Předchozí (644)  Strana:645  Další (646) |
|
|||
645
|
|||
|
|||
II. 310., 374. Lichevník kúpí lacinějie, než
za to, zač stojí; S. za peníze; Za mnoho stojí, neb mnoho se hodí modlitba spraved- livého ustavičná; I tak-li jest lacin člověk, jenž stojí za vešken svět? Hus I. 217., 306., II. 283. (Tč.). Co kdo miluje, za poklad mu to stojí. Č. — kde (za kým, za čím, u čeho). Člověk neví, co za ním stojí. Us. Msk. Tluče to tam anděl boží, za ním hříšná duše stojí; Když bude stát za dveřama, já se opřu klepetama. Sš. P. 25., 706. S. za někým v práci. Zpěv. I. 192. Mužie za Vy- šehradem stojéchu. Dal. 10. Aj on stojí za stěnú naší patře skrze okna. Hus III. 29. Stál za nim, za skalou, za dveřmi. Us. Stojí věčnosť za zdejšími neřestmi (následuje). Kom. Lépe státi za svým snopem než le- žeti za cizím mandelem. Prov. Stojíš jak svatý za dědinou (jako sloup). Pk. S. u stolu. Us. Nepřítel stál u Budějovic. Ml. On tu stojí, jako hovado u jeslí. S. u práva. V. Strom stojí u vody. S. u někoho v lásce. Bern. Ten u něho v domu stál. NB. Tě. 251. Maria pak stála u hrobu vně plačíc. Sš. J. 295. U každého (oltáře) žid stojí, každý drží hrsf roždí; U Dunaje stála, košulenky prala, to bych tam dělala; A v kravárni krávy dojí, druhá dívka u ní stojí; Na konec No- vej vsi u tej boží muky stojí tam děvečka, zalamuje ruky; Otec u vokna stojí, do psa- níčka hledí; U bratrovy rakve stála, vlasy rvala, smutné lkála; Vraný kůň stojí u něho, hrabe nohó, žaluje ho (klagt um ihn); Má milá panenka stojí u vokénka, vona mně votevře dvůr. Sš. P. 49., 87., 90., 123.. 124., 169., 174., 296. (Tč.). U tého koníčka vojáci stojá, švarného šohajka do vojny strojá. Sš. P. Maria stála u kříže žalostivě. Hus II. 431. Dobře u něho s. D. Nejvíc u něho hostí stává. BN. — kde (mimo co, ob co): mimo zahradu. Us. Zástup, jenž stojieše ob moře (trans maře). ZN. — kdy. Obeslaný doma obsýlkou zastižený má hned po první obsýlce nazejtři s. a žalobu slyšeti; Původ nestane li na den uložený, při svou ztratí. Kol. 10., 11. A pak na ten rok stoj. O. z D. Nestál v čas uložený. CJB. 383. Bys při mém skonání samotný stál. Er. P. 156. V ne- děli jsme na místě stáli. Pref. 500. Má státi na ty časy a na ty roky. Vl. zř. 22. Tehdy jest obžalovaný na ten rok stál ku právu a žalobník nestál až do třetice; Kdo ku právu ve dni v roce, když žaloba zejde, nestojí, při svou tratí. NB. Tč. 225. Co ty musiš mnoho vystač, dyž ty musiš tu vartu stač v noci při měsíčku; S tobum sam ja v noci stala. Sš. P. 594., 800. Aby ve dvú neděli stál před úředníky; Aleš stál na prv- ním roku; Na třetím roku nestál před úřed- níky. Půh. I. 387., II. 35., 332. (Tč.). Jakož po smrti šťastné paměti kněze Sbynka stálo jich o arcibiskupstvie jeden a čtyřicet. Hus I. 448. Při jeho smrti stál (ďábel) na úhlu sv. kříže. Hus III. 293. Aby v šesti nedě- lích sám nebo skrze řečníka svého stál před právem. NB. Tc. 222. — prostřed čeho. Který (strom) stojí prostřed ráje. Sš. P. 38. — kde (s čeho). A panenka stála s druhé strany dvírek. Er. P. 163. — adv. S. pevně, přímo, z rovna, křivě, shrbeně, Us., nejzáze. |
Kom., tiše, nepohnutě. Us. Stůj to dlouho
nebo krátko, já jí hanbu učiním. Ctib. Jakož svrchu (napřed, nahoře) psáno stojí. Výb. II. 383., Václ. XIX., Vl. zř. 554. Což nahoře psáno stoji. Arch. A v pravdě bude-li to na dlouze státi. Skl. 1. 174. Stoja hory v pravo, v levo Rkk. 18. Stojím hotově, po hotově. Kom. Žádostivě, dychtivě, mužně o něco s., V., urputně v něčem s. Br. Dobře s. = se míti. V. Obilí dobře stojí. Us. Nic dražeji nestojí jako to, co se prosbou kupuje. Kom. Ačkolvék kdo pevno stoji, časem se zva- luje. Us. Té. Už to s nimi špatně stojí. Us. S. kolmo. Nz. Ten kdo je v boji, bezpečně stoji, koho přiodíváš a štítem přikrýváš; Hle zdaleka stojím, vrátiti se bojim; Můj klobuček křivo stojí. Sš. P. 62.,' 67., 626. (Tč.). Osobně před súdem s. NB. Tč. 219. My přeslyšíce strany dali sme jim rok ku právu, aby obapolně stáli. NB. Té. 225. S. věrně s někým, Alx., pevně v něčem. Arch. I. 52. Vítězíš, když pevně stojíš; Má péči
míti, aby dobře duchovenství stálo; Má-li královstvie s. dobře, musí to býti, aby strany lidí jedné vóle byly a tak aby jedna druhé nekazila. Hus I. 191., 450., II. 102. (II. 132., 225., Tč.). — Zůstal státi, šp., vz Sta- nouti, abs. — S. se = udáti se, geschehen. Vz Stanouti, stauu. Statický, statisch, gleichgewichtig. S.
rovnováha, moment (důraz sil). Nz. Statik, a, m, malý stát. Kos. Ol. 1. 260.
Statika, y, i., z řec, nauka o rovnováze
těl, vahoměrství, die Statik, Gleichgewichts- lehre. Rk. Statisíce, pl., viele Hunderttausende. Rk.
Štatista, y, m., dle Despota, němá osoba
v divadle, der Statist. Statistický, státopisný, statistisch. Nz.
Statistika, y, f., nauka o stavu (o lid-
natosti a rozděleni) některé země, státopis, die Statistik, Staatenkunde. Rk. Statistika — věda společných zjevů čísly vyjádřených. Vz S. N. S. Čech, vz obšírný článek v S. N. II. 315.
Stati-us, a, m. S. Publius Papinius, řím.
bás., f 96. v Neapoli. Stativa, y, f., das Stellwerk. Hk., Šp. Vz
Tkadlcovství. Stativka, y, f., rostl., zastl. Rozk.
Stativnice - Statenice. PL., Tk. II. 472.
Stativo, a, n., stativko, a, n., stativa,
y, f. = podstavek, podkladek, das Gestell. Techn. Statъ-ivo (-ivъ). Mkl. B. 226. - S., dřevo po straně tkadlcovského stavu, das Stellwerk, Gestelle, Stückholz, die Wand. — S., náčiní, v němž se točí válec k drcení hrud, das Gestelle. Statka není — nedostačuje. Výb. I. 954.
Cf. Dostatek. Statkář, e, m., der Grundbesitzer. Nz.
Vz Statečník. Statkářský, Grundbesitzer-.
Statkářstvo, a, n., die Grundbesitzer.
Statkovati — ctíti, vážiti, ehren, schätzen.
Na Mor., Slez., Slov. Bern. — se — stateč- ným býti, Mass halten, wacker sein, sich anständig benehmen. Mor. a Slez. Pk., Klš., Ltk. Cf. Statečný. — kam. Vzali mu (že- brákovi) kabelu a všecky krajíce, a šli se |
||
|
|||
Předchozí (644)  Strana:645  Další (646) |