prsty. Na Slez. Tč. Když dá pán Bůh
zdraví a panenka Maria p-ze, vede se dobře.
Slm. P-ze jsou živel pátý, který vládne všemi
státy. Na Slez. Tč. Nové peníze nové štěstí.
Zb. Jsou mu p. co malému dítěti nůž. Tomu
peníze jako dítěti oheň. Vz Marnotratný. Lb.
An již s chvoštištěm chodí hledaje peněz.
Vz Marnotratný. Č. Také mně p. z nosu ne-
padají (na vrbě nerostou, s hrušky jich ne-

třesu). Vz Hospodářství. Č. Peníze jsou slepy.
Km. Peněz se nedohostí, jestli se jich ne-
dopostí. Kda. P-ze se hrnou k bohatému a
zlé dni k chudému. Km. Říkávají, kde kráčejí
p-ze, že jsou všecky cesty otevřeny. Peníze
s nebes nepadají. Vz Pracovitosť; P. jsou smrť
člověka (vz Bohactví); Slovo dělá muže a p.
pána; Za p. všeho dojdeš; P. světem vládnou;
Málo peněz, málo muziky; Rozumu mnoho,
ale peněz není (vz Nuzný). Lb. P. nejsou bo-
hové, ale jsou velmi milostivy; I moje peníze
neštěrbaty; P. jedněm panují, druhým slouží;
P. mohou mnoho a pravda kraluje; Bez nouze
věk prožívá, kdo penězi oplývá; Má peněz
jako žába chlupů; P. jsou i v ošumělém
měšci vítány; Bez peněz i komorník chudoba;
Nebe za p. nekoupíš; K penězům celý svět
obrácen. Pk. Kdo hledí na nový měsíček
nemaje peněz při sobě, po celý měsíc p.
nebudou se ho držeti. Na Mor. Když uslyšíš
zjara kukačku ponejprv zakukať, měj při sobě
peníze, potom se tebe celý rok p. držeti bu-
dou. Us. na Mor. Chceš-li míti po celý rok
hodně peněz, házej o štědrý den hodně hra-
chu do kouta. Hrš. Kdo mnoho žita má, ať si
myši nasadí; kdo mnoho peněz, ať se soudí.
Č. Koupil by ves a peníze jsou kdes. Č.
Roboty do soboty a peněz do neděle (málo).
Č. P-zi se všecko spraví. Bez peněz ve světě
darmo se člověk plete. Bez peněz do trhu,
bez soli (bez koupě), domů. Nemáš-li peněz,
do hospody nelez. Č. Za peníze flinta střílí.
Č. Láce za láci, peníze darmo (laciné jest
špatné). Peníze rány nedostojí, když o řemen
běží. Reš. V Praze blaze, kdo má peníze.
Kdo má p. v kapse, může jíť do karet. Kněžské
peníze a židovská duše, vše do pekla kluše.
(Jg.). Vz Hotový. — P., náklad, Kosten. Na
svůj peníz něco dělati Us. — P., cena, Preis,
m. Kůň mladý v peníze jde, starý z peněz
vychodí. Us. Za drahý p. není to k dostání
(nelze toho dostati). Zlob. Obilé je v peně-
zoch, ide do peněz. V tech penězoch sem to
kúpił; za ty peníze je to drahé. Mor. Brt.

1. Penízek, vz Peníz, kleines Geldstück.
Mé hospodářství je od p-ku na groše a z grošů
na tolary. Zlob.

2. Penízek, zku, m., rostlina. P. polní,
sedlská hořčice, thlaspi arvense, Täschelkraut,
Kk. 215., FB. 73., Schd. II. 292.; prorostlý,
t. perfoliatum; horní, t. alpestre; chlumní,
t. montanum. FB. 73. — P., penízková vrbina,
lysimachia nummularia. FB. 66. — P. hladký,
nummulina laevigata, рrvok. Vz Frč. 12.

3. Penízek, zka, m., Pfennigfuchser, m.
Rk.

Penízkář, e, m. = penízek, 3.

Penízkokam, u, m., der Nummulith,
Fruchtstein. Rk.

Penízek, vz Penízek, 1.

Penka, y, f., na Slov. podpora, lavice,
deska, na mž lavice stojí; podstavek lávky.
Plk. Das Gestell, die Unterlage.

Pěnka, vz Pěna. — P., samice konopí,
Fimmel, Hanf, m. Berg.

Pěnkati si, o drobném ptačím hvizdu
zvi. o pěnicích. Hlk. (Bf.) Schirken wie der
Fink.

Pěnkava, y, f., fringilla coelebs, der Fink.
V. Vz Frč. 353., Schd. II. 445., Kom. J. 153.,