Předchozí (166)  Strana:167  Další (168) |
|
|||
167
|
|||
|
|||
Krampulec, lce, m. = rampouch. Záp.
Mor. Brt, I). II. 332. Krampus --= nastrojený čert. Nár. list.
1893. Kranát m. granát. XV. stol. Wtr. Krj. L
183. Kraneček lnu = věnec. Duf. 2B0.
Kraniometrický kompas. NZ. IV. 353.
Krapa, y, f. = krapka; okap. Třebíč. Brt,
D. II. 332. Krapadli m. kapradí, přesmykn. Dač. Brt.
D. II. 279.. Křapák, u, m.= veliký knoflík cínový
u vesty. Brn. Brt. D. II. 470. Krápníček v krápníkové jeskyni. Mtc.
1895. 27. Křápnouti, vz Křápati.
Křápot, u, m. K. stroje. KP. VIII. 353.
Krapť, vz Krapet.
Krása. Padá-li drobný déšť a slunce při
tom svítí, padá na staré panny rez, na mladé krása. NZ. II. 613. K. je kvítek, který se všude draze váží. Šml. VII. 201. — K. Uzdáři prodávají nábedrnie i šle, kryky i krásy. 1425. Arch. XIV. 438. — K. poctivá. Pýtanie na k. p. Vz Phľd. 1895. 588. Krasec, brouk. Cť. Ott, VIII. 808.
Kráska, y, f., rostl. Vz Sirotka (3. dod.).
- Kraskovany, území v Nitran. Phľd. XII. 74., 425. Kraskovo, a, n., míst. jm. v Gemer. Phľd.
XIV. 61. Kraslice na mor. Slov. Vz NZ. III. 430.
K., o jejich původu, zhotovování atd. vz Ces. I. V. 67., 429.
Krásně di si = pro mne a za mne. Třešť.
To je na k. = zřejmo. N. Město. Brt. D. II. 332. Krásnolící. Mus. 1895. 217.
Krásnovlasý. K. paní, Kald. 59.; Žala,
Krs. Moor. 9. Krásný. K. skutky nemají být skryté.
Vrch. Rol. XXXVII. 13. Krásná je prý je- nom p. vMaria; ženské jsou jenom hezké, pěkné. Žďár. Brt. D. II. 332. K. jako květ, jako panna, jako růže. Nov. Př. 606. Krasocitý člověk. ZI. Jg. 59.
Krasoduch. Sm. oprav v: Šm. a přidej:
Ml. Hüb. 387. Krasohybný. K. umění. Nár. list. 1893.
č. 318. Krasomilství, n., Philokalie, f. Vz Ott,
IX. 221. Krasomluva. Vest. I. 37. doporučuje
krásnomluva, Vz tam. Krasomluvnosť. Bl. Gr. 116. Cf. předcház.
Krasomysl, u, m. Ztk. 122. (3. vyd.).
Krasopanna = fraucimor. 1771. Nár. list.
1895. č. 46. feuill. Krasoumný, lépe prý krásnoumný. Vz
Vest. I. 38. Krásovaný. To je k. obraz. U Žleb. NZ.
II. QM.
Křástel, vz Chřástel (3. dod.).
Krásti. O pův. cf. Jgé. Arch. XVII. 396.
Otče náš — tatka náš posadil nás na lavičku, dal nám chleba po kúštičku: o vy deti, ne- kradnite, čo vidíte, uchmatnite; já som starý, nekradnul som, čo som videl, nenechal som |
(na tajného zloděje). Slov. Zátur. Cf. Uchmat-
nouti (3. dod.). Křášč, e, m., pták, vz Chřáste! (3. dod.).
Kráštel m. klášter, přesmykn. Brt. D. II.
251. Krát. O pův. cf. Gb. H. ml. L 33.
Kratač, e, m. = drevený hák, ktorým ha-
luze so stromu k sebe priťahujú. Phľd. 1894. 313. Krátče = rozpírka (u horu., tesařů), Ein-
strich, m. Sterz. L 780. Krátka = jarok v Honte. Phľd. XII. 251.
Krátko. Stoj tu dlúho nebo krátko. Št.
N. 118. Krátkočelistník, a, m., ricinus, brouk.
K. sploštčlý, 1. cassideus, zúžený, 1. depressus atd. Klim. 69. nn. Krátkodloužení, n. K. slabik. Pal. —
List, fü. 1894. 20. Krátko jazyčný. K. ještěři, brevilinguia.
Ott. X. 665. Krátkolebec, bce, m. NZ. III. 51., 359.
Krátkolebosť, i, f. Z. III. 359.
Krátkovlný. K. ovce. Phľd. 1895. 736.
Krátkozraký. K-cí vypovídají sc z Malo-
vid přes Brejlov do Vyhlídky. ŇZ. III. 228. Krátký. O pův. cf.. Gb. H. ml. L 33.
Krausa. K. u sukně (karnýr. obruba). Slez.
Vest, opav. 1894. č. 4. str. 12. Kráva. O pův. slova cf. Gb. H. ml. L 33.,
Krok 1892. 437. Je líná jako k.; Je silná jako k. (pochvala); Ta k. je jako panna (pěkná); Ta hospodyně je tam jako k. v cizím chlévě (v hospodářství neobeznámená). Na Žďársku. Nár. list. 1894. č. 149. odp. fcuill. Predajná k. každá je telná a kobyla jako chceš (jak chceš žrebná, jak chceš nie). Phľd. 1894. 195. Drží krávu za rohy a iný ju dojí (kto sa dá k prospechu iného použiť pri spo- lečnej práci). Ib. XII. 253. Bude tak robiť, kým mu čierna k. (= trest) nestúpi na nohu. Slov. Zátur. Něstarej se ženo, dy jen mume seno, nestarej se mužičku, dy jen mume kra- vičku; Měj kravy dycky v pořádku a maš plnou lofku; K. na kunčině hnedky ti za- hyne, ako člověk rozpučí se ve velkej sla- dině; Krave dej za halíř a noš plny taliř; Darmo žena. mlika bledo, kdy sve krave nedo; slez.; Kráva nedojí ceckami ale pyskom (musí se krmiti); Krávu a ženu najlepšie brať po známosti. Slov. Nov. Př. 432., 388. Udělati kravám. Vz Mtc 1895. 250., NZ. III. 334. nn. Cf. Husa (3. dod.). — Hádanka. Ctyry nohy v tanci, dvě na tatrmanci a ŕigcl má na konci (kráva); Polátané, pokarpané, nikdy jehlú ne- pichané (strakatá k.). Brušp. Hledíková. Aby krávy hodně dojily a aby se jim uškoditi ne- mohlo. Vz NZ. III. 524. (pověry), Phľd. 1895. 183., 184., Vek. Val. I. 144. — K. To je k.! • = tlustá neohrabaná ženská. Us. Kravák, u, m. = vůz, do něhož se za-
přahají krávy; kravák, a, m. = pastýř krav. Val. Brt, D. II. 332. Kravarka, kravirka (laš.), y, f., houba,
vz Serůvka (3. dod.). Kravička — mamička. Phľd. 1894. 256. —
K. = ucho od hrnce ulomené. Děti si jimi hrají. Us. Tkč. — K. = kravarka (3. dod.). Kraví huba = střevíc při prstech, široký.
XV. stol. Wtr. Krj. I. 163. |
||
|
|||
Předchozí (166)  Strana:167  Další (168) |