Předchozí (217)  Strana:218  Další (219) |
|
|||
218
|
|||
|
|||
Mor. u Bzenze. Šd. Když to nekoupím, tak
mi peněz neujde. Us. Člověka cnosť ozdo- buje a peňáze vrecko. Slov. Tč. Všemo- houcí peníze! vaše moc není ve vás, ale v očích lidských. Sb. uč. Náš lid je velmi chudý a znuzilý a bez peněz nikdo kněz. Koll. III. 51. P-zům svědčí počítání (Rechen- schaft). Pk. Bez peněz před muziku nelez. U Rychn. Msk. Má peněz jako hloupý máku (mnoho). Ib. Mak. Přijdeš-li kam s penězi, jakou chceš, zvůli a ochranu nalezneš; pak-li bez peněz, tudíž i vlastních přátel mrzá- kem zůstaneš. Výb. II. 1626. Bez peněz i u kněze nečekaj smilovánie. Výb. I. 384. P. v měšci nejlepší přítel. Ib. 362. Cenu-li peněz chceš znáti, vydluž si je. Sb. uč. Jak peňáze budeš chovať, zrdca jich po- hryze. Na Bezkyd. Tč. Toľko tná peňazí, ani pliev. Slov. Rr. MBš. Tobě je po pe- nězích, jak židovi po flintě (neumíš s nimi zacházeť); Tobě je po p-zích, jako děcku po břitvě. Na Vsacku. Vek. Bez peněz do města zbytečná cesta. Us. Tč Je dychtiv peněz jako žába chlupů. U Bělohr. Bf. Lépe svá prasata pásti, než cizí p. hlídati. Us. Kšť. Tuším, ti Rarášek p. nosí. Slov. Orl. IX. 248. Lépe bez peněz než bez přátel. Tč. exc. Víc peněz — víc starostí. Kv 1884. 620. P. dělají vzácné a vznešené lidi; Kdo lidi slovy sobě nakloniti umí, ten s málo p-zi veliký užitek sobě přitáhne; Kdo má p. a umí latinsky, dojde až do Říma; Kde p. nejsou, bývá urozenost málo vážená; Nepravě nabyté p. vedou člověka do pekla, samy pak zůstanou venku. Exc. Mnoho činí láska, ale mnohem více p. Č. M. 162. Když ve měšci peněz není, tehdy se i rozum mění; P. kopii, čerta si koupil; P. líce nemají; Peněz a opatrnosti na cestě nikdy nezbývá. Bž. exc. Na p-zích, opatr- nosti a víře vždycky při počtu spíš se ne- dostává nežli nadbývá. Hkš. Chceš-li přítele ztratiti, půjč mu peněz. Us. Bž P. jako had z ruky lezou Črn. Zuz. 262. Jizera, mizera, někdy taky p. vydělá. Kšť. Jak p. do domu přivábiti? Vz Mtc. 1879. 40 Od- poručuje hru v kuželky, když se toliko mnoho peněz neklade (o veliké peníze ne- hraje). Zbrt. Hry 139. 2. Penízek rostl. Cf. Čl. Kv. 285., Slb.
311., 713, Rstp. 76., 1235., Rosc. 137., 146., Mllr. 64., 105. — P. = rybí šupina. Ten kapr má veliké p-zky. Us. Rgl. — P. = lesklá ozdoba na šatech komediantův a maškar. U N. Kdyně. Rgl. — P., zka, m., os. jm. Tk. V. 138., VII. 318. Penízodělník, a, m., der Münzarbeiter.
Šm. Penízolíbáček, čka, m = penízkář. Reš.
Penížek, žku, m. = rybí šupina Vz Pe-
nízek. — P. = plevel v obilí. Mor. Brt. Pěnka = plíšek zlatý jak papír tenký,
das Flittergold. Sr. Sš. P. 761. Pěnkava. Mkl. Etym. 245. V MV. ne-
pravá glossa. Pa. Cf. Šrc. 58 P. bělokrká, zonotrichia albicollis, citronová, citrinella alpina, der Citronenzeisig, maurická, fr. spodiogenys, podhorní, montifringilla, der Schneefinke, papouškovitá, sněžná, strnado- vitá, zimní. Cf. Brm. II. 2. 292, 313.—324., |
352., Hlb. I. 39, 56., 216., 217., 124. Před
východem slunce když slyšet pěnkavy, jistě brzy prší. Kld. Je-li dlouho sucho, p. při- volává déšť: Prš, prš! U Rokyc. Fč. P. ne- majíc kalendáře ráda by věděla, ,skoro-li bude sv. Matěja'. Nebo se chlubí: Vidíš, já jsem také panenka jako ty. Jindy volá na sousedku: Přiď přiď přiď k večeru na svačinu! Brt. Dt. 53. Stará p. hledajíc syna tuláka, ptá se vrabců: Neviděli-li ste tu našeho Matěja? Vrabci majíce na všecko bedlivý pozor, odpovídají: Včil tu byl, včil, včil. Ib. 63. (Km. 1886 377., 380.). Volavá (volatá) p. namlouvá sousedu strnadovi svou dceru: Strnadličku! vezmi si moju céru, má štyry kapce a v žádné nic! Km. 1886 377. Na Val. také zpívá: Přiď přiď přiď pro večeřu, strýče! Nebo: Sejte, děvčátka, kara- fiát! Vck Také se chlubívá: Já mám nové kalhoty, tatík mi je koupil! U Rokyc. Fč. Pěnkavka, y, f., vz Pěnkava.
Pěnkov, a, m., zaniklá ves, nyní na jejím
místě jsou Karlovice u Napajedel. Pk. MP. 163., Km. 1883. 437. Pěnkovský Mlýn, Pienkau, u Jílového.
Pěnkový. Vz KP. V 369.
Pěnná. Tk. Žk. 8., Sdl. Hr. IV. 373.
Pěnodějka obecná, olšová, vrbová. Vz
Brm. 646.—647, Ott. II. 510. Pěnohořkosť, oprav v: pěnohorkosť.
Pěnohořký, oprav v: pěnohorký. 16.stol.
Pal. Rdh. I. 90, Ruk. kd. Pěnonorka, y, f., ^Ai^oSírri. Lšk.
Pěnotvorný, schaumerzeugend. Dk. P.
107. Pěnovec, vce, m , der Bimsstein Rk.
Pěnověnka, y, f., spumaria, der Schaum-
stäubling, houba. Šm. Pěnovitý, schäumig. Rst. 462
Pěnovka, y, f. = pěnovačka KP. V. 370.
Pěnovodný, wasserschäumig. Šm.
Pensista = pensionista. Us. Pdl.
Pensistka, y, f. = žena pensi dostáva-
jící. Us. Pdl. Pentabromid, u, m. P. fosforu. Šfk. Poč.
178. Pentada, y, f, z řec. = pětiletí.
Pentafluorid, u, m. P. antimonu Sfk.
Poč. 204., fosforu. 179. Pentachlorid, u, m. P. antimonu. Šfk
Poč. 204. Pentamethylbenzol, u, m., v lučbě. Rtu.
II. 66, Šfk. Poč 550.
Pentametr, vz Šeštiměr. List. fil. III. 123.
Pentan, u, m , v lučbě. Rm. I. 153., ZČ. III. 22, Šfk. Poč. 454.
Pentanový. P. páry. ZČ. III. 22 Pentasulfid, u, m. P antimonu, Šfk. Poč. 202, arsenu, 192., fosforu, 185., sodiku.
228. Pentathioničnan, u, m., pentathionsaures
Salz. Nz. Pentathioničný. P. kyselina, Pentathion-
säure. Nz Penthamer, mra, m P Mik., kněz 1558.
Jg. H. 1. 608., Jir. Ruk. II. 99. Pentikostář, e, m. (bibl.) Šf. III. 175
Pentlář, e, m. = pentlíkář. Stat. př. kn.
Pentlice, e, f. P. chlorofyllová. SP. II.
99. — Má p-ci (o opilém). Us. Sn. |
||
|
|||
Předchozí (217)  Strana:218  Další (219) |