Předchozí (46)  Strana:47  Další (48) |
|
|||
47
|
|||
|
|||
Z. fr. barbier a to z lat. barba. U starých
Čechův: barviř, nyní: bradýř, holič. S. N. Barbiton, u, m., řecký hudební nástroj. Jg.
Barbora, y, f., Barborka, Bára, Barka,
Baruška, Barunka, Bořena, Bořenka, y, f., z řec. = cizí. Proč chodiť k Barboře, když všecko na dvoře (nepotřebovati ničeho). Vz Blahobyt. Č. O sv. B—ře, sáně jsou na dvoře. Hrš. — 2. Barbora = basa. Slov. — 3. Na barborku hráti (míčem). Us. u Litom. — 4. Čubka u vozu. Na Mor. (Boč). — 5. Pří- střeší, z něhož k lázním n. na prádlo n. Do pivováru vodu váží; také stuDnice v pivo- vaře. Jg. — 6. Prachovna na lodích. Bur. — Barbořin, a, o.
Barcelona, y, f., mě. v Španělích. —
Barceloňan, a, m. — Barcelonský. — Bárci. V obec. mluvě m.: ba arci.
Bard, a, m., z něm., básník starého věku
v jihozáp. Evropě, zpěvák. Jg. — Bardijov, a, m., mě. Bartfeld, v Uhřích. Jg.
Bardún, u, m. Zastaralý, hudební nástroj.
Mz. 104. Jiní myslí, že slovo toto znamená silnější struny téhož nástroje. Potáhneš-li na húslech jedněch strun výše, potáhnútiť je i bardunóv, ať by ze všech šel hlas řádný. Št. — Vz víc v Gl. 4. Báreční = lodní, Barken-. Vz Bárka. B.
provaz. V. Barevna, y, f. = barvírna. V.
Barevní hůl (k barvě náležející). V.
Barevnictví, n. D. Färberkunst.
Barevník, a, m. = barviř. Troj.
Barevnost', i, f. B. piva. Färbigkeit. Jg.
Barevný, färbig, jest nerost, který na
prach roztlučen jsa barvu svou podržuje, jako kovy. Vys. — B. přítel (neupřímný). Č. B. vlasy, obočí (tmavé), pivo (oppos. bledé). — B. dříví, kotel, Färbe-, = k barvení nále-
žející. Reš., D. Barchan (Barchent), barkan, u, m. Tka-
nina, jejíž osnova lněná, vetkáni bavlněné jest. Stran vpůvodu vz Mz. 105., Gl. 4. B. na podšívku, Šp., na haleny, na šaty. Kh. — 2. V mincovnách železné náčiní, v které se stříbro vlévá. Od toho „barchaník", který držel barchan (nálevku) k lití roubikův nebo cánův stříbrných. Vz Cány. Am. — Barcha- nový. B. sukně. Barchant, a, m. = pankhart, podvrženec.
Na Mor. Barikáda, lépe barrikáda, y, f. Ulični taras,
přepora, Rk., z fr. barre či barrique = sud. S. N. Bařina, y, f.,bažina, třasovisko, slatina, ba-
hniště, blatiště. Vz Bahno. Šp. Der Sumpf, Marsch, Morast. Bařinatěti, ěl, ění, 3. os. pl. — tějí. Ros.
Louka bařinatí = bařinatou se stává, wird sumpfig. Ros. Bařinatiti, ím, ony — ti, il, cen, cení,
= bařinatým činiti, sumpfig machen. Ros. Bařinatosť, i, f. Sumpfigkeit.
Bařinatý. B. země. Kom. Sumpfig, mo-
rastig. Bařinný. B. rostlina (v bařinách rostoucí).
Rostl. Bařisko, a, n., Bařina, močál. Na Mor.,
D. Der Morast. Bárka, y, f., loďka, člun, kocábka, Barke,
|
menši než koráB. V. — 2. Dřevěný n. zděný
sloup, pilíř pod mostem, mostnice. Most na šesti Bárkách. Us. — Jg. Barkan, vz Barchan.
Bark-as, a (Dle Páv), neho: Bark-as, y
(Dle Despota), m., vůdce karthaginský. Barnab-as, y, n. a, m., (viz: Barkas);
obyčejně Barnabáš, e, in., učedlník sv. Pavla. Baroch, u, m., bachor, Wampe.
Barocháč, e, m., barokáč, pyšný člověk
jako břicháč se nafukující. Us. Barometr, u, m., z řec. βαρός (těžký)
Άμίταον (míra), težkoměr, tlakoměr. Β. stoupá, klesá, padá, ukazuje na krásné etc. povětří, nechce se hýbati; B. je lhář. Barometer. Baron, a, m., z fr. Barona dělati, na
Barona si hráti. Us. — Baronovic. Baronovna (dcera Baronova). — Baromký. — Baronství, n., hodnosť, 2. statek baronský. D. — Baron- stvo, a, n. — Baronův. Jg. — Baronka, y, f. — Baronová, é, f. Baroun, u, m. Veliká loď, z vlas. Barcone.
Mz. 105. Barriera, y, f., z fr., zábradlí. — 2. Mýtní
zápora. Rk. Barrikáda, vz Barikáda.
Bars = ačkoli. Na Slov.
Barta, y, m., Bartoň, Bartoš, Bartouš, Bar-
tošek, Bartoněk = Bartholomaeus. Gl. Bartfeld = Bardijov, a, m.
Bartoloměj, e, m., Barta, y, Barták, a,
Bartek, tka, Bartoň (ě), Bartoš, e, Bartoušek, ška, m. Bartolomejská noc, vz Noc. Na sv. B—je brambory do věrtele; Na sv. B—je moči jelen do vody a nesmí se nikdo více koupati. Hrš. Bartholomaeus. Barušky, pl, f., kočičky, jehnedy na stro-
mech, Kätzchen. D. Barut, a, m., Baireuth.
Barva, y, f., (barba, Výb. L), z něm. Farbe,
vz: f, b. — Gt. pl. barev. Lučba, smíšenina, hra, talácení, rozptýlení barev. Nz. — Barva jakožto vlastnosť těl: přirozená, původní, subjektivní, kovová, nekovová, Nz.; jasná, temná, tmavá, stálá, nestálá, plná, silná, živá, slabá, pravá, nepravá, minerální, Šp.; červená, modrá, bílá, zelená, hnědá, černá, šedivá, žlutá atd. Us.; tělná, dikavá (eisengrün), dubová k spodnímu nátěru, helová (berggrün), kozí, mědná či měděná, medová, Kh., vosková, žemličková, šeříková (Lilafarbe; šeřík = turecký n. španělský bez), Rk.; vodová, Pt.; mosazná, duhová, plamená, zlatá, stříbrná, zvonová, ocelová, tabulová, Ńz., bělavá, blan- kytná, bledá, brčalová, brunátná, cihlová, citró- nová, fialová, jablková, játrová, holubí, hřebíč- ková, karmasinová, kaštanová, klihová, králov- ská, kolčavová, krvavá, lasicová, louhová, mlíčná, mrtvá, mramorová, myší, nachová, ne- beská, oblaková, ohnivá, ořechová, perlová, pi- havá, plavá, popelavá, ryšavá, ryzí, sinalá, sivá, sklená, smolná, sněžná, šafránová, šarlatová, uhelná, umrlčí, vlčí, zemská, železná. Jg. Nejmilejší b. (Leibf.), křiklavá, proměnná, libá. Us. — Barvy nerostův: stálá, nahodilá n. nestálá, kovová, nekovová. — Barvy kovové: bila (u stříbra, cínu), šedá (u olova), černá (u železa), žlutá (u zlata), ruDá (u mědi), hnědá (u tombaku).— Barvy nekovové: bílá jako sníh, šedá jako popel, černá jako aksamit, |
||
|
|||
Předchozí (46)  Strana:47  Další (48) |