Předchozí (666)  Strana:667  Další (668) |
|
|||
667
|
|||
|
|||
stiskla, ež krev z něho vyšla. Sš. P. 12.
Hrozně ho stiskl. Ros. S. zuby a pysky, V., milenku, Jel., kohoutek ručnice, Us., peníze (shromážditi). Na Slov. — co komu: ruku. Žaludek mi to stisklo. Us. Ně tak jsi mi piskal. dys mi ručku stiskal; Ven vyskočil a zavískal a děvečce ruku stiskal. Sš. P. 667., 167. — co, koho čím: něco rukama. Us. Ani jeho stiskuj žehrem. BO. - koho kam. Stisklo mne to na odpornou stranu. Jel. Stiskl mne do náručí. Us. Šd. — koho od- kud kam: s pole k příkopu (pryč tisk- nouti). Troj. — k někomu = vystřeliti k někomu. V., Ros. -se s kým = objati ho. Jel. — se kde. Za plotem se stiskal. Sá. Vesn. r. 85. Stisknutí, n., der einmalige Druck.
Stisknutosť, i, f. die Zusammendrückung.
Jg.
Stisknutý; stisknut, a, o, zusammenge-
drückt, gedrängt. S. těleso. Us. Stislosť, stisklosť, i, f.. těsnost, die Enge.
S. času. L. Stislý, stisklý, těsný, enge.
Stísnění, n., die Verengung; die Be-
drängniss, Verlegenheit. Stísněnost, i, f., die Beengtheit; Be-
klommenheit, gedrückte Stimmung. Dch., Pal. Stísněný; -ěn, a, o, eingeengt; gedrängt.
V. S. srdce, gedrückt, gepresst, mysl. Dch. Stísniti, il, ěn, ění; stěsnovati, ein-, be-
schränken; bedrängen, beängstigen. Jg. — co kam: v hromadu. V. Stíšený; -en, a. o, beruhigt, S. moře.
Dch. Stišiti, il, en, ení; stišovati, stillen, still
machen. — koho čím: dítě mlékem, — se. Vesuv se stišil. Us. Stištění, n. S. cev, angiostenosis. S. N.
-stiti. Slovesa v inft. v -stiti ukončená
mají v příčestí trpném obyčejně - štěn: do- pustiti — dopuštěn, ale ne všecka, ku př.: pomstiti, pokřestiti (cf. křesťan), kořistiti, umístiti. Cf. Klestiti. Stíti, vz Setnouti a přidej: s. abs.
Stínej, kate, dy máš stít, Dorota musí umřít. Sš. P. 774. — koho, co. Tu máš, synu, na památku, že ti stínal otec matku; Dokel (dokud) němam hlavu sťatu; Juž tiť na jurganach (varhanách) hraju a teho hultaja (Gauner) tře kati stinaju. Sš. P. 132., 581., 777. (Tč.). Aj pro to dvé zlé bil je, mrskal a muže stínal. Hus I. 133. — co komu: ruku. Alx. 1123. Byl bych ti. má milá, byl bych ti hlavu sťal, aby po mej smrti žádný ťa nedostal; Co bys mně byl, milý, s tú šablú udělal? Frajerenko moja, byl bych ti hlavu sťal; Tatíček uslyšal, z bílého lůžka vstal, ostrý meč vytáhnul, synkovi hlavu sťal; Už sem se oženil, jak by mně hlavu sťal, strela mu v mateři, kdo mně tu radu dal; Jednemu sťal hlavu dolu a druhemu žgnul do boku. Sš. P. 122., 129., 507., 787. — co komu čím (odkud). Jedním nožem
sobě hrob vykopal, tím druhým si hlavěnku sťal. Sš. P. 90. S. někomu hlavu bradaticí, Dal. 37., 98., hlavu mečem ot šíje, Kat. 3208., hlavu s těla mečem. Kat, 2968., 3023. — co jak. Kat se na to rozhněval, od razu
|
jí hlavu sťal. Sš. P. 9. Tak jie (sv. Barboře)
jednú ranú hlava sťata. Pass. 36. (Hý.). Pod lstivou barvou jedni druhé stínati dali. Bart. 9. — koho proč. Na očistu s. je kázali. Let. 22. To jejie otec Diaškorus uslyšav velikú náhlostí ... chtieše ji svú rukú Hlavu stieti. Pass. 33. (Hý.). —, kdy. V hody budou stínati barana. Mor. Šd. — kde (kdy, proč). Apoštol Pavel 29. junia 1. 67. na cestě k Ostii sťat byl pod vladaři Heliem Caesarianem a Polykletem. Sš. I. 7. Po čemž stárek ten máj u země stíná. Sš. P. 772. Jan v žaláři v okovách pro boží pravda jest sťat. Hus III. 286. Stitvořiti, il, en, ení, zusammenstopeln.
Šm. — co. Stižebnosť, i, f. = stížnost, die Beschwerde.
Us. u Bělohr. Stížeň, žně, f. = stížnost Klda. I. 189.
Stíženec, nce, m. = stížený, ein Be-
schwerter. Lex. cath. 1. Stížení, n., die Erreichung. Stížení koho
vězením, die Arriestirung. Us. — S. == chy- cení, die Einfangung. Zlob. 2. Stížení, n., vz Stížiti.
Stížený; -en, a, o, vz Stihnouti. Stížený; stížen, a, o, beschwert. — čím: neštěstím, pracemi (obtížený). V. Dva (-Jer-
niané jsou vězením stížení. Dač. I. 243. — kde: v zajetí. C. — proč. Kdo se pro něco (něčím) stížen býti domnívá. J. tr. — od čeho. Uzdravuje všecky s-né od ďábla. Sš. Sk. 127. — S. = stížný, Klag-, S. psaní. Akt. m Ferd. Stíží, vz Tíž, Stěží.
Stižitelně, erreichbarer Weise, fasslich.
Stižitelnosť, i, f. = možnosť stihnouti,
chápavost, die Fassungskraft. Nz., Br. — S., možnost stiženu býti, die Erreichbarkeit, Erforschbarkeit. Jg. Stižitelný, mohoucí stihnouti, hbitý k vy-
stižení něčeho, fassend, erreichend. S. rozum, Kom., duch, soud. Br. — S., co se stihnouti může, begreiflich, fasslich, erforschlich. Us. Jg.
Stížiti, il, en, ení; stěžovati = těžkým
učiniti, schwer machen, erschweren; obtížiti,
mnoho naložiti, be-, überladen, belegen, be- schweren; soužiti, trápiti, beengen, plagen, beschweren, belästigen; zveličiti, za věc těžkou učiniti, erschweren; stěžovati si = za těžké pokládati, obtěžovati si, sich be- schwerlich sein lassen; žalovati, stýskati sobě, sich beklagen, sich beschweren; se = obtížiti se, sich beschweren. Jg. — koho. Břímě těla mého méně mne stěžuje V. Ne- stěžuj mne (neobtěžuj). Arch. rkv. — koho, co, se čím: nákladem, břemenem, vězením, obležením, berněmi, válkou, V., platy, ro- botou. Ros., okovy a pouty. Zav. S-li útra- pami vazby moje. Sš. II. 158. S. něco po- kutou J. tr. — koho jak. Proti právu a nenáležitě je stížil. V. — (čím) co komu (zveličiti; za věc těžkou učiniti). Pán mu to stíží. Ros. Tím vším hříchy sobě stěžuje. Br. — V., Háj. — čím mimo co. Ničímž mimo náležitosť jich nestěžoval. V. — komu, sobě (s inft. = obtěžovati si). Nestížím si opáčiti. V. Na dosť špatnou květinu nestě- |
||
|
|||
Předchozí (666)  Strana:667  Další (668) |