Předchozí (602)  Strana:603  Další (604) |
|
|||
603
|
|||
|
|||
Rozhazování v pivováře = dělání vý-
střelku. Zpr. arch. VIII. 61. Rozheganý = rosviklaný. Mor. a slov.
Šd. Rozhlaholiti se Bor se r-lil, Kká., jazyk
zvonů. čch. Pieseň sa r-la. Kyt. Rozhlasí, z rus. V MV. padělaná glossa.
Pa. Rozhlásiti co jak. Rozhlásiti něco kři-
kem. Lpř. Rozhláška, y, f. = rozhlášení Dch., Mz.,
Mkl. R-ku někomu dělati, Einem Reclame machen. Dch. Rozhled o literatuře, umělecké činnosti.
Mus. 1880. 169. Rozhlédati = pozorně prohlížeti. Hr. rk.
SS. 63., SL. 53. — se jak. Plaše do kola se r., na vše strany, Vrch., kolem. Pdl., za- níceným zrakem. Kká. — se kudy. Roz- hlížel se širým krajem. Vrch. — se po kom kde Po někom se v polích, v dálce roz- hlížela. Kká. Td. 15. Rozhledna, y, f. = místo, odkud je
dobrý rozhled po krajině, Aussichtspavillon, n. Na Petříně byla r. 1891. r. vystavěna. Slovo utvořené r. 1889. Rozhlid, gt. rozhledu, m. = rozhled.
Laš. Tč. Rozhlomoz, u, m. = rozkolosení, das
Abprotzen. Čsk. Rozhlomoziti = rozkolesiti. Čsk.
Rozhlučený; -en, a, o, zum Brausen
gebracht, R. moře. Čch. Rozhlučiti. Až hudba vod se r-čí. Čch.
Sl. 91. Rozhnácaný; -án, a, o. Hňáco r-ná,
jen toho do sebe nahňácej (nacpi; o žrou- tovi). ČT. Tkč. — R. ženská = tělnatá; nedbale ustrojená; líná. Ib. Tkč. Rozhněv, u, m., Zorn, m. Rozhněvu ně-
čímu se vyhnouti. Cimrh. 82. Rozhněvání. V MV. pravá glossa. Pa.
23. — Ž. wit 101. 11 (indignatio; 77. 58. aemulatio). Rozhněvati. — koho čím: svým nedo-
myslem, pravdú. Št. Kn. š. 40., 156. — se z čeho. Brt. D. 345., Št. Kn. š. 133., Hr. rk. 369. Rozhniti se. Šrám se rozhnie (m. roz-
hnije) té rány. Št. Kn. š. 234 Rozhnojený. R. noha = podebraná. Lpř.
Rozhoda, Krisis. Nz.
Rozhodek, dku, m. = rozhodná doba,
Wendepunkt, m., Krisis, f. Nz. Vz Roz- hoda. Rozhodění, n. = rozhození Slov. Bern.
Rozhoditi koho. Dziv ma len neroz-
hodzilo (neroztrhlo), taká som bola nahne- vaná. Slov. Rr. Sb. — co kde kdy. Peníze po hospodách při muzice rozhazovati. Čes. mor. ps. 117. — co komu: karty (vyložiti). Us. Vck. — jak: myslivě. Sv. ruk. 260. — co kam (jak) Kdo ty hvězdy v nesčíslném výboru r-dil tam ve vír kolotavý do beze- dného světa prostoru? Čch. Bs. 61. Zrno obratem volnějším v oblouku na dlažbu r. KP. V. 250. Člověk ještě nerozhodil zrno do ňader orné půdy. Vrch. — (co) čím. Rozhadzuje peniazmi ako prachem (marno- tratný). Phľd. VIII. 159. Prachem zámek r. |
Wtr. exc. Mláto a kaly vodou r. Zpr. arch.
VIII. 61. — se čím kdy. Děti ve (při) hře se rozhazují penízem, kamínkem. Us. Tkč. Rozhodnosť, i, f., Entschiedenheit, f.
Dch., Nrd. Rozhodnouti. — abs. Většina hlasů
rozhoduje. Us. — čím: hlasováním, vět- šinou hlasů; válku velikou bitvou. Us. Pdl. Osudy národů r. bodáky a děly. Osv. — se k čemu kdy. Po dobrém uvážení k něčemu se r. MH. 11. — jak: něco na jisto, v něčí prospěch r. Osv. — o čem. O něčem losem r. Mus. 1880. 509. R. o ně- čím osudu. Posp., Dch. — nač: na odstra- nění něčeho, správně: o odstranění. Vm. Rozhodný, ausschlaggebend atd. Roz-
hodná chvíle, Mour., jednání, Vlč, krok, Dk., boj, Lpř , čin, okamžik, menšina, slova, Šml., boj, vítězství, Šmb., nezdar, odpověď, Hrts., převaha, Sbn., vliv, pokrok, Schz., hlas. Hrts. Rozhojňovati co jak: do Nekonečna.
Us. Rozhon = plechové dýnko u duté střely.
NA. III. 104. Rozhoncovanec, nce, m. = zvíře rozhon-
cované, které se honcuje. U Přerova. Šd. Rozhonek. R-ky = hody, které si 3—4
kamerádky spolu v některé chalupě udělají (na nový rok; na Hané; rozlezlá). Zlínsky, zábřežsky. Brt. Rozhořčení obecné; r. způsobiti. Mus.
Rozhorčiti se. Ž. wit. 72. 21., 88 47.,
Št. Kn. š. 125. Rozhorecký. R. jeskyně. Mus. 1838.
197. Rozhorúčený, erhitzt. R. vodu nepi.
Hdž. Šlb. 30. Rozhospodář, e, m. = nehospodář. Brt.
N. p. II. 267 Rozhostiti. — se kde. Tam se r-li (usa-
dili). Šf. Strž. II. 245 Po krajinách se r-li. Ib. I. 39. Po bitvě bělohorské r-lo se po krajích českých hrobové ticho. Mus. 1880. 470. V domu děkanovu se r-stil (ubytoval). Výb. I. 465. Rozhoudati se = nedbale ustrojiti. Roz-
hudo rozhudaná. ČT. Tkč. Rozhoupaný; án, a, o, ins Schaukeln
gebracht. R. kolébka. Osv. — čím. Lupen nožkou r-ný. Kká. Rozhoupnutí, n., Schwung, m. Čsk.,
Posp. Rozhourati — rozkolébati. Dítě na lok-
tech r. Brzo-li se rozhouráš (hneš, roze- jdeš, roztančíš)? U Kr. Hrad. Kšť., ČT. Tkč. Rozhousti. Až si těmi slovy duši roz-
hudeš. Čch Rozhovatý = větvitý, astig. 1530.
Rozhovor. Způsob r-ru. Nz. R-ry o ně-
čem vésti. Us. — Cf. Vor. St. 242. Rozhovořiti se o čem jak: do syta.
Šml., Sbn. Rozhrabáč, e, m., u pernikářů, Kohlen-
krücke, f. Šp. Rozhrabovačka, y, f., das Auseinander-
rechen. R. sena. Tč. |
||
|
|||
Předchozí (602)  Strana:603  Další (604) |