175

Rozsmeknutý; -ut, a, o, aus einander
gebrochen, gegangen, zerfallen. R. loď. Kom.
Las. 296.

Rozsměliti, il, en, ení, muthig, kühn
machen. — koho čím. — se: muthig, kühn
werden. Č.

Rozsmilniti se, il, ěn, ění = smilstvem
natříti, sich der Wollust hingeben. Když
se r-ní, teprv chtie za muž. Št.

Rozsmíšiti, il, en, ení = rozesmáti, ins
Lachen bringen. — koho: čtenáře. V. — se,
ins Lachen kommen, zu lachen anfangen. V.

Rozsmutniti, il, ěn, ění, betrüben. —
koho čím: svou řečí. Us. Tč.

Rozsnova, y, f. = rozsnování, das Aus-
einanderweben, die Entwickelung. L.

Rozsnovač, e, m., scytodes, pavouk. Krok.

Rozsnovati; rozsnouti, ul, ut, utí = roze-
brati, co snováno, aus einander wickeln. —
co. Us.

Rozsobášiti, il, en, ení, na Slov. manžely
rozvésti, ehescheiden. — se, sich scheiden.
Mor., Slov. Koll.

Rozsocha, razsocha, rosocha,rasocha;
rozsoška, razsoška = socha n. větev na
dvé rozrostlá. Strsl. rasocha, furca. Mkl. B.
413. Der Gabelast, Zwiesel, Spriet. — R.,
rozpora, úhel mezi dvěma větvemi vidlicovitě
se rozkládajícími. Čl. Kv. XXVI. — R., vše
co dva rohy, konce má, jako rozsocha, dvou-
ostné bidélce k podávání slámy, vidlice do
peci, die Gabel, Forchel, Furchel, Ofengabel.
R. k roztahování tenat, die Fang-, Stell-
stange. Jg., V. — R., zvrš, krátký a zá-
roveň prohnutý hřbet hory, das Querjoch.
S. a Ž. Na té rovině roste zakrnělá r. (Gabel-
holz). Sych., Sš. Sntt. 106. — Vz Přidrž.

Rozsocháč, e, m., rohatina, vidle, ein
gabelförmiger Wurfspiess. Šp. — R., vůbec
něco rozkladitého, rozdrchaného. Us. Sd. Ská-
kalo psisko přes příkopisko, přes pcháč, přes
rozsocháč, přes Nevyrovnalovo humno. Mor.
Mřk.

Rozsochatěti, ěl, ění, gabelig werden.

Rozsochatiti, il, cen, ení, gabelig machen.
Rostl. — co.

Rozsochatka, y, f., furcelaria, řasa cha
luhovitá. Rostl.

Rozsochatosť, i, f., vidlovatosť, rozdvo-
jení, die Gabelförmigkeit, Zackigkeit.

Rozsochatý, razsochatý, gabelig, zwie-
selig; rozsochu mající. R. strom (který na
dva kmeny rozrostá). Ros., Křk. Zelenaj
se, zelenaj chrástku r-tý. Sš. P. 407. — R.,
rozdrchaný, načechraný, zerzaust. R. hlava.
Us. na Mor. Sd.

Rozsochel, u, m. = rozsocháč. U Olom.
Sd.

Rozsochovatý, vz Rozsochatý. L.

Rozsoliti, il, en, ení, rozsolovati = se
solí míchati, salzen. - co: mýdlový klih.
Techn.

Rozsopnouti se, sopl, utí = roznítiti se,
sich entzünden (zastr.). Ben.

Rozsošení, n., rozsocha, rozvětvení lo-
žiska, die Zwieselung eines Lagers. Hr. 72.

Rozsoška, vz Rozsocha.

Rozsotoniti, vz Sotoniti.

Rozsoudce, rozsudce, e, rozsudí, m.,
der Richter, Schiedsrichter. Zlob., Ráj.

Rozsouditi, suď, soudil, zen, ení; roz-
suzovati = rozhodnouti, rozeznati, entschei-
den, erkennen, rechtsprechen, urtheilen; roz-
mysliti, rozeznati, urtheilen, beurtheilen,
überlegen, nachdenken. Jg. — co: odpor,
rozepři, V.; spisy, díla. D. Nechtí nyní prae-
lati, aby sv. písmo r-lo pravdu, ale aby oni
sami súdili; Poručil, aby on r-dil tu křivdu.
Hus I. 60., II. 121. Rozsuzoval minulé (roz-
mýšlel o tom). Jel. Anděl Páně zatroubí,
pán Bůh všecky rozsoudí. Sš. P. 777. Úřed-
níci mají tu při r-ti. Arch. II. 106. A jakž
je brzo r-dí. Alx. (Výb. I. 138.). Cf. Mus.
1878. 552. — podlé čeho. Aby podlé toho
páni r-li. Půh. I. 205., 207. (r. 1407.). Podlé
pravdy písma r. Chč. 300. — oč. Kterak je
o to podlé práva r. máme. NB. Tč. K súdu
stávati má, dokudž o to rozsouzen nebude.
Vš. 4. — (koho) v čem. Protož rozsuď
mú zlosť v tom a každého ďábla. Hus III.
245. (Přisahati) v sudě, t. j. aby r-dil v roz-
umu, aby nepřisahal i pravdy, jediné pro
připuzenie atd. Hus I. 99. — co mezi
kým, mezi čím. R. mezi stranami. V. Mezi
zlým a dobrým r. nemohla (jedno od dru-
hého rozeznati). Br. Ta věc byla mezi nimi
rozsouzena. Půh. I. 205. — o čem. Co máme
o snech r.? Reš. Soudný ústav ten (areopag)
o vraždách atd. rozsuzoval. Sš. Sk. 205.
(Hý.). — koho čím: spravedlivým soudem.
Lib. S. R. koho soudem. Pulk. — co skrze
koho: skrze vyšší. Št. Kn. š. 118.

Rozsoudnosť, rozsudnosť, i, f., die Ur-
theilskraft, die Beurtheilung, der Verstand.
L.

Rozsoudný, rozsudný = plný rozsudku,
rozvážlivý, verständig, klug, gescheit. R.
vyrčení, D.; den (rozhodující). Sych.

Rozsoukati, rozsukovati, aufdrehen, auf-
trennen. — co = zpátkem roztočiti. Jg. —
R. = rozuzliti, den Knoten lösen. U Olom.
Sd.

Rozsousediti, il, ěn, ění = rozděliti,
scheiden. Slov.

Rozsouti, suji, ul, ut, utí = rozsypati,
zerstreuen. — co. Nebo zlosť nerozsuje té
oběti. Lom. Jer. R. vojsko. BO. — se kudy.
Filistinští přiřítili sě a rozsuli sě po všem
úvale. BO. — se kde. Rozsuchu sě rózno
v úvale. BO.

Rozsouzení, n., die Beurtheilung, Ent-
scheidung, Erkenntniss. Věc k r. dáti. Us.
Pravé r. nějaké věci. Jel. Při na soud zem-
ský k r. podati. Zř. F. I. A. VII. 3. K jed-
nání a r. mocnému. Arch II. 275.

Rozsouzený; rozsouzen, a, o, beurtheilt,
entschieden. R. věc. V.

Rozspořiti, il, en, ení = mrhati, ver-
schwenden. Pulk. R. plodnosť (augere). ZN.

Rozspu, vz Rozsypati.

Rozspůsobiti, vz Rozpůsobiti. Pass.

Rozsrditi, il, ěn, ění, entrüsten, aufbrin-
gen. — se na koho = rozhněvati se. Us.

Rozsrdnatěti, ěl, ění, beherzt werden. Jg.

Rozsrdnatiti, il, cen, ení. — koho, be-
herzt machen; rozhorliti, entrüsten.

Rozsrdniti, il, ěn, ění, aufmuntern; —
se, Herz fassen. Knížata i páni napomenutím
císařovým rozsrdnivše se v lesy k Čechům
vedrali se dále. Pulk. 123.