Předchozí (234)  Strana:235  Další (236) |
|
|||
235
|
|||
|
|||
Frasovitosť, i, f., die Phrasenhaftigkeit.
Šml., Osv. I. 367. Frasovitý = plný frasí. Mus. 1880. 427.
F. omluva. Hrts. Frastický, phrastisch. F. stránka (řeči).
Kos. Ol. I. 84. Fraš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.
Fraška u Římanů. Vz Vlšk. 381. — Cf.
Jg. Slnosť. 141., S. N. Fraškářský, Possen-. F. způsob. Kos.
Ol. 1. Fraškovitosť, i, f., die Possenhaftigkeit.
Šm. Frašně, possenhaft, komisch. Loos. V květu
vonném lehký větřík f. hraje. Pl. I. 48. (I. 69.). Frašný, possenhaft, komisch. Loos, Mš.
Větřík v žitu šustem frašným honí vlny; Volci frašným skokem kolem chalupníka třeští. Pl. I. 68., 76. Fratora, y, f., phratora, brouk. F. vr-
bová, p. vitellinae, nejobecnější, p. vulga- tissima. Kk. Br. 383. Fratovka, y, f. = fratová voda, das
Grundwasser. Sl. les. Fraucimerka, y, f. = nohsleda; komorná;
panenka. Slov. Fraucimor. Žer. Záp. II. 183., Sdl. Hr.
III. 10., 140. Fraucimorský = nohsledský; komorni-
cký; panenský. Slov. Bern. F. hospodyně. Mus. 1880. 448., 219. Fraunhofer, fra, m. Vz Schd. I. 127.,
135., S. N. Fraxinin, u, m. = hranitelná látka v kůře
jasanu. Vz S. N. Frc = zábava při všelijaké hudbě, často
jen ledabylé. V již. Čech. Jdr. — F. Frc sem frc tam chodí = chodí z místa na místo nic nedělaje. Ib. Jdr. — F. Ten je na frc (o opilci). Us. Sm. Frcálky, pl., f. = druh koblih. U Nové
Vsi v Kruml. Bauer. Frcek, cku, m. = kazajka. U Přerova.
Tovač. Mtl. — F., cka, m. = nepočestný ženich, milenec. U Nezamyslic. Bkř. Frckati, frcnút = prskati, stříkati, sprit-
zen. Slov. Loos. Frckoš, e, m. = třeštidlo, Windbeutel,
nadávka. Slov. Mt. S. I. 116., Dbš. Obyč. 44., Rr. Sb. Frclena, y, f. = lehkomyslná ženština
eine leichtfertige Dirne. U Místka. Škd. Frcnúť, vz Frckati.
Frcuutý = opilý. Ssk.
Frča, dle Káča. Zástěra zavazuje se pen-
tlemi na smečku, které se říká f. V jižní Mor. Hrb. Frček, čka, m. = hlodavec polozajíc, di-
pus jaculus, vz Frč 387., scirites, der Sand- springer. Brm. I. 2. 356. F. obecný, tarbík frček, scirites jaculus, der Pferdespringer. Brm. I. 2. 356. Frčeti. Mkl. Etym. 58. — odkud. Do-
kořen se rozděruje jícen, z něhož oheň frčí. Pl. I. 43. Frčina, y, m., der Schnauber. Rk.
Frčka. Na Zlinsku: ščugélka. Vz Rána.
Brt. Aj to by mali (měli) za satiry a frčky; Také frčky sa veru nikomu páčiť němohú. |
Ntr. IV. 7. 110. — F. = čamrha. V By-
stersku. Sn. Frčkár, der Stutzer. Poskakuje si s kaž-
dým f-rom, fičúrom a švihákom. Č. Kžk. I. 87. Frčkovati si s kým = žertovati. C. Kžk.
I. 11. Frdola, y, f., vz Prdola.
Frdoliti, vz Prdoliti. Mor. Hý.
Fregatka, y, f., tachypetes aquila, pták
veslař. Vz Frč. 344., Schd. II. 474. Fregatta. Obrněná f, die Panzerfregatte.
Kpk. Kapitán fregatty = Oberst-Lieutenant. Čsk., Kpk. Freieslebenit, u, m., nerost. Bř. N. 215.
Frej. Št. Kn. š. 102., 136., 176. Byla
v srdci a v mysli freji, helbrechtenstvím zšeřezena. Št. N. 8. 17. Že freje vedú. Ib. 98. 28. U frej s pěknými děvečkami zajdúc. Ib. 98. 29. Tancóv, frejóv a jiných hřiechóv nevidíme. Hus I. 129. (III. 175.). Nesluší starci na vojnu a na freje choditi. Č. M. 309. Frejíř. Sv. ruk. 316. Panny té f. BN.
Nechajte mi f-ře, nebť mnoho zlatých má. NB. Tč. 148. Frejmarčice, e, f. = partykářka. Č. T.
Tkč. Frejmarčiti — Frejnštat. Tato slova
stojí ve slovníku chybné až za: Frejovný. Frejovati = milovati, namlouvati si. —
komu. Jal se jí inhed f. GR. Starší dceři jeden urozený druh f-val. BN. Frejovně, buhlerisch, zamilovaně. F.
vzmluviti. Št. N. 118. b. Frejovní, -ný, buhlerisch. F. básně, Hus
I. 127., lidé. Št. N. 44. 33. Zajdú v nečisté f-né milosti: Z smilné myslce a f-né. Št. N. 76. 22., 142. 29. Frejnštat, a, m., Frankstadt, mě. v No-
vojičínsku na Mor. Vz S. N. Frejunk, vz Kn. drn. LXVIII.
Frejunkový = svobodný. F. vinohrad.
17. stol. Bych já času tohoto f-vého neša- noval, uměl bychť na to odpověď dáti. NB. Tč. 243. Rušitel míru a pokoje f-vého. NB. Tč. 104. Frekvence, vz Frequence.
Frekventační, vz Frequentační.
Fremutov, a, m., Podmaršovice, Pod-
marschowitz, sam. u Neveklova. Frencl, a, m. F. z Litožnic. Žžk. 7. —
Tk. V. 79., 90. — F. Innoc, dr. theol., 1818.-1862. Tf. H. 1. 3. vd. 185., 186., Šb. Dj. ř. 2. vd. 240., S. N. Frenclín, a, m., os. jm. D. ol. III. 387.
Frenetický = povzteklý. Rk., Fřt.
Frenologie. Vz Schd. II. 338.
Frenštat, u, m., Frankstadt, mě. v Olo-
moucku. Obyvatele frenštatské poznáš podlé dlouhých krků. Vz Sbtk. Krat. h. 154. Frequentační, frekventační. F. vysvěd-
čení (o návštěvě), das Frequentationszeug- niss. Frequentovati == navštěvovati.
Fresa, y, f. = krouž, die Fräse. Vz Včr.
Z. II. 72. Fresování, n. = zármutek, zastr, Vz
Fresuňk, |
||
|
|||
Předchozí (234)  Strana:235  Další (236) |