sb157-05 0..8296

815

Vraže, e, f. = sors, clerus, das Loos. Na
rúcho mé pustili jsú vrazy; Vrazú rozdělil
jim zemju. Ž. wit. 21. 19., 77. 54., 124. 3.,
30. 16., 67. 14. Cf. Vraža. — V., scanda-
lum. Vrazu položili mně. Ž. wit. 139. 6.,
49. 20. Cf. Vražda. — V., vz Vraž.

Vražebnice, e, f. = čarodějnice, die Hexe.
Na Slov. D.

Vražebník, a, m. = čarodějník, der Zau-
berer. Na Slov. D.

Vražebný = vražedlný. V. člověk. Na
Ostrav. a ve Slez. Tč. Cf. Vražda, Vražba. 2.
V. čin, vojna, mörderisch. Na Ostrav. Tč.
Tu sídlil v-bný akýsi duch proti morav-
skej države. Mt. S. X. 1. 27.

Vražec, žce, m. = vražedlník. Na Slov.
Plk.

Vražedlivě = vražedlně. Troj.

Vražedlivosť, i, f., die Mordlust. Jg.

Vražedlivý = vražedlný. Boč. ex. 1522.

Vražedlkyně, ě, f. = vražedlnice. Fer.

Vražedlně = vražedlným způsobem, mör-
derisch. Vojska se v. speřila. Troj.

Vražedlnice, e, f. = vražednice, die Mör-
derin. V. plodu, otce svého. Us. D., Ctib. H.

Vražedlnický, Mörder-. V. meč, Troj.,
zbraň, Zlob., skrýše. Rk.

Vražedlnictví, n., die Mörderei, Mord-
lust. D., Plk.

Vražedlničí = vražedlnieký. V. lesť. Troj.
22.

Vražedlník, a, m. =vraždy pachatel,
vrah, der Mörder, Todtschläger. V. V., zby-
tečně m.: vražedník (od vražda s příponou
-ník). V. znamená vlastně nepřítele; později
ubijce, Mörder, Tödter, m. V-ník, homicida.
ZN. Vz Vrah, Vražditi. Úkladný v. (vrah).
D. Ten slove mordéř, kterýžto, když dru-
hého zabí, zbožie od něho béře a v. slove,
jenž bez rozumu z hněvu pro pomstu z ma-
lého vážení n. ze sváru v krčmě n. jinde
učiněného s druhým bojuje, žabí jej. Brikc.
V. z hlavy na svém právě měl vinen býti.
Zř. zem. Jir. R. 38., A. 7., X. 10. Dva bra-
trové obstavili jsú zde v-ka, kterýž jim otce
zabil žádajíce naň práva. NB. Tč. 75. Ďábel
jest v., oni také. BR. II. 334. V. sám svój
jest každý smrtelný hřiešník; V-kóv mnoho
jest kněžie. Hus I. 384. (Tč ). V-ka jest po-
kuta mečem trestání, mordéře úkladného do
kola vpletení. Pr. měst. V. (bratra) do pytle
s psem a kocourem, s hadem a opicí zašitý
do vody uvržen býval. Pr. měst. Vražedl-
níci a mordýři do kola pleteni bývají. Kom.
— V., ves zaniklá v Boleslavsku. Vz Blk.
Kfsk. 844.

Vražedlnosť, i, f. = vražedlnictví, vraždy
páchání. Troj.

Vražedlný = ku vraždě se schylující,
úkladný, mordsüchtig, mörderisch, Mord-.
V. z vražda, l se vsulo, vz Vražedlník, Vra-
žebný, Vražda. V. člověk, Štelc, město,
Plk., rada, Ros, úmysl, Troj., žádosť, D.,
nenávisť. Kom. V. lidé. BR. II. 12. b. Byv
ducha v-ho. Ib. II. 64. — V. = kdo vraždu
spáchal, wer einen Mord begangen hat. Ros.,
Br. — V. = ku vraždě náležející, Mord-.
V. skutek, V., psaní, zbraň, D., J. tr., meč,
Zlob., nástroj. Us. — V. = s vraždou, za-
bíjením spojený, mörderisch. V. boj, Troj.,

válka. Šb. Stř. II. 27. V. zlosť. BR. II. 9. a.
Skrze v. hněv bratrská přiezeň jest zhynula.
BO.

Vražedně, mordlings. Rk.

Vražednice, e, m. = vražedlnice.

Vražednický = vražedlnický, Mörder-.
Kníže právě vyvázl z rukou v-kých. Ddk.
IV. 251.

Vražednictví, n. =vražedlnictví.

Vražedník, a, m. = vražedlník.

Vražednosť = vražedlnosť.

Vražedný = vražedlný. V. bitva. Ddk.
II. 286. Vzal konec v-nými dýkami; Národ
český přemožen ve v-dné bitvě; Strojeno
se s obou stran k boji tím v-dnějšímu. Pal.
Dj. II. 1. 201., 205., III. 3. 144.

Vražek, žka, m., osob. jm. Pal. Rdh. I.
127.

Vrážek, žka, m. =věštec, der Wahrsager.
Na Slov.

Vrážel, a, m., osob. jm. Na Vsacku. Vck.

Vraželina, y, f. = čáry, též prostředky
k nim, die Hexerei. Dch. Cf. Vražiti

Vražení, vrážení, n., das Einschlagen,
Anprellen. V. hřebíku do prkna; v. lodí na
písek atd. Vz Vraziti. — V., vz Vražiti.

Vražený; vražen, a, o; vrážený; vrážen,
a, o, eingeschlagen, eingestossen; angeschla-
gen. V. do země kůl. Us. Chodí kolem mne
s očima do země v-nýma. Sá. Ves. rom. 83.
Vejce na vodu v., zadušené. V. V. k čemu.
Brikc. Vz Vraziti.

Vrážeti, vz Vraziti.

Vraží, Mörder-, Feind-, feindlich. Těžká
jest hlína, již v. noha ve skále udupala.
Tbz.

Vražice, e, f. = vražedlnice. Na Slov.
Sl. let. VI. 316., Pk. — V., Prossnitz, ves
u Chvalšin.

Vražiti, il, ení; strsl. = incantare, wün-
schen, eine Wünschformel recitiren; nevra-
žiti = verwünschen, Jemandem Uibles wün-
schen, verfluchen, Feind sein. Vz více v Gl.
369. — V., augurari. Nebudete v. ani bu-
dete tbáti snóv. BO. — V. = čarovati, zau-
bern. Na Slov. — V. = vrážeti, dorážeti,
drängen, bedrängen, verfolgen. — na koho.
Na Ostrav. Tč. Pes na tuláka vraží. U Ko-
stelce n. O. Ktk.

Vrážiti, il, en, ení, runzeln. — co: tvář.
Na Slov. Bern. — se, Runzeln bekommen,
scvrkati se. Ib.

Vražka, y, f. = vražedlnice. Na Slov. Sl.
let. V. 122.

Vrážka, y, f., das Einschlagen. V. krve
do těla, der Eiusehuss. Us. Dch. — V. =
vráska, die Runzel. Na Slov. Bern. — V. =
věštkyně, hadačka, die Wahrsagerin. Na
Slov.

Vražkati, vz Vrážiti.

Vražkavě, runzelig. Na Slov. Bern.

Vražkavosť, i, f., die Runzeligkeit. Na
Slov. Bern.

Vražkavý, runzelig. Na Slov. Bern,

Vražkov, a, m., ves v Roudnicku. Vz
S. N, Arch. I. 165., Tk. V. 117., I. 79., Blk.
Kfsk. CXLI., 471., 472.

Vražná, é, f., Wražna, samota u Mladé
Vožice. — V. = Vražné. — V., jm. lesa
u Trbek na Mor. Pk.