Předchozí (1036)  Strana:1037  Další (1038) |
|
|||
1037
|
|||
|
|||
vedeni. V. Čemu z mládí navykneš, to se
ti k stáru hodí. Prov., Jg. Nedávej synu vůle za mladu. Br. Vz Mládí. Za mládi, za mladu. Dal. Po mladu si počínati. Th. — Mlad, u, m. = plod ku př. včel, roj, Brut, f. Jg. — Mlad, a, m., mládenec, jinoch, Jüngling, m. Ž. kap. 148. 12. Mlád, vz Mladý.
Mlaď, i, f., vz Mlad. — 2) Mladý lid,
mládež, die Jugend, junge Menschen. Koll. — 3) Na Slov. mladistvý kmen, ein junger Schoss. Bern. — 4. Otava, Grummet. M. kositi. Mláda, adj., vz Mladý. — M., y, f., bo-
hyně mladosti, Hebe. Rybay. Mlada, y, f., jm. vlastní. Tk. I. 617.
Mladá, é, f., vz Mladý. — M. na Slov. =
nevěsta, Braut, f. Plk. Mlaďátka, tek, pl., n. Vz Mládě.
Mládcův, -ova, -ovo, dem Jüngling ge-
hörend. Jg. Mladčinka, y, f., mladší děvečka, die
jüngere Magd. Us. Dch. Mladé, ého, n. Das Junge. Vz Mladý.
Mladé roditi, metati, míti, D., sypati. Šp. Ptáci mají v křoví atd. mladé. Kočka své mladé přenesla. Us. — Jg. Mladě, jung. M. blázniti. Jel. — M., brzo,
záhy, rychle, bald, geschwind. 1424. Mládě, ěte, n., mlaďátko, a, n., dítě n.
živočich mladý, Kind, junges Thier. Mlaďát- kům poručníka dáti. Brikc. — Mlaďátka, tek, n., neviňátka, děti, které z nařízení Herodesova povražděny byly, aby mezi nimi i Ježíš zahynul. O m-kách den se omlazuje. Č. Kdo se na mlaďátka roznemůže, zřídka vyžije (se uzdraví). Us. na Mor. Je-li na m-ka pěkný den, urodí se příští léto ze- máky. Kda. Den, svátek mlaďátek. V. Zítra máme mlaďátek (den). Us. Byl tam na m-tka. Us. M-tek komu dáti = metlou šlehati. Prov., Jg. Prší-li na mlaďátka ráno, mrou budoucí rok děti; prší-li dopoledne, mrou mládenci a panny; prší-li v poledne, mrou lidé od 30. —50. roku stáří; prší-li odpoledne, mrou starci a stařeny. Mor. Mřk. Vz Mladé. Mládec, dce, m., mladeček, mladček, ečka,
m., mládenec, mladík, ein junger Mensch, Jüngling, Junge, Bursch, m. V., Hus. Mladecko, a, m., původně Mladotice, ves
v rak. Slez. S. N. Mládecký, od mládce, Jünglings-. Johan.
Mládectvo, a, n., die Junkerschaft. Rk.
Mladějov, a, m., ves u Jičína. Vz S. N.
Mládek, dka, m., mladý člověk. D. Ein
Junge. Aqu., D. — M., mladší tovaryš (v pi- vovárech a mlýnech), starší tovaryš: stárek. M. u sládků také = učenník. Der Junggesell. Každý m. má svůj spádek. Č. — M., dku, m., omladek, mladá větvička, výstřelek, prut, junger Schoss. Sš. Zj., 392. Vz Omládí. Mládencův, -ova, -ovo, dem Jüngling
gehörig. Jg. Mládenček = mládenec.
Mládenčí, jugendlich, Jünglings-. V., Br.
M. bylina, vstavač, skočec. Reš. Mládenec, nce, m., mládeneček, čka,
mládenček, čka, m. M., viz: -enec, od mladý. M., mladý muž, panic, Jüngling, m. M., do polovice 14. stol. = dítě, Kind, n. Mus. 1864. 150. Jir. M-ci svatí. Den sv. m-ců (28. pros. ). |
Gl. Zletilí (vyrostlí) slovou mládenci, dospělí
pak jinoši (mladí jonáci). Kom. M. na ože- nění. V. M. ako lusk (zralý). Mt. S. Sokola poznáš po letu a statného m-ce po chodu. Pk. M-ci sluší ve škole se učiti, čeho k sta- rosti dobře může užiti. Vz Mládí. Lb. Buď za mládí starcem, abysi ve starosti byl m-cem. Jg. M. čistý, který ženy ještě nepoznal. Jg. — M. při svatbě, družba n. jeho druhové. Braut- führer. D. — M., muž neženatý, odtud: starý m. S. N. Junggesell, Hagestolz, m. D. — M., pomocník: m. kupecký, učitelský n. školní (nyní podučitel), myslivecký (Adjunkt). Jg., S. N. Gehilfe, Diener, m. Mládenecký, Jünglings-. M. věk, hrdosť.
M-ky, po m-cku. D. Mládenectví, í, n; věk od 13. —20. i 30. r.,
das Jünglingsalter. V m., za m. Dětinství samo o sobě neví, pacholetství hřičkami stráveno bývá, mládenectví marnými věcmi, mužství pracnými atd. Kom. M. bez studu dělá hroznou ostudu. Č. — M., panictví, neženatosť. Jung- gesellenstand. — M., čistoty panické zacho- valosť, Junggesellenschaft, f. Jg. Mládenectvo, a, n., die Jünglinge. Rk.
Mládeneček, vz Mládenec.
Mládenek, nka, m., mládenec, dítě. Marc.
Polo. Mladenovice, jm. místní. Tk. III. 654.
Mládenství, n. = mládenectví. Mus.
Mladěti, ěl, ění, jung werden. St. skl.
Vrba hned zase mladí. Jg. Mládež, e, f., od mlád; chybně: mládeř.
Die Jugend. M., mladý lid pod 13. r.; junge Personen; v dalším smyslu i od 13 až do 30 let. Učitel m-že. V. M. svoditi. D. Vy- chovávání m-že, vz Obec. — M. = mladý věk, die Jugend, das jugendliche Alter. Mládí, í, n., mladosť. Vz Mlad. Die Ju-
gend, junges Alter. Jg. Za m. se trn ostři. Č., Lb. Čemu kdo z m. přivykne, to i v stáří k němu lípne. Č., Pk. Kdo se z m. čemu na- učí, v stáru jak by to našel. Č. Kdo se z m. učil leda, bude volať v stáří: běda. Č. Čemu z m. navykneš, to se ti k starosti hodí. Po- buď z dobré vůle v hoři za m., a nebudeš k starosti bezděky ve psí. Buď za m. star- cem, bys byl k starosti mládencem (vz Zdraví). Jg. Co sa za mladí nenaučíš, to na starosť ne- pochopíš. Mt. S. Nebo cožť obyknú z mládí, toť činie na starosť rádi. Smil v. 1847. Stran přísloví vz ještě: Léto, Mládenec, Mladík, Mladosť, Mladý, Pláč, Ranní, Ráno, Ustlati, Vlk, Zapřáhnouti, Zima. Ostatně vz Mlad. — M., mladé větve, junge Zweige. Jel. — M., mlází, mladý les. Po mládí pásti. V. Anflug, junger Wald. Mladic, e, m., mládec, mládenec. 4 stěž. ct.
Mladice, e, mladička, y, f., mladá žen-
ština, dívka, Mägdlein, Mädchen, Dirne. V., Br. M. nekázaná. Pass. M-ci o poctivosť při- praviti. Ctib. S ptákem dítě, kmet s mladicí, Němec s malvazím v lahvici, cožť nekřesťan- sky zachází, když jim do rukou přichází. D. Mladictví, n,, mladosť. Jugend, f. Zlob.
Mladič, e, m., mlází, junger Wald. Us. —
M., mladá větev, junger Zweig. Mladičí = mládí, junges Reisig. Jád.
Mladička, y, f., mladá žena, junge Frau,
Jir. dh. |
||
|
|||
Předchozí (1036)  Strana:1037  Další (1038) |