Předchozí (222)  Strana:223  Další (224) |
|
|||
223
|
|||
|
|||
Perníček, čka, m., os. jm. Tk. V. 94.-96.
Perník, Lebkuchen. Cf. Kram. Slov. —
P., Pennal. Také slov. Rr. Sb. U Úboče v Čech. Rgl. Pernikář peče perník, pernikářka perník
prodává (vyslov rychle). Brt. Dt. 167. — P. = čmelák (medák) s červeným zadeč- kem. Mor. Brt. — P, os. jm. Let. 465., Blk. Kfsk. 967. Pernikářka, sam. u Dejvic u Prahy.
Perníkový. P. bába (prodává perník),
Us., železo (křehké). U Kr. Hrad. Kšť. Pernišový kabát. Vz Perniš, Sdl. Hr.
II. 167. Perno = perně. Přijde mu to perno. Na
již. Mor. Šd Pernohlav, a, m , cephalopterus, pták.
Šm. Pernštein Jos. 1833. Jg. H. L 608. Z P-na
Vilém, 1435.—1521. Vz Tf. H. 1. 67., Tov. 1., 13., 25., Ukaz. 106., Rk. Sl., Výb. II. 1247. (i výbor z něho), Arch. VIII. 210., Jg. H. 1. 608 , Jir Ruk II, Šb. Dj. ř. 275. — Z P-na Vojt, † 1534. Jg. H. 1. 608., Jir. Ruk. II. 100., Šb. Dj. ř. 275., Ukaz. 106. O pánech z P. Cf. Arch. VIl. 716., Arch. VIII. 599., Výb. II. 308., Tk. IV. 20., 448., V. 228., VI. 353, VII. 417., Blk. Kfsk. 1382., Sbn. 285., 649., 701., 833., 945., Sdl. Hr. I. 256., II. 279., III 305., IV. 357., V. 364., Let. (rejstřík). Pernšteiner, a, m. P. Frant. 1782. Jg.
H. 1. 608, Jir. Ruk. II. 102. Perný, ého, m., vrch u Litoměřic. Blk.
Kfsk. 1118. — P., os. jm. Blk. Kfsk. 1075., Sdl. Hr. IV. 92. — P. = pernatý. P. zvě- řina. Sdl. Hr. VII. 12. — P., waschbar. P. šaty. Orth. Nástin dějin Jindř. Hradce. I. 66. Péro. V MV; nepravá glossa. Pa. Cf. slov.
pariti volare. Šf. III. 506. Z koř. per (letěti). Gb. Ml. 57. — Mkl. Etym. 241., Vlšk. 284., Kram. Slov., List. fil. XII. 332. Oni měli zlaté pýrka, visely jim na ramýnka, aj z pávů. Sš. P. 617. — P. ku psaní. P. okrouhlé. Hs. Brousiti si péro na někoho. Vlčk. Jedovatým pérem něco vylíčiti. Šmb. Hádanka. 1. Vyšla z masa kosť, natropila zlého dosť a přec není ničím vino. 2. Moje matka byla z masa a z kostí, ale já ne. Vyhnali mě z otcovského domu a odřeli mě z kůže a potom mi uřezali hlavu a ká- zali mi mluviť, a jak jsem začal mluviť, celý svět mi porozuměl (brkové p.). Mor. Brt. Dt. 145., Km. 1886. 736. — P. Péro, pé- rečko = kytice. Také mor. Brt. Ztratil šohaj péro. Brt. Perečko, perko mívají šuhaji za širuchem za odznak mládenectví. Cf. Hrb. Obr. 55., 38. Nebývá to vždy skutečné péro; obyč. bývá kvítí (vonička) n. zelená větvička krušpanku, barvínku a p. Brt. Perečko som vila z ružičky červenej; Na čo si mi, milá, to p-čko dala, keď ti bielá ruža z něho vypadala?; Moja frajerečka pe- rečko mi dala, ta moja mamička nevděčně to mala. Koll. Zp. I. 137., 138., 373. Do zahrady vkročila, tři růžečky utrhla, tři pérenka uvila. Sš. P. 21. — Slav., Sl. ps. č. 113., 189, 211. — P. = ocas. Zpod háje kývá (zajíc) pérem na posměch. Kká. Td. |
55. — P. stiskací, die Druckfeder. Čsk. P.
či křídlo u přádacího vřetena. NA. IV. 40. P. kočárové skládá se z jednotlivých listů. Us. Pdl. P. zámku. P. vlečné u zástrček, die Schleppfeder. Vz Včř. Z. I. 37. P. spou- štěcí, Abzugsfeder. P. v divanu, v sedadle. Us. Pdl. — P. mořské. Cf. Brm. IV. 2. 508.—509. — P. = tyč, hák, jímž plavci vory, prámy atd. strkají. Us. v Podskalí. — P., a, m., os.jm. Blk. Kfsk. 1006. Perodobný, fiederförmig. Rst. 462.
Perodyška, y, f., pterotrachea, hmyz.
Brm. IV. 2. 301. Perohryz, a, m. = škrabák, písař. P.
u krajského úřadu. Kos. Perochvost, a, m. = pták. Vz Brm. II.
2. 634. Perojezdec, zdce, m. = perohryz. Us.
Perokresba, y, f. = perokres. Mírohorský.
Perokreslení, n., die Federzeichnung
als Handlung Šm. Perolusk, u, m., ecastaphyllum, die Rund-
Hülse, rostl. Vz Rstp. 419. Peroměr, u, m., das Federmass. Šp.
Peroň, vz Parom (dod.). Pohl.
Peřoň, ě, m. = kdo má klobouk ope-
řený ku př. hajný, myslivec; člověk vypí- navý a i vadivý. Na Vsacku. Vck., Brt. D. 247. Peřoniť sa = peřiti se, vypínati se. Na
Vsacku. Vck., Brt. D. 159. Peronka, y, f., pteronia, der Federträ-
ger. Šm. Peropušník, u, m., struthiopteris, das
Straussfarn, rostl. Rstp. 1789. Perořez, a, m. = kdo řeže péra. Ehr. —
P., u, m. = perořízek. Slov. Loos. Perorovati, z lat. = řeč míti, předná-
šeti Peroškrab, a, m., der Scribifax. Šm.
Peroti = poloitalští a polofrancouzští po-
tomci po západoeuropských kupcích, jacíž obývají v cařihradské Peře a Galatě, ve Smyrně a v tamějších přístavech. Jinak slovou též Levantinci anebo posměšně Fran- couzi od Sladkých Vod. Osv. XII. Perouctvo, a, n. (Vký.), šp. m.: ptactvo,
Peroun, a, m. = Zeus. Lšk. Vz Perun.
Perounový = paromový, hromový. Lpř.
Peroutka = půle šátku na příč přestři-
ženého. Cf. Kosička. U Ronova. Rgl. — P., Spickfeder. Vz List. fil. XII. 335. P-ky prodávati (zůstati na ocet). Vz Zbrt. 81. Peroutný, Fittig-, beflügelt Šm. P. po-
libek (rychlý, krátký). Šml. Perovčiany, dle Dolany, místo v hont-
ské stol. u Uhřích. Sokl. I. 443. Pérovitosť, i, f. = pružnosť, jakou má
péro. NA. IV. 52. Pérovka lapací, die Fangfeder, v horn.
Hř. Pérovník, rostl. Cf. Čl. Kv. 76., Slb. 93.
Pérový. P. výkres, manometr, NA. I.
42., V. 179., záklopka, Hrm., dynamometr, ZČ., kružidlo, Federapitzzirkel, list (kočá- rového péra), matrace, náprava s podkla- dem p-vým, ocel, skřipec, -schlitz, stolička, -stock, špalíček, -stöckel, zámyčka Us. Pdl. Perpetinový = terpentinový. Bern.
Perpetuan. Sdl. Hr. II. 167.
461*
|
||
|
|||
Předchozí (222)  Strana:223  Další (224) |