Předchozí (404)  Strana:405  Další (406) |
|
|||
405
|
|||
|
|||
Hypertrofie, e, f., řec. = zbytnosť, zvý-
šená výživa těla] zvětšení hmoty i objemu nějakého ústroje. Vz S. N. Hyplati se = viklati se. C. T. Tkč.
Hyple, e, f. = plátěná kazajka; lehký
šat. U Kr. Hrad. Kšť. Hypnobat, a, m., řec. = náměsíčník. S. N.
Hypnotica (remedia) = uspávací léky
(morfium). S. N. Hypnotický, hypnotisch, uspávající.
Hypnotism-us, u, m. = druh uměle
vzbuzeného náměsičnictví. O h-mu (magne- tismu zvířecím). Napsal dr. T. G. Masaryk. Vz Janiš O spiritismu 9., Slov. zdrav. Hypnotisovati = v magnetický stav
uspati. Janiš. Hypocykloida, y, f. = čára kolná n.
kolnice vnitřní, koloběžnice vnitřní, druh křivé čary. Nz. H. prodloužená, zkrácená. Vnč. 56., NA. V. 47. Hypogloss-us, u, m. = nerv podjazyčný.
Vz S. N. Hypochlorin, u, m. Vz SP. II. 117.
Hypochlorit, u, m = chlornatan. Šfk.
Ruk. 220., Šfk. Poč. 88. Hypochondrie. Vz S. N., Kram. Slov.,
Slov. zdrav. Hypokotylní = podděložný. SP. II. 114.
Hyposkeni-on, a, n. Vlšk. 23., 32.
Hypospadiasie, e, f. = vada pyje, ne-
končí-li se močová trubice na konci žaludu, nýbrž v polovici nebo u kořene pyje. S. N. Hypotaxa, y, f. = podraďování (vět).
Vz Ndr. 848., Brt. S. 3. vd. 127.; obrácená. Ndr. 882. 4., Brt. S. 130. Hypotenusa. Oprav takto: H. = nejdelší
strana pravoúhelného trojúhelníku, podpona, přepona. Hra. Hypotheční banka, vz Půjčovna.
Hypotheka, vz S. N.
Hypothekarní knihy. Vz Sbn. 299.
Hypothesa, vz S. N., Jg. Slnosť. 38.
Hypothetický. H. věty. Vz Ndr. 456.,
Věta. Hypotracheli-on, a, n. = podkrčí na
dorském sloupu jako tři deštičky pod oblou- kem. Rjšk. Hypotrochoida, y, f., druh křivé čáry.
Vnč. 56. Hypotyposa, y, f. Jg. Slnosť. 63., 80.
Hypsografický = výškopisný, hypsogra-
phisch. Stč. Zem. 460. Hypsometrický. H. mapa, poměry, Stč.
385., 459., 460., teploměr, Mj. 133., měření. Zpr. arch. IX. 1. Hypsometrie, e, f., řec. = horoměření.
Vz S. N. Hypytkem = hupkem. Laš. a val. Brt.
D. 217. Hýr, u, m. = hýření. Bože dobrý, přijmi
obět smíru na pokutu za vinu těch hýrů. Sš. Snt. 145. Hýra. Jane, Jane, sv. Jane, máš ty hýru
na koleně, keby se ti rozpučila, Sobotku by zahasila. Koll. Zp. I. 17. Hýřati. Výb. I. 1073. Zde chybně m.:
hrzal. Vz Hrzati. Hýřiti. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf.
Mkl. Etym. 83. On hýří a výří, lebt toll und voll. Dch. Ves svět hýří (bloudí), je- |
diná ty pravdu mluvíš. Výb. I. 294. 5. —
kudy jak. Žoldnéřů tlupy s písní hlučnou ulicemi Hýří. Čch. Mch. 16. — na čem (jak). Z míry vší na tvém pracném zboží hýří v rozkošech. Msn. Or. 77. — proti komu. Proti mně sú h-li. BO.—jak. Ktož žádá s světem pokoje, velmě hýří (bloudí). Št. Kn. š. 132. — s kým: s nevěstkami. Us. — kde. Vražda kolem hýří. Čch. Bs. 71. Na němž (prostoru) četné plémě Slovanů ode dávNých časů valně hýří (prospívá); Po krajině této hýří naše pokolení (zmáhá se, prospívá). Sš. Bs. 168. — odkud. Z po- dezřelých peněz h-li. Mus. 1880. 27. Hýřivěžíti, flott leben. Osv. I. 632.
Hýřrivosť, i, f., die Verschwendung atd.
Vz Hýřiti. Hýřivý, verschwenderisch, flott. H. život,
Dch., hody, Ddk. V. 249., nádhera. J. Lpř. Cf. Hýřiti. Hyrja, e, f. = hýra. Sl. spv. VI. 230.
Hýrov, a, m., Vorder-Heuraffel, ves u Vi-
šního Brodu. Hyršov, a, m., ves v Plzeň. Blk. Kfsk.
1323., 1466. Hýsati. Ukrátili mu skokův, aby tak ne-
hýsal. Č. M. 628. Hýse, vz Čehý.
Hýsek, vz Hejsek.
Hyska, y, f., jm. feny.
Hyskov, a, m., Hiskow, ves u Berouna.
Hysle, pl., f-, Hiesel, ves u Kyjova. D.
ol. VI. 267. Hysop, hyssopus, der Yssop. H. lékař-
ský, h. officinalis. Vz Rstp. 1178., Slb. 342., Schd. II. 290. Hysterický. H. křeče, Šmb. S. I. 489.,
kule, globus hysterieus. Nz. lk. Hysterie, nervová nemoc. Vz Čs. lk. III.
148., 152., V. 253., IX. 163., S. N., Kram. Slov., Slov. zdrav. Hysterit-is, y, f., řec. = zánět materníku,
dělohy. S. N. Hysterocele, y, f. = vyhřezlosť dělohy.
S. N. Hysterofor = nosič děložný.
Hysteromanie, e, f. = zbouření pohlav-
ního pudu u ženských. S. N. Hysteroskopie, e, f. = ohledání dělohy
zrcadlem. Hysterotom, u, m. = nástroj k vyřezo-
vání části krku děložního. S. N. Hysterotomie, e, f. — každá chirurgická
operace na děloze S. N. Hyšice = Hyčice.
Hyt, u, m. = lupení, das Laub. Slov.
Ej javor, javor, javor zelený, čo si taký smutný v jaseni ? Jakže ja nemam smutný býť, keď zo mňa spádol všetok h. Sb. sl. ps. II. 1. 130. Hýta. Pojď do hyty = do loktuše, do
chůvky, říkají dětem. Mor. Sd., Tč. — H. = šátek na hlavu. Slez Šd. Hyté, nesklonné = chůvka, plachta, ve
které se děti nosí (v dětské řeči). Zlínsky. Brt. Vz Hyta. Plachta na hyté = na způ- sob šálu složená. Ib. Brt. Hytena, y, f. = hyta, hyté. Mor. Tč.
Hytenka, y, f. = hytena. .
|
||
|
|||
Předchozí (404)  Strana:405  Další (406) |