Předchozí (540)  Strana:541  Další (542) |
|
|||
541
|
|||
|
|||
něco zlostně učiniti, etwas boshaft thun. Ps.
ms. - - se = hněvati se, sich ärgern. böse sein. L. Zlostí se. Mt. S. I. 111. Viděla, že se marne zlostí. Phld. V. 61. — se na koho, s kým, proč. Zlostil se na samého seba. Phld. IV. 146. Nebudem sa s tebou ani z. Slov. Šd. Zlý chlapec sa zlostí len zo samej zlosti. Hdž. Šlb. 40. Zlostivě = zlostně. Ps. ms.
Zlostivec, vce, m. = člověk zlostivý, zlý,
der Gottlose, Bösewicht. Ž. kap. 118. 115. Osud je z., který z bôľov tichých duší žije. Lipa II. 387. Zlostivěti, ěl, ění = zlostivým býti, bos-
haft sein, zastr. Ps. m. Zlostnice, e, f., ein boshaftes Weib. Dobn.
Zlostivosť, i, f., die Bosheit. Jg.
Zlostivý; zlostiv, a, o =zlý, zlostný, böse,
bösgesinnt, boshaft. Vzmodlichu sě Bohu žalostivo, by je spásal sich Tater zlostivých. Rkk. Drahomíra chovala jest druhého syna Boleslava zlostivého. Pulk. Ruka z-vá (ne- faria). BO. — Z. = hněvivý, zornig, grimmig. — v čem. Buď své chudině milostiv, v jich vinách nebuď zlostiv. Smil. Rd. zv. Zlostlivosť, i, f. = zlosť. Bern.
Zlostlivý = zlostní. Slov Bern.
Zlostně, boshaft. Škoda našej lásky, že
sa nám tak tratí, kto nás z. rozlučuje, nech mu Pánboh platí. Sl. spv. II. 60. — Z., zornig. Jestli něco z. děláš proti nevinnému, proti sebe Boha voláš k zničemnění tvému. Na Slov. Tě. Zlostnice, e, f. = zlostná zena, ein zor-
niges, böses, boshaftes Weib. Jg. Slov. Co se tak vzpínáš z-ce? Kom. To by nebolo tak zlé, že sa tá z-ca pominula. Dbš. Sl. pov. VIII. 83. Zlostnictví, n. = zlostivosť, die Bosheit.
Měst. bož. V. 100. Zlostník, a, m. = zlostný člověk, nešle-
chetník, ein Boshafter Mensch, Bösewicht. V. O koho proti z-kům se zasaditi. Br. K nám z-kům přístupu nedej. Kom. Chválu dobrých lidí z. Nenávidí. Mor. Tč. Zastihá z-ka spravedlivá pomsta boží. Proch. Abyste mohli všechny šípy z-kovy ohnivé uhasiti. Sš. II. 140. Ve čas spravedliví jsú zatměni mezi z-ky, ale v súdný den budú se stkvieti. Hus I. 323. — Z. = hněvivý člověk, ein zorniger Mensch. Berg. — Z. = zlý duch, ďábel, der böse Geist, Teufel. V. Zlostný z. z pekla. Chlpk. Sp. 35. Což vám ďábel vnuká, to s chutí mluvíte i činíte a toho, že jste z z-ka, jako onen Kain, dokazujete. BR. II. 334. a j. Zlostniti, il, ěn, ění = zlobiti, zum Zorne
reizen, böse machen. — se, böse sein, zürnen. Ros. — se nač. Němci, kteří na náš jazyk vždy se zlostní. Arch. III. 213. Husit. manif. 1420. Pal. Děj. III. 1. 358. Zlostnosť, i, f. = zlosť, nešlechetnost, die
Bösartigkeit, Boshaftigkeit, Bosheit. Ros. Zlostný — zlostiplný, nešlechetný, boshaft,
bösartig, lasterhaft. Z. člověk (lotr), Ž. wit. 9. 15., V., úmysl. Troj. He, to zlostná Ježi- baba. Zbr. Lžd. 113. Dobrí sa zlostných ne- boja. Č. Čt. I. 241. Z. jazyk rád zlé mluví. Na Mor. Tč. Těm pak odporni jsou lidé zlostní. BR. II. 19. a. — Z. = hněvivý, zornig. |
Us. Je z. jako morák. Slez. Šd. Z-mu se
pomalu rány (boláky) hojí. Pověra. U Kr. Hrad. Kšť. — Z. = jízlivý, škodný, zornig, bös, unwillig. Ten pryskýř není tak zlostný. Sal. Z. cesta. Ž. wit. 118., 29. Zlostranně = na zlou stranu, übel. Z.
mluviti. Lom. Zlostranný = na zlou stranu se chýlící,
zlomyslný, böse. Zlosvědomý, wer ein böses Gewissen hat.
Mrcha strach je tomu, kto má dušu z-mu. Na Slov. Hdž. Šlb. 40. Zlosvět, u, m. = zlý svět, die böse Welt.
Odlučování se od z-ta; Pán na z. a na ďábla věčný odsudek vyjadřuje. Sš. Sk. 73., J. 205. Zlosyn, a, m. = nešlechetník, zlostník,
zločinec, padouch, der Bösewicht, Schurke, Hundsfott, Uibelthäter, Lotterbube. Z-ny potupil. V. Dobře tak na toho z-na! Us. Dch. A tak pod jmenem Kristovým, jsúce zlosynové přikrytí, hledají zisku svého a ne zisku Jezu Kristova; Nuž kto vinen byl, ti z-vé čili sv. Loth?; Bylo by lépe, by nás dobrých bylo málo, než z-nóv všudy plno. Hus I. 168., 195., +48. Obecné to zdání: z-nu sluší uprání. Č. M. 357. Bázlivý z. má své oči vždy na hůl obraceny (bojí se, že bude bit). Exc. Z. leká se stínu svého. Kmp. Č. 129. Kdo z-nům promíjí, dobré ubíjí. Šd., Pk., Bž. Zlosyn najde zlosyny a dobrý ne- bude bez družiny. Přísl. od r. 1467. — Z. jest, když měštěnín nebo sedlák jest nemaje svobodství, pojme kurvu z nevěstek a potom má s ní syny; co jich jmíti bude, to všechno jsou zlosynové. 1644. Pam. arch. 1876. 615. Zlosyně, ves u Veltrus. Blk. Kfsk. 930.
Zlosynice, e, zlosynka, y, f., die Uibel-
thäterin, das Lotterweib. D., Pulk. Zlosynka, vz Zlosynice. D., Jrsk.
Zlosynnosť, i, f. = nešlechetenství, die
Lasterhaftigkeit, Hundsfötterei. D. Zlosynný = nešlechetný, lasterhaft, schur-
kisch, hundsföttisch. D. Z. žena. Us. Rjšk. Zlosynský = zlosynný, böse, gottlos,
lasterhaft. Troj., Ojíř., Lpř. Zlosynství, u., zlosynstvo, a, n. = zlo-
činství, nequitia, die Uibel-, Misse-, Gräuel-, Unthat. Z-stvo. BO., V. Z-ství. Sš. I. 30., BO. Z z-stva koho obviniti. Záv. Z. něčí zkrotiti. Pulk. — Zlosynstvo = mnoho zlo- synův, die Missethäter, Schurken. Ros. Zlosynstvo, vz Zlosynství.
Zlošklebný, höhnisch. Z. tupení. Tč.
Zloškodník, a, m. = zlý škůdce, der
Bösewicht, der Schaden anrichtet. Zlob. Zlošťastný = šťastný na zlo, vom Un-
glück verfolgt. Kamar. Zloštěrník, a, m. Kacíř a z. Žžk. 15.
Zlot, a, m., Zlotec, tce, m. Ako boh slnka
preobrazený na besa volal sa Zlot, Zlotec a zapríčiňoval vichre, zimu, mrazy. Slov. bajesl. Paul. Tóth I. 73. Kto by takého Zlotcu bol mohel stvoriť? Ib. I. 72. Zlota, y, f. = zlost, die Bosheit. Na
Slov. — Z. = nešlechetnosť. Cnosti ukázati vlastní její tvář, zlotě vlastní její obraz. Shakesp. Tč. O vykonaných skutků dobrotě nebo zlotě. Sš. I. 38. — Z. = špatné po- časí, schlechtes Wetter. Po několikadenní |
||
|
|||
Předchozí (540)  Strana:541  Další (542) |