Předchozí (1087)  Strana:1088  Další (1089) |
|
|||
1088
|
|||
|
|||
Prism-a, ata, n., dle. Slovo. z řec., hranol.
P. v geometrii a krystallografii tvar ohrani- čený pozpodu a svrchu dvěma mnohoúhel- níky (3-, 4-, 5- i víecúhelnými) shodnými i rovnobežnými, po stranách pak tolika rovno- běžníky, kolik má zpodina stran. V optice slove p. každé průhledné ústředí, ohraničené dvěma pravidelnými (obyč.ploskými) plo- chami k sobě nakloněnými. Šfk. Vz S. N. Přismahlosť, i. f.. die Bräunlichkeit.
Přismahlý, bräunlich, angebrannt. Ros.
Přismahnouti, hl, utí. ankochen, anbren-
nen, bräunlich werden. -- abs. To jídlo přismahlo. Us. Přismáti se, přismívaťi se, zulächeln, an
lachen. — se komu. D. Prismatoid, prismoid, u, m., tvar ohra-
ničený zpodinami sice rovnoběžnými, stejně stran majícími, ale neshodnými, ani ne po- dobnými ; hrany postranní nejsou rovno- běžné. Šfk. Přismažiti, il, en, ení, noch dazu rösten,
backen. — co. Přismaž ještě kus ryby. Us. — čeho. Ten těch ryb přismažil. Vz Při-. — se, anbrennen. Pečeně se přismažila (při- smahla). Byl. Přismeknouti, knul a kl, ut, utí; při-
smýkati, zuschieben. —- co: mísu. Ros. — komu (smyčku drobet zadrhnouti, die Schlin- ge zuziehen). Ros. — na koho = přištvati, hetzen, reizen. Ros. — Jg. Přísměšek, šku, m., satyrisehes Lächeln.
Srn. Přísměšný, etwas lächerlich. Jg.
Přismířiti, il, en, ení, ein wenig beru-
higen, versöhnen. --- koho čím. Přismívati se, vz Přismáti se.
Přismoliti, il, en, ení. přismolovati, an-
pichen. — co k čemu. Us. Tč. Přismouditi, přismuditi, il, zen, ení; na
Slov. děn a dění, přismoudnouti, anbrennen, versengen. — abs. Mléko přismudlo. Us. Tč. — co: jídlo, kaši. Us. Vz Přismudnouti. Prismový kruh jest druh sextantu místo
zrcadel prismaty opatřený. Šfk. Přismraditi, il, ěn, ění, smradu přidali.
etwas stinkend machen. Us. — co. Přismradnouti, přismrádnouti, ul, dl,
utí, etwas ranzig, stinkend werden. — kdy. V horku maso snadno přismradne. Us. Přismrkač, přismrkavač, e, m., der
Zuschneuzer.— Frejovní p-či, die Karessirer (opovržlivě). Reš. Přismrknouti, knul a kl, utí, přismrkati,
přismrkávati, přismrkovati = k něčemu po- smrkávati, wobei sich schneuzen. — P. = kositi se kam. On tam p-kává. Ros. Přísmrtný, při smrti stalý, beim Tode
sich ereignend, Sterbens-, Todes-. P. pože- hnání. Jg. Přismuditi, vz Přismouditi.
Přismudlina, v, f., das Angebrannte.
Plk. Přismudlý, přismoudlý = připálený,
angebrannt, versengt. Aqu. Přismudnouti, přismoudnouti, ul a dl, utí,
ein wenig anbrennen. Mléko přismudlo. Us. Přismuduutí, n., die Anbrennung. D.
Přismudnutý = přismoudlý, angebrannt.
Slov. |
Přísmutný, etwas traurig, betrübt. Us.
Přismuzení, n., přismudnutí, die An- brennung. Puch. Přismýkati, vz Přismeknouti.
Přismyknouti, knul a kl, ut, utí, smyčkou upevniti, anschlingen. Šm. — co. Cf. Při- smeknouti. Přísně, přístně, krutě, tvrdě, streng, rauh,
hart, ernsthaft. Kom., Har. P. slovy domlou- vati. V. P. někomu rozkázati, Us., poručiti, D., p. zavázati, p. s kým zacházeti, D., p. někoho trestati. Us. — P., vlastně, právě, skutečně, eigentlich, in der Wahrheit. Kat. 197. Přísuědý, bräunlich. P. vlasy. Us. Tč. — Ros. Přísník, a, m., der Strenge. Nej. Přisníti se, il, ění = ve snách se zjeviti, im Traum erscheinen; zdáti se, träumen, — se komu. Ros. Priď že mi šohajko, lebo sa mi přisni. Mt. S. — kdy Ten sen se mi nad samým dnem přisnil.Slov. Přísnomyslný, ernst. Šm. Přísnost', přísínosť, i, f., vážnosť, zuři- vosť, krutosť, přikrosť. P. jest bezohledná důslednost' ve vykonávání svých záměrů. Hš. Vz S. N. Die Strenge, Rauhigkeit, der Ernst. P. a krutosť práva. V. Co pořídíš tou přísností ? Syeh. Všechna p. jeho z pouhé k nim lásky pocházela. Sš. 1. 403. P. ži- vota. Jel. P. práva často s sebou velikou příkrosť nese. Kom. Soudce slušnosti více. nežli přísnosti práva šetř. Kom. P. zimy. Strany přísloví vz Čára, Oprať, Uzda. -- P., opravdovosť, der Ernst. Vyb. I. 782. Přísnota, y, i. = přísnosť. Krok. Přísnotice, ves u Slavkova na Mor. PL. Přísnotvárnosť, i. f.. přísná tvář, ernst- hatte Mienen. Jg. Přísnotvárný, ernst, ernsthaft. P. vy-
rčení. Koll. Přisnouti, snul, ut, utí, hinzu anzetteln,
anschweifen (in der Bortenwirkerei). Šm. —
co: chybná pásma p. U Frýdka. Tč. Vz
Přisnovati, Snouti.
Přisnovati = přisnouti.
Přísnovek, přísnůvek, vku, m., pří-
snůvka, y, f.. die Zugabe zum Aufzug
(beim Weber). Přisnuj přísnůvku na košulu.
U Frýdka. Tč. V Prýmkářství: der Anschweif.
Šm.
Přísný, přístný (zastr. přestný), přesný.
Přístný, obyč. přesný, nekvašený, ungesäuert. Vz Přesný. — P., krutý, příkrý, tvrdý, hart, rauh, streng, herb. P. právo, člověk ; přís- nými slovy na někoho se utíkati. V. P. hrození. Jel., kázeň, trest, Sych., živobytí, poručení, otec, D., spravedlnost, pořádek, Sych., zimnice, Háj.; přísnou řečí odpově- děl, Troj., p. zápověď, slovo, Har., zima, soudce, Jg., obličej. Us., rozkaz. J. tr. P. právo, vz Právo. Vláda přísná všem nená- vistná. Pk. — jak: na pohledění. Br. -- čím. Člověk smýšlením, jednáním, slovy, pohledem p. Jg. — v čem: v posuzování (n. posuzuje). — komu. Hovějný (hovící) sobě, p. jiným. Jel. Přisobiti, il, en, ení. zueignen. — co
komu: kostel. Hus. I. 426. Přisočiti, il, en, ení, hinzulügen. — na
koho. Ros. |
||
|
|||
Předchozí (1087)  Strana:1088  Další (1089) |