Předchozí (533)  Strana:534  Další (535)
534
šlapati budou. Rým., Č. — P. fosforečná, bo-!
raxová. Bř. N. 92. 93. — P., vážená osoba n.
věc.
Ona jest perla své rodiny. Us. — P.,
malý výrostek okolo parohův. Sp.
Perlásek, ska, m., motýl, der Perlenvogel,
papilio aglaja. Šm., Rk.
Perlec, elce, nebo perlce, m., Perlstein,
m. Krok.
Perléček, vz Pedléček.
Perlek, relku, m. = perlec.
Perleť, i, f., Perlmutter. Šp., Techn. III.
400., RP. III. 369. Vz S N.
Perleťovec, vce, m., argynnis, motýl.
Frč. 181.
Perleťový, Perlmutter-. P. barva. Prm.
Perlice, e, f., der Pflanzentopf. U Příbora.
Mtl. — P., perlík. Želízko a perlice, znak
havířský, Schlägel und Eisen. Pam. kut.
Perličátko, a, n., das Perlenthierchen.
Perliček, čku, m., perlokvět, konvalinka,
convallaria majalis, die Maiblume. Slov.
P., nebozízek, der Bohrer.Vz Perlík. Na Mor.
Perlička, y, f., vz Perla, das Perlchen. —
P., bílá neštovička. Perličky, dětské nešto-
vičky. — P., perlové krupky, Perlgraupen.
— P., pták, vz Perlovka, numida meleagris.
Vz S. N.
Perlík, u, m., veliká železná palice. U ko-
vářů
veliké kladivo; též kovářské kladivo,
jímž se díry probíjejí, Fäustel, Schlägel,
Schlaghammer, m. — P. u ostružníka, Vor-
schlaghammer, m. — P. k probíjeni zdí.
P. (zastr.), nebozéz, der Bohrer. — Vz Kla-
dívko, Perlice.
Perlikovati, perlíkem bušiti, hammern,
schmieden. 1693.
Perlín, a, m., scardinius erythrophthalmus,
ryba. Frč. 228. Vz S. N.
1.  Perlinka, y, f., vz Perla, ein Perlchen.
Us. Рm. — P-ky, jm. lesa u Víckovic u Ledče.
Km.
2.  Perlinka, y, f., numida meleagris, Perl-
huhn, n. Frč. 350. Vz Perlovka.
Perlit, u, m. P. jest skelnatá n. emailo-
vitá hmota obyč. modravě šedá, složená ze
samých zrnek soustředně mískatých, při
čemž více zrnek n. skupenin jejich jest opět
soustředními větvičkami spojeno. Vz Krč. 128.
Perliti, il, en, ení, perlovati = perlami zdo-
biti, mit Perlen zieren. — co. Rosa perlí kvítí.
Chmel. — se = jako perly se blyštěti. Víno se
perli. — se kde čím. Krůpějemi se v slunci
perlí list i květ. Ráj.
Perlitý, Perl-. P. písek, der Perlsand.
Šm.
Perlobarevný, perlobarvý, perlfarben,
perlfarbig.
Perlokvítek, tku, m., konvalinka. Na
Slov. Hdk. Vz Perliček.
Perloočka, y, f., malý se stran sploštělý
lupenonožec těla nečlánkovaného. P. obecná,
daphnia pulex. Frč. 93., 94.
Perlořadý. P. zuby. Pl.
Perlorodka, y, f., unis margaritiferus,
lasturec sladkovodní. Schd. II. 537., Frč. 216.,
S. N.
Perlošedý, perlgrau. Dch.
Perlotvorný, perlenerzeugend. (Řeka)
Dyje svou rukou perlotvornou líc Moravičky
hladí. Hdk/
Perlov, vz Prlov.                                       
Perlovati = perliti.
Perlovatý, perlicht. D.
1.  Perlovec, vce, m., nerost. Bř. N. 248.,
Schd. II. 45. Perlek, perlec, Perlstein,m. S. N.
2.  Perlovec, vce, m., Perlenschmuck. Jg.
1.  Perlovice, ves u Prachatic.
2.  Perlovice, e, f. = perleť.
Perlovina, y, f. Perlenmutter. Dch.
Perlovitý lesk (jaký mají perly). Us.
Perlen-.
Perlovka, y, f., perlinka, perlička, pi-
hatka, pták
z řádu tetřevovitých, Perlhuhn,
numida. P. obecná. Presl. Vz Perlička. — P.,
žitná, perlová kořalka. P., denívka zlato-
oká,
hemerobius perla, hmyz. Schd. II. 519.
Perlový, Perl-. P. matka, Kom., skoře-
pina, Jg., hlemýžď, V., barva, lesk, Vys., běl
(vz S. N.), šňůra, kořalka (perlovka), Us.,
krupky (krupičky), D., vápno. KP. III. 367.
P. steh, der Perlstich beim Sticken. Šm.
Perm, u, m. P. v Moravě, u paty krko-
nošských hor, u Slaného a na Žbáně a v Pl-
zeňsku. Vz Krč. 598., 593., 599., Permský.
Permanence, e, f., z lat., trvání, trvalosť,
trvalé a stálé shromáždění,
Permanenz, Fort-
dauer, f. — Permanentní, trvalý, stálý, usta-
vičný, permanent, fortwährend, bleibend. Rk.
Per mese, it., za měsíc. Stč. Alg. 94.
Permian System, vz Krč. 572.
Permský útvar, hlavně z červeného pís-
kovce složený a zvaný dle ruské gubernie
permské, slove v geologii útvar, který ná-
sleduje po útvaru kamenouhelném. Vz S. N.,
Kčr. 525.—604., KP. III. 42.
Permutace, e, f., z lat., obměna; v mathm.
přestavení, přemístění, Rk., Permutation, Ver-
tauschung, Verwechslung, Umtausch. Vz S. N.
1.  Perna, y, f., perně, ě, pírna, pírně,
f., рlіvеň, záteň, oteň,přístodolek, oplota,
oploten, oplotna,
Pt., Šp., der Barn, die
Banse, Banze, der Tass. Strany odvozeni vz
Mz. 64. P., přepeřený díl stodoly, kam se obilí
ve snopech skládá. Jg. Obilí do perny sklá-
dati, vrstviti, bansen. D. — P., ves u Val.
Meziříčí na Mor.
2.  Perna, y, f., das Federfutteral. Toms.
Perná, é, f., ves u Ústí n. Orl. PL. —
P., ves v Brněnsku. Mus.
Pernactvo, a, n., ptactvo, die Vögel. —
Na Mor. drůbež. D.
Pernáč, e, m., Loffelbohrer,m. Techn. I.376.
Pernář, e, m., kdo perny dělá. Záp. měst.
1450. — P., pernikář. Tk. II. 370.
Pernarce, ves u J. Hradce; u Plzně. PL.
Pernatec, tce, m. = pták. Rk.
Pernatěti, ěl, ění = peří dostávati. Federn
bekommen, befiedert werden. Zdali tvú mú-
drostí pernatie (plumescit) jestřáb ? BO.
Pernatice, e, f., trichinium. Rostl.
Pernatka. y, f., pennaria, rohožilec. Krok.
Pernatuška, y, f., motýl. P. pětiperná,
alucita pentadactyla; p. šestiperná, orneodes
hexadactylus. Frč. 175., Schd. II. 517., S. N.
Pernatý, peřím oděný, gefiedert, fluck,
P. zvěřina, zvěř (jedlá divoká drůbež, Šp.),
D., Sych., ptactvo, drůbež, Zlob., oběť. Háj.
P. prach = prašné peří, vz Peří. Flaum-
feder. P. peřina. D. Peřina z peří (pernatá)
jest. Kom.
Předchozí (533)  Strana:534  Další (535)