505

Pastevný, pastevní, od pastvy, Weide-.
P. lid, Ps., dobytek, Bj. (také == tlustý),
rolí, les, V., ovce, Reš., místo, louka (k pa-
sení určená), Ros., země, D., cesta (Trift-
weg). Dch.

Pastevský = pastevce, Hirten-. P. roh.
V.

Pásti, pasu, pas, pasa (ouc), pásl, pás
(pásši, pásše), pasen, ení; pásati, pásávati,
krmiti, ätzen, weiden, füttern; hlídati, ostří-
hati, hüten, schützen. Jg. — co, koho. Jdi
krkavců pásti (pásti má zde význam supina).
V. P. kohoutky (mrtvým býti). Us. Již ko-
houty, vrabce pase (již zemřel). Jg. Kto paše
stádo a mléka jeho nejie? ZN. Otec paše
je a krmí. ZN. Pastýři stáda pašú. BO. P.
lid (lid jemně a vlídně spravovati). Sš. Mt.
37. Půjde pást slepice k sv. Jakubu (zemře).
U Táb. Šg. Pase hříbata, koně (na břiše
leží bradu o lokty opíraje a nohu za nohou
znenáhla vyzdvihuje. Mřk.). Us. P. houby
(nebýti ještě na světě). Us., Šm. P. doby-
tek, V., husy atd. Us. Já pán, ty pán, kdo
bude svině (koně) pásti? Vz Pán. Kozy
pase o své, ovce o své (zvlášť). Us. Ne-
smierni řkú: Proto jsem živ, abych pil a
jedl a svú vóli pásl. Št. 203. Své oči smilně
p. Št. N. 46. — co, se čím. Chlipnosť
očima. Kom., břicho cizími stoly p. Jel.
Svině pasou se žaludy. Jel. P. se nápo-
jem nebeským, Kom., rozkoší, V., sladkou
nadějí, Jg., Sm., přikázáními božími, Bl., lží.
Chč. 378. — co, se na čem (kde). Ovce
na horách, D., oči, uši, hubu na něčem p.
(něco rád viděti, slyšeti, jísti). Ros. Svině na
žaludech p. Koll. Pásti se na něčí bolesti.
Chč. 444. Konieček se na palúce v hustej
trávě pase. Rkk. 62. Ovce na kopečku p.
Er. P. 471. Bohatí pasou se na chudých.
Br. Pasie oči na pokladoch. Mt. S. P. se na
drahách. Pase on se na dolině, na té mladé
jetelině. Er. P. 32., 149. Na pastvišti p. BO.

— co, koho po čem, po kom : po mezích
p. J. tr. Koně po záhonech p. Er. P. 179.
P. se po mokřinách. BO. Nepas očí po děv-
čatech. Lom., Reš. Očima po nevěstách p.
Bib. Ba tak pasie oči po ňom, ako čoby ho
chcel zjiesť. Mt. S. — po kom, číhati, če-
kati naň, aufpassen. Všichni po ní pasou.
Er. P. 160. Nepřátelé pásli po slovech jeho.
Sš. L. 69. Po mně pasou, toť vím. Kom.
Již chasa po nás pásla. Hlk. — jak. Pase
koně na výhoně o zlaté oprati. Er. P. 76. —
na koho (číhati). Pase na něho. Sych. —
koho, se v čem (kde). Ovce se pasou
v údolí. Šp. Pase se v knihách. Ros. P. se
v rozkošech. Chč. 304. Vz Pásti co na čem.

— koho kde (pod čím). Já pasu pod
lesem. Er. P. 75. — se z čeho: z tuku
ovec. Chč. 449. — P. ob den, Bez povolení
na cizí půdě, vedlé lesa, od rána do ve-
čera, nad mlýnem, se sousedem, za denní
mzdu atd. — čeho — hlídati, ostříhati, hüten,
schützen. Počestný služebník jejie cti hledá
a té ve dne i v noci pase. Tkad.

Pastinak (v obec. mluvě: pastrnák, pa-
štrnák, z lat.), u, m., z lat. pastinaca, dřenka,
die Pastinake, rostlina. Vz Kk. 198., FB. 93.,
Schd. II 301. P. pravý, p. genuina; p. ne-
lesklý, p. opaca. FB. 93. Vz Pastrnák.

Pastinakový,pastrnakový,Pastinaken-.

Jád.

Pastonek, nku, m. (pastoněk), stromek
vzrůstající od kořene. U N. Bydž. Mý. Der
Schössling.

Pastor, a, m., lat., pastýř, der Hirt; pa-
stýř duchovní zvl. protestantský, der Pastor.
Rk.

Pastorale, e, n., zpěv pastýřský n. hudba
pastýřská. Rk. Vz S. N. — Pastoralka, y,
f., pastýřské bohosloví, die Pastoraltheolo-
gie, soubor umění, kterak víry, mravoučení,
svátostí, služebnosti, ústavů a zřízení církve
užiti sluší, aby z toho co možná největší
dokonalosť všech údů cirkve vznikla. Vz
S. N. — Pastoralní, pastýřský, kazatelský,
co se týče úřadu duchovního pastýřství. P.
konference, listy. Vz S. N.

Pastořanka, y, f., osada na Moravě. Tč.

Pastorat, u, m., das Amt eines Pastors.
Bdl.

Pastorče, pastoře, ete, pl. ata, n., ne-
vlastní dítě, das unmündige Stiefkind. Vlastní
děti s pilností chovány bývají, ale pastorčata
v nenávisti se mívají. Aesop. — Jg., Pč. 35.,
Gl. 224.

Pastorčenec, nce, m. =pastorče. Na Slov.

Pastorek, rka, m. O původu slova p. (=
pasyn) vz Gl. 224., Bž. 237. P. = prvnějšího
muže n. ženy syn. V., Pč. 31., Dal. 33. Der
Stiefsohn. Hořko od macechy p-kovi a též
nesladko od p-ka maceše. Č. M. 401. Otčím
a macecha na pastorky ne tak laskaví jsou,
protože žádný z nich rodičem není. Kom.
J. 600. — P., rku, pastorec, rce, m., hřídel,
v nějž dlaby vřezány jsou a který kolem,
jehož zuby do dlabů těch sahají, otáčí, das
Getriebe, Vorgelege, die Treibwelle, der
Treibling, Kumpf. Sedl., D. Zděře na p.,
kruhy k p-ku, D., u pily kolečko na pa-
storci. Us. — Jg. — P., kolo pudné, das
Treibrad, Getriebe, které se klikou přímo
pohybuje; kolo, které se pohybuje pastor-
kem, nazývá se kolem sledným. S. N. Vz
Prm. III. č. 20. — P., příční stěny mezi
okny. Až se р-kу zatřesou. Sá. — Pastor-
kyně, ě, f., prvnějšího muže n. ženy dcera,
die Stieftochter. V. — Pastorna, y, f., Pastors-
wohnung, f. — Pastorní, Stief-. P. syn, dítě,
otec, matka. D.

Pastorka, y, f., die Pastorin. D.

Pastorkový, Stiefsohn-. — P., Kumpf-.
P. hřídel. Ms. Vz Pastorek.

Pastorový, dem Pastor gehörig. Vz Pa-
stor. — Pastorský, Pastoren-. P. úřad. —
Pastorství, n., das Pastorat. D.

Pastoušek, ška, m., vz Pastucha.

Pastouška, vz Pastušina.

Pastová pryskyřice. Vz S. N.

Pastřepek, pku, m., nedozralé vejce
s měkkou skořápkou. U Bydž. Mý.

Pastřepí, n., Scherben, f. U Kunv. Msk.
Vz Otřepek.

Pastrnák, u, m., rostl. Tancovala chrpa
s mákem a vodnice s pastrnákem. Er. P. 265.
Záhon p-ku. Er. P. 238. — Kom. J. 126. Vz
Pastinak.

Pastucha, pastuška, y, dle Despota, pa-
stoušek, ška, m., pastýř dobytka, Hirt., m.
P. ovcí, koz, V., ovčí, BO., obecní. Komu