Předchozí (1077)  Strana:1078  Další (1079) |
|
|||
1078
|
|||
|
|||
Vyparatiť = vyplísniti. Zátur.
Výparek = věc vypařováním získaná.
Pdl. Vypaření. Po v. se (= zmizení) hnus-
ných Avarů. Šf. Strž. II 63. Vypařilý, ausgebrüht. — V., aufge-
taucht. Surovci nevědomo kdy v-lí. Šf. Strž. I. 580. Vypařiti se kde kdy. Avarové vypa-
řivši se (objevivši se) 1. 557. na Douu. Šf. Strž. II. 20. Jeden i druhý se v-řil, reper- tus est Šmk. — koho odkud čím : hle- mýždě vřelou vodou ze skořápky. ZN. I 584. Výparka, y, f = šťávní pára. Ott. V.
765. a. Vyparochniti = vydělati. Val. Vck.
Vypařování. Cf. Šfk. Ruk. 74., MS. 208 ,
Slov. zdrav. 409. Vyparuchniť si co = vydělati. Val.
Slaví 11 Vypáslý, vz Krem (dod.).
Vypaškrdiť = vymlsati V-dil z toho
všetko mäso. Slov. Čkžk. X. 86. Výpecné, ého, n., das Backgeld. Šp.
Vypelchati se = namáhavě ku chlebu
a p. přijíti, k samostatnosti Slov. Zátur. Priat. IV. 101. Vypeliti = vystrojiti. Slov. Rr. Sb.
Vypěti. Jichž (divů) já vám všech ne-
vypěji. 15 stol. Vypiadiť = vypíditi (piaďou siahať)
Slov Zátur. Vypiargovať = vyštěrkovati, vyrovnati
Slov. Rr. Sb. Vypicovati. Z stodol v-li (píci vzali).
Arch. VII. 372. Vypícť = vypéci ; vypáliti. Oči někomu
v. Slov. Němc. Sbr. sp. VII. 38. Vypíchnouti něco někde (ukrásti).
Kmk. Kuk. II. 273. Vypilnovať = pilností dobyti. Zbr Mud.
živ. II. 214 Vypínač = část přístrojů elektrických.
Nár. listy. Vypínavosť zaslepuje oči duše. Sv
Efrém. Vypínka, y, f. = vypnutí. Šd.
Výpis, V-sy smluv. Wtr. Obr I. 712
Vypisovač. Šf. Strž. I. 442., II. 25 , Č.
Kn. š. 288. Vypiti. Jak vypije, tak postaví. Slez.
Šd. Vypitosť, i, f., Trunkenheit, Trunksucht.
Co nás hryzie, to je v. nášho ľudu. Slov. Zátur. Ev. šk. I. 2. Vypitvaný. Člověk nevypitvaný. Jrs.
Vypjetí, n. = vypnutí.
Vyplácati co = vyžvaniti Us. Kšť.
Vyplacovací, Auszahlungs-. Lpř.
Vyplahnouti se = vylézti. Kuře se v-hlo.
Laš. Wrch. Vyplachovací tekutina, zum Ausspülen
Lpř. Vyplakatelný, ausweinbar. Lpř.
Vyplakati koho. Žádný přítel ho ne-
vyplaká, ani máti nevypláče. Dvor. — co komu. Již den po muzice v-la Josefovi otcův zákaz (plačky pověděla). Hrb. Obz. 94. — jak. Okolo umierajúceho nesmie |
sa mnoho vyplakávať, lebo ťažko zemiera.
Slov. Rr. MBš. — kam. V tu krůpěj vy- plakána vesna lásky. Kká. — co kde. Není volno na té boží trati ani dvě slzičky volně v. Hdk. — co na kom. Wtr. — co odkud. V. dítě (zemřelé) z nebe. Brt. Dt. 29. Matku po zemřelém dítěti truchlící napomínají, aby ho nevyplakala z radosti nebeské. Us. Brt. Vyplaštiť = vypleštiti. Slov. V zrak.
Phľd. X. 222. Výplata, Auslösung. V-tu si zachovává,
vorbehalten. Arch. VII. 579. a j. Výplatiště, ě, n., Auszahlungsort, n.
Neč. Vyplatiti co od koho. Jenž nás v-til
od smrti. Št. Kn š. 187. Pakli by děti naše nemohli tu polovici mlýna od strýce svého k sobě v. Exc. — něčemu: jídlu (málo n. mnoho snísti). Mor Vck. Vyplavěti, vyplavnouti, schiessen. Ta
barva brzy vyplavne. Laš. Wrch. Vyplazitý, ausgestreckt. S v-tým jazy-
kem Mus. 1889. 475. Vyplecení, n , Schulterlähmung. Čsk.
Vyplecený kůň, schulterlahm. Čsk.
Vypléhniti, vz Pléhniti (dod.). Hmyzu
mnoho se vyplehlo (zavrhlo. Vz toto) Brt. D. 248., 289. Vypleknouti = vyplesknouti Dol. Brtch.
Vyplenati = přestat plesati Hlk.
Vypleščiti oči = vyvaliti. Brt. D. 248.
Vz Vypleskati. Výplevek, vku, m., das Ausgejätete.
LObz XIX. 125. Vypliagať = vybiti. Slov. Rr. Sb., Ssk.
Vypliti co več. Kká. K sl. j. 195.
Vyplniti co. Hmota v-ňuje prostor. Mj.
4. — co komu. Má jemu summu svrchu
psanou v. (zaplatiti). Arch. IX 359. V-nil mu peníze (zaplatil). Ib. X. 33 — co čím. Myšlénkami si je (prázdné místo) v-ňuje. Kká. — jak. Mnoho sliboval a potom více skutkem vyplnil. Výb. II. 1329. Vyploditi co Příčiny vyplodí výsledek
nutně a samy sebou. Dk. — odkud. Z mo- dravé když vlnky mořské Afroditu v-dil ze pěny Pontos. Osv. VI. 58. Vyplouti proti komu J. Lpř
Vyplutí, n., das Herausschiffen. Lpř.
Vyplznouti. Z té flašky jedovatý had
v-zl (al. vyplynul). Pass. (Mus. 1832. 519.). Vypnouti se odkud: ze sedla Orl. III.
5. — se proti komu. Drze vypjali se proti
mocnosti Čch. Dg. 695. — se kde. Celý keřík vedle cesty se v-na. Sá. Po krajích v-nají se horstva. J. Lpř. Vypnutý kde čím. Duha jest oblouk
sedmibarevný v mraku na obzoru přírodou v-tý. Jd. Vypočítaný, ausge-, berechnet.
Vypočtovati = vypočítati. To se nedá
v. Pal Rdh. I. 389. Výpodoba, y, f. = vypodobení. Vch. Ar.
7., Pl. II. 459 Vypodobitelný, darstellbar. Tš.
Vypodobovatel, e, m., Darsteller, m.
Dk. Vypohoditi. Konečně se v-lo slunečním
dnem jarním. Kos |
||
|
|||
Předchozí (1077)  Strana:1078  Další (1079) |