Předchozí (692)  Strana:693  Další (694) |
|
|||
693
|
|||
|
|||
1. Strašek, ška, m. S. kudlankový, sa-
nilla mantis, členovec. Frč. 104. 2. Strašek, ška, m. = kdo se bojí, der
Furchtsame. Jdi ty strašku! Us. Sd. Strašen, šně, f., Drosen, ves u Krumlova.
Strašení, n., das Schrecken, Spucken. — Jg.
Strašenice, e, f., der Geisterspuck, das
Spucken. Šm. Strašený; -en, a, o,geschreckt, erschreckt.
Jel. Strašíce, vsi v Hořovicku a u Strakonic.
Vz S. N., Tk. I. 89. Strašidelný, schreckend, furchtbar. Obí-
hají s-né zprávy. Dch. S. dojem. Stnk. Strašidlivý = strašlivý, hrozný Nebo
Hospodin vysoký, s-vý. Žalt. wit. 46. 3. V Gb. vyd. je hrozný. Strašidlo, strašidélko, a, n. = čím
se kdo straší, Schreckbild, n. Ta monarchie dlouho všemu světu strašidlem byla. Br. Obr k strachu (strašidlem) jest. Kom. Po- ložil jsi twirzyu jeho s-dlem. Ž. wit. 88. 41. Ten člověk byl veliké s. a bázeň lidí mno- hých šlechetných. Bart. - S., čím se ptáci n. zvěř straší, die Scheuche, Vogelscheuche, das Krautmännchen. Ros. Postaviti s. do zelí. Vz Hastroš. S. na vrabce (když někdo strachy nahání. Vz Bojácnosť)! Č. — S., obluda, príšera, dle obecné pověry nejvíce v noci obcházející, kterou má lid buď za zlého ducha anebo za duši zemřelého, jíž takové obcházení trestem za hříchy uloženo jest, das Gespenst, der Spuck, Nachtgeist, Poltergeist. Vz S. N. S-la měla tehdáž pré. Us. A od té chvíle bylo tomu s-dlu konec. Brt. S 5. Mamuličko moja, ja na to ne- zvolím, bo se ja už nice s-dla něbojim. Sš. P. 706. Zlí duchové ukazující se obludy (strašidla) slovou, bouřící ve tvrdé noci pří- šery. Kom. J. 987. Vz Mus. 1863. 6 (Jir.). S. na divadle. Vz KP. II. 130. S. noční. V. Strašín, a, m., ves a) u Říčan, b) v Su-
šicku. Vz S. N. Strašisko, a, n. = strašák, die Vogel-
scheuche. Slez. Šd. Strašitel, e, m., der Bangemacher, Schrec-
ker. Us. Dch. Strašiti, il, en, ení; strašívati — děsiti
koho, schrecken, scheuchen ; jako duch cho- diti, buráceti, umgehen, spuken; se koho - báti se, sich fürchten, scheuen, Furcht haben. V., Jg. — abs. Zde, tam straší. Us. Ne- božtík ten prý straší. Us — koho čím: pohrožením a slovem. V. Člověka zlého pří- šerami straší. Sš. Bs. 9. (Bouřky) s-ly svým kvasem. Hdk. C. 36. S-ší upírem. Brt. Instr. 16. S-ší lidi neučené otcem svatým. Hus I. 8. Nezčestie mě svú hořkostí straší a vede mě v netrpělivost'; S. se budú bázní velikú. Hus III. 119., 310. — koho čím proč: bezbožného peklem ku pokání s. Kom. — co, koho. Straší ho to. Jel. S. blázny. D. Aby nás s-la hróza. Hus I. 293. Strašme tu biedu (= odstraňme, zažeňme). Slov. Dbš. 87. se jak. Až téměř k smrti se s. V. — (komu) kde. V tom zámku něco straší; S-ší ti to v kotrbě (blázníš), Ml, v mozku, v hlavě (mluvíš nerozumně). Us. Všk. — se koho, čeho: smrti. D. Žádný ať se ne- |
straší práce těžké a nesnadné. Žal. 26., Brt.
S. 2. vyd. 36. Proč se láska tvoje teď nás straší? Sš. Bs. 190. Aniž se toho strašme. V. — Br. — s inft. Vidouce mladou býti osobu jeho, někteří jej za kníže strašili se přijíti (přijati). Háj. Falešní proroci straší se jmenovati Krista. Hus III. 312. — kdy. Má mamičko milá, strašuje mě v noci; Kdo mě ve dně miluje, ten mě v noci strašuje. Sš. P. 705., 706. — se z čeho. Z toho pak nepřátelé volených s. se budú. Hus III. 310. — se od čeho. Žalm. — Strany vazby vz ještě: Báti se. Strašík, a, m., anoda, pták, zastr. Aqu.
Strašivě, strašlivě = bázlivě, furchtsam.
V., Pass. — S., strach naháněje, furchtbar, schrecklich. Lev s. řve. Kom. Strašivec, strašlivec, vce, m., ein
Furchtsamer. Jg. S., strsl. strašivica, homo timidus, příp. -ica. Mkl. B. 295. Strašivosť, i, f. = strašlivosť, bázlivost,
bojácnosť, die Furchtsamkeit. V. — Straš- livosť = nahánění strachu, die Furchtbar- keit. D. Strašivý, obyčejně strašlivý — kdo se
straší, bázlivý, furchtsam. V. S. srdce (bo- jacné). V. Strašlivé mysli býti. Jel. Zajíc jest zvíře s-vé. Rad. zvíř. Kdo má nepřátely za lvy, jest strašlivý. Jošt z Rosenb. 1465. S-vý jest jako žena. Us. S. bál se vězení. Bart. Muž nad ženu s-vější. V. Nemohu strašliv jsa (metuens) odpověděti. BO. Dá tobě Pán srdce s-vé a zhynutie očí. Hus L 58., BO. Že se s ému s udatným zle raditi. Dal. 32. Když příde zúfanie, nebude hrdo proti Bohu člověčie srdce, ale strašivo. St. N. 162. — kde. S. v nebezpečenství. V. Nebuď s. na tvém umě. BO. — k čemu. Prvokřesťané byli k výhrůžkám nestrašliví. Sš. Sk. 58. — S., kdo jiného straší, strašný, hrozný, furchtbar, fürchterlich, bedrohlich, schauderhaft, erschrecklich, entsetzlich. V. S. slova. Nejsme jim strašliví. V. S. řváni. Kom. S. metla boží, Ros., bouře, vidění, poselství, noc, den. Z těch řečí muožem znamenati, že nejisté a s-vé jest člověku světskému míti podací k biskupstvie, faře neb k oltáři. Hus I. 449. Vrchnosť je straš- liva zlému, dobrý ju rád vidí. Na Slov. Tč. Přijevše tu, kdež se jim najstrašlivější zdálo . . . NB. Tč. 24. Svědomí vždy stra- šivo. Št. 1. Straška, y, m., osob. jm. Šd.
2. Straška, y, f. = mlýn u Frenštátu.
Tč. Straškov, a, m., Straschkow, ves u Roud-
nice. PL. Straškraba, y, m., osob. jm. Mor. Sd.
Strašlivizna, y, f. S. boha hrůzy (hrozné
zjevení?). Ld. Strašlivý, vz Strašivý.
Strašně, strašno = hrozně, fürchterlich.
Řvúce strašno. Rkk. Vlaslav s. po zemi sě koti. Rkk. 23. Je s. zima. Us. Dch. — S. opisuje superlativ. Bž. 136. Strašnice, dle Budějovice, Straschnitz.
S. staré a nové, vsi u Prahy u Karlina. Tk. I. 247., II. 416., 486., III. 660., IV. 741., Tf. 267. - S. v Písecku. Tř. 288. |
||
|
|||
Předchozí (692)  Strana:693  Další (694) |