Předchozí (308)  Strana:309  Další (310) |
|
|||
309
|
|||
|
|||
Muška. Berou mne d-ty (= chce se mi spáti).
Us. na Mor. Brt. Dřímotati = dřímati. Na Slov.
Dřímotnosť, i, f. = dřímavosť.
Dřímotný = dřímavý. Aqu.
Dřín, u, dřínek, nku, dříneček, čku, m.,
rostlina bezovitá, Hartriegel, Kornellkirsch- baum, Hornstrauch. D. zelinný, přeslínatý, obecný, velobalný, rezavý, bílý, plsťnatý, tuhý, drsný, latnatý, střídavolistý. Rostl. — D. někdy šp. m. modřín. Jg. — D., posvět, ein grosser Span. Jg. Dřináček, čka, m. Fugenkäfer. Rk.
Dřinčák, u, m., nůž k řezání třísek,
loučník, Schleissenschnitzer. Na Mor. Dřinčiti, il, en, ení; dřinknouti, knul
a kl, ut, utí = udeřiti, schlagen. Na Mor. břinknouti. Vz Břinkati. Mřk. — po čem: někoho po hubě, od čeho: od ruky = ude- řiti. Na Mor., Jg. 1. Dřínka, y, f. = dřín; hůl dřínová;
ovoce dřínové, Kornellkirsche. 2. Dřínka, y, f., dračka ku svícení. D. Span.
Dřinknouti, vz Dřinčiti. Dřínkovka, y, f. Kornellstock; Brant- wein aus Kornellkirschen. Rk. Vz Dřínovka.
Dřínkový, vz Dřínka, 1. D. jahody, V.,
kopí. Cyr. Speer aus Hartriegelholz. Drinopl, u, m., mě. Adrianopel v Turcích.
Dřínoví, n. = dříny, Kornellbäume. Rohn.
Dřínovice, e, f. = dřínovka. Na Slov.
Dřínovitý, k dřínu podobný. D. rostliny.
Rostl. Dřínovka, y, f., dřínová hůl, Stock vom
Kornellbaum, dřínka, dřínovice; 2. vodka z dřínek. Jg. Brantwein aus Kornellkir- schen. Jg. Dřínový, dřínkový, Kornell-. D. jahody
(dřínky), hůl (dřínovka). D. (lépe: modří- nová) pryskyřice, Kom., terpentýna. V. Dřípa, y, f. Dřípy = cáry. Puch. Fetzen,
Hader. Dřípati = trhati šaty, reissen. D.
Dřípnatý, podobný dřípám. Vz Dřípa.
D. kraj. Rostl. Dřípnovičník, u, m., rostlina mechovitá.
Rostl. Dřískoň, ě, m., mluvka, Schwätzer. Us.
Dřist, u, m., dřistek = řídké lejno, chvist,
dřistlina, die Exkremente. Na Slov., Bern. — D., chvistačka, Bauchfluss. Bern.
Dřistač, e, m. = dřistal. Dřistačka, y, f. = chvistačka. Vz Dřist. Dřistal, a, m., chvistač, kdo má chvi- stačku, der den Bauchfluss hat. — D., dři-
šťál, u, m., na Slov. drýša, rostlina, berberis, Berberstaude, -baum. D. obecný (dráč), vy- krojený, nachýlený, celolistý, osinatý, malo- květý, hlohový, jinotrný, sivý, jednojadrý, širokolistý, prohýbaný, latnatý, zakulatélý. Rostl., Jg. Dřistálový. D. jahůdky. Zlob. Berberis-.
Dřístati = chvístati. Na Slov. Bauch-
fluss haben. Dřistlina, y, f. = dřist, dünne Exkre-
mente, dünner Kotli. Dřišťál, u, m. Berberisbaum. Vz Dřistal.
— Dřišťálka, y, f., Berberisbeere. — Dři-
šťálkový, Berberisbeer-. — Dřišťálový, Berberis-. |
Dříštiti, il, ěn, ění = praštiti, schmettern,
werfen. — kým o co: sebou o zem. Us. (Marek), Rk. Dříti, dru, dřeš, dře, dřeme, dřete, dřou,
(na Mor. deru, dereš, dere, dereme atd. Brt. ); dři, dera n. dra (ouc), dřel, en, ení; dřívati. Pozn. Před sponou e a před i mění se r v ř. D.: = z kůže n. z kory stahovati, lou- pati, schinden, schälen, abziehen; nouzi trpěti, hungern; loupiti, schinden, berauben, plün- dern; bíti, týrati, misshandeln, plagen. Jg. — abs. Ten hospodský dře, jest pan odři-
hosti. D. — co, koho. Dobytek zdechlý ras dře, zabitý stahuje řezník. Us. D. lýka zelená. Prov., Jg. D. řemeny, D., nouzi, psotu (nouzi trpěti), Jg., úlohu (büffeln), Us., lidi (loupiti), Jg., Br., V., sedláky. D. — co čím. Lstí a mocí někomu něco d. Kom. Lab. 60. D. co nožem. Rk. — kdy. Za mízy lýčí dříti (dokud čas, užiti ho). Č. (Mdr. 260). — co s koho: řemeny se zad někomu. —
se. Led se dře. Us. Dokud se lýka drou, tehdy na ně s dětmi jíti. Jg. Někam se d. = dráti se, sich drängen. Rkk. — se kudy kam: lesem k chlumu. Rkk. — se na koho =1. mnoho pracovati; 2. osupovati se.
Pořád abych se na vás dřel. Us. Což se tu na nás dřeš a domlouváš? Kram. — koho jak: s ukrutenstvím. Chč. 444. D. bez nože (loupiti, utiskovati). Us. — aby. Dře lidi, aby zbohatl. Dříve, dříveji, dřív (zastar. dřéve) =
prve, časněji, vorher, früher, vor, bevor, erstlich, vorerst, ehe. Jg. D. než se naděje. V. Čím dříve, tím lépe. Čím dřív, tím líp. Lb. Dříve sám se uč, než jiné učíš. Dědic dřív ustanovený. D. D. sta let. Plk. D. tří let všecky vyplení. Br. Dřív čtyř let koně k jízdě nebéře. Vrat. D. hodiny, pomyšlení. V. Dříve času se narodil. V. Zemříti d. jiného. Děti d. let rozumných zemřely (než dospěly). V. D. roku toho pykati bude. Us. Vz Genitiv. — Superlativ: nejdříveji, nej- dříve, nejdřív = nejprve, am ersten, baldigst, nächstens. On tam n. přišel, se dostal. Har. Co nejdříve přijíti. Jg. Půjdu k němu, ale nejdřív (nejspíše) nebude doma. Šb. Vz Než. Dřívečko vz Dřevo.
Dříveji vz Dříve.
Dřívějšek, šku, m. Proti d-ku je lepší. Us.
Dřívější = bývalý, der frühere, vorhe-
rige. D. domácí pán byl lepší. Us. Bude po dřívějším vyšetření trestán, nach vorherge- hender Untersuchung. Řád stavění. Dřívek, vku, m. Proti dřívku, im Ver-
gleiche zu dem Früheren. Dříví vz Dřevo. — Dřívko vz Dřevo.
Dřívní = dřevní. D. obyvatelé, Sych.,
zvolení. Troj. Dřivý, abreibend. Nej.
Dřízdačka, dříztačka, y, f. = sračka. Na
Mor. a v Klatv. Die Scheisse. Dřízdati, dříztati = chvístati, sračku míti.
Die Scheisse haben. Na Mor. a v Klatov. Dřízek = střez. Us. na Mor. Mřk.
Dřízha, y, f., zastr. = tříska. Rkk., Ras.
Ein Span. Vz Dřiezha. Dřízhati = třísky štípati, schleissen, St.
skl. — 2. D., s třeskem lámati, co čím: ruce kolem d.. V., zerschmettern. |
||
|
|||
Předchozí (308)  Strana:309  Další (310) |