Předchozí (1141)  Strana:1142  Další (1143) |
|
|||
1142
|
|||
|
|||
Procházivý, Geh-, Schreit-. P. nohy
(ptačí). Krok. Procházka, y, f., procházení, der Spazier-
gang. V. Na p-ku jíti, vyjíti, choditi. V. Učení v p-kách se kojí. Kom. Na p-ku ně- koho vésti, D., vyvléci. Kos. Ol. I. 207. P. lesem, eine Waldpartie. Dch. Chtivosť k jídlu p-kou se dráždí. Sych. P-kou choditi, jíti lépe prý než: na procházku, neb též je- zdíme, chodíme, kráčíme cestou. Ale obé jest dobré: Chodíme za město na procházku (účel), chodíme za městem procházkou (způ- sob). Novák (Brt.?) v Km. De (=jde) to s ním jako s chromým p-ka (špatně). U Ry- chnova. Msk. — P., ztráta chůzí, der Verlust durch das Hin- u. Hergehen, Lauferei. Us. Dch. Mám s tím soudem veliké p-ky. Us. — P., chodiště, der Spazierplatz. V. — P., příjmí České. Us. Prochechtati, durchs Kichern etwas ver-
lieren. Ros. — co. Prochlad, u, m. = chlad, Kühle, f. Pl.
Prochlada, y, f. = chlad, Kühle, Erfri-
schung, f. Hšv. Prochladiti, il, zen, ení, na Slov. děn,
ění; prochlazovati, durchkühlen, kühl machen. — koho čím: kyjem (zbíti), abprügeln. Rad. zv. — se (občerstviti se, sich abkühlen). Br., Sych. Prochladlý, durch-, ausgekühlt. Us.
Prochladnouti, dnul a dl, utí, kühl
werden, durchkühlen. — abs. Hezky jsem tam p-dl. Us. - - kde : na dvoře, v lese atd. Prochlamstati, prochlamstnouti, stnul a
stl, ut, utí, mit dem Munde verschnappen. D. — co. Prochlastati = propiti, versaufen. — co:
peníze, statek, čas. Jg. Prochloubati se, prahlen. Ros. — o čem.
O svých činech se prochloubají. Ler. Pro chňapnouti, pnul a pí, ut, utí, sich
verschnappen. D. Prochno, a, n., vz Prachno.
Prochod, vz Průchod.
Prochodilý, kdo prochodil, der durchge-
gangen ist. Jg. — P., pass., prochozený. P. střevíce. Reš. Prochodiště, ě, n., ambulatorium, pro-
cházka (= chodiště). 3 Reg. 7. Mm. Prochoditi, vz Projíti.
Prochodivý; -iv, a, o, durchdringend. Reč mocná a p. ZN. Prochodnosť, i, f. P. nebo hbitosť. GR.
Prochouliti se = promnouti se, provléci
se, sich durchschmiegen. Šm. Prochoz, u, m. = průchod, der Durch-
gang. Mají míti dobytku p. svobodný. Schön, exc. Prochozený; -en, a, o, durchgegangen,
durchgetreten. P. střevíce. Us. Prochramostiti se = prošustěti, durch-
rauschen. Šm. — se kudy. Prochrániti, il, ěn, ění = stopu v sněhu
málo znalou jetím znalejší učiniti. Již se lépe jede, cesta je prochraněná. Us. Dch. Prochrápati, prochrupati, verchnarchen.
Ros. — co: celé půldne. Prochrněti, ěl, ěn, ění, verschlafen, ver-
echnarchen. — co. Prochrněl celý den (pro- |
Prochroustati, durchknorpeln, chroustaje
díru udělati; chroustáním o něco přijíti. Kos. Prochůzka, y, f. =průchod, Durchgang, m. Us. Prochvěti, chvěji, ěl, ění, prochvívati,
durchwehen, durchbeben. Šm. — koho, co. Prochytrati, durch sein Klügeln ver- lieren. — abs. Tuším p-tral. Ros. Proizlo (pro-vizlo), a, n. = povříslo.
U Opav. Pk., Klš. Proj za nás = pros za nás. Místy v obec.
mluvě. Bž. 39. Projádření, n., die Erklärung, der Aus-
druck. P. vniterných citů. Sš. I. 15. Projádřiti, il, ení = pronésti, ausdrücken,
sich äussern. — co: své myšlénky. Kos. Ol. I. 23. Ale nyní tím důrazněji pravdu tu pro- jadřují; Jan tuto projadřuje jistotu a rozkoš srdce svého. Sš. Sk. 62., J. 81. — co jak. Tou měrou projadřuje v hlavitých tazích správu a řád spásy; Dvěma protivami Pavel tu myšlénku obecnosti projadřuje. Sš. I. 15., 24. (Hý.). S obzvláštním důrazem něco p. Bž. 57. — se s něčím. Až já se s tím pro- jádřím, co umím (vyjevím). Us. — se v co. Neduh v zuřivosť se projádřil. Omyl. — se o čem (novější). Rk. Projahlec, hlce, m., der Porzellanspath. Šm.
Projahlovati, durchrammeln. Šm.
Projasněný; -ěn, a, o, erhellt, heiter. —
v čem: duše v žádostech p., geläutert. Rkp. 14. stol. Projasniti, il, ěn, ění; projasňovati. —
co = jasné učiniti, erhellen. — co. Blesk p-nil noční stíny. Šm. — se — vyjasniti . — se kde. Za vrchy vchod (východ)
šedý (se) projasňuje. Rkk. 31. Projaté, zastr. = pronikavě. Výb. I. 788.
Projatec, tce, m. ein ausgelassener Bube.
U Olom. Sd. Projatosť, i, f., Ausgelassenheit, Unge-
bundenheit, f. Us. u Olom. Sd. Projatý; projat, a, o, ausgelassen, un-
gebunden. Us. u Olom. Sd. — P., uchvácený, hingerissen, durchdrungen. — čím: radostí. Kom. Horlivé želání srdce mého láskou ku kmenovcům mojim p-tého. Sš. I. 107. Projednací, -ávací, co se projednání týče,
Bestand-. P. majitel, Bestandinhaber, pří- jemce, Bestandnehmer, věc, Bestandstück, smlouva, úrok (z projednání). J. tr. Projednalec, lce, m., der Bestandnehmer.
Nz. Projednání, n., die Unterhandlung; die
Arende; die Reluition. Us. Projednanosť, i, f., projednaná věc, Be-
standstück, n. Rk. Projednatel, e, m., projednavač=pro
nájemník, Bestandnehmer, projednalec, Be- standgeber. J. tr. Projednati, projednávati =pronajíti, na
nájem dáti, vermiethen, in Bestand geben, verpachten. — co komu zač. Projednal jsem mu dům na 3 roky za 1000 zl. Ros. P. ně- komu statky. Sych., Kom. Projednal jsem mu to dílo na látra, na centnýře (kopání rudy). Vys. — co k čemu. Dvůr k stavení p., verpachten. Břez. 176. — co komu k čemu: dům sobě k obydlí do některého času p. (najati, v nájem vzíti, miethen). Žer. — |
||
|
|||
Předchozí (1141)  Strana:1142  Další (1143) |