Předchozí (966)  Strana:967  Další (968) |
|
|||
967
|
|||
|
|||
Majoran, u, m., majorana, y, f., voně-
kras, origanum majorana, bylina. Vz Kk. 177., (Čl. 81. V obec. mluvě: mariánka, mar- jánka, na Mor. mariánek, nku, m. Jg. Der Majoran. Majoranový, Majoran-. M. květ. Čern.
Majorat, u, m., z lat., stařinství, právo
nejstaršího v rodině; též statek, jenž při- padá nejstaršímu v rodině. Rk. Majordom-us, a, m., Hausmaier, Hof-
maier, správce domu, za Merovingů titul prvního dvorního a státního úředníka. S. N. Majorenní, z lat., fr., zletilý, volljährig.
Rk. Majorennita, y, f., z lat., zletilosť, Voll-
jährigkeit. Rk. Majorita, y, f., z lat., většina, zvl. vět-
šina hlasův, Majorität. Rk. Majorka, y, f., die Majorin. Us.
Majorová, é, f., des Majors Frau.
Majorství, n., die Majorsstelle.
Májovec, vce, m., májový trank, lomi-
kámen, saxifraga granulata. Linn. Májoví, n., máje, Maien. V. Májovím
ozdobiti. Us. Májoviny, pl., f., das Maifest. Rk.
Májovitý, pln májoví, laubästig. Th.
Májový, Mai-. V. M. měsíc, světlosť, den,
léčení, máslo, moucha (májka), květ (kon- valinka), hřib, nápoj (mařínkový; mařínka, asperula odorata, Waldmeister. S. N. ). Jg. Májová voda vypije víno (májový déšť škodí vinicím). Č. M. slavnosť, pouť, Maifest, oko (narcis). Us. Majstr, a, m., z lat., bohoslovec, mladý
duchovní, který není ještě knězem. Us. Mei- ster. D. Majuskule, í, pl., f., písmo větší t. jako
samé začáteční, písmo nápisové. Rk. Vz S. N., KP. I. 306. Mák, u (na Mor. mak), máček, čku, m.
Hledíce k ostatním jednoslabičným: brak, drak, mrak, rak, prak, sak, tlak, znak, vlak atd. pišme: mak. Jediné žák z řec. diak(on) stažené má á. Pk. Než píšeme všeobecně mák. Papaver, Mohn. M. vlčí, panenka či ohníček, papaver rhoeas, Klatschmohn, rothe Kornblume; m. snodárný či opojný či za- hradní, p. somniferum, Gartenmohn, Kk. 211., Čl. 19., 21.; rolní, p. argemone; pochybný, p. dubium. FB. 72. M. rolní (růžkovatý), vlčí n. planý (polní, ohníček, na Slov. m. slepý, na Mor. pleskanec), nahý, maloplodý, koriandrový, drobnolistý, zvrhlý, malokvětý, tupolistý, hlazený, vlasatý, štetinatý, hrozný, ježatý, velkokvětý, mnohovlasý, štětonosný, tenkolistý, snodárný (zahradní, neb jen zhola mák). Jg. Vz S. N. Buchty, koláče s má- kem. Jest tam lidí jako máku (mnoho). Jg. Ani za mák. Vz Nic. Č. Ani za mák ne- dostal. Us. Nebojím se ho ani za mák. Ani za mák udatnosti nemá. Nedal mi, co by jen za m. bylo. Neumí ani za m. Vz Hloupý. Lb. Jeho nohy ani za mák ušpiněny nebyly. K. Poh. 585. Jako mák = málo, wenig. Ani jako mák. Na Slov. Není na tom pravdy ani za mák. Jg. Kdo chce m. míti, musí plíti. Šp., Lb. Vz Pracovitosť. Kopa máku! Vz Výkřik. Č. Spali (mlčeli), jakoby mezi nimi máku nasel (tvrdě. Vz Spaní). Č. Netřeba |
komu máku sekať, je dosti drobný. Sk. Pře-
bírání máčku. Kümmelspalterei. Dch. — Také jiné rostliny nazývají se mákem: 1. mák polský (růžička), anemone silvestris, V.; 2. mák slepý, adonis miniata; 3. m. vojanský (jablko panenské), datura stramonium; 4. m. pěnitý (slinící), papaver spumeum, Löwen- maul. L. Mak, u, m., máknutí, das Greifen. Us.
Makabejští, vz S. N.
Makadamování, n., druh stavění silnic.
Vz S. N., KP. I. 230. Makadlo, a, n., tykadlo, Fühlhorn. Ma-
kadlo dlouhé, tenké, klíštkovité. Jhl. Makal, a, m., der Taster; Herzwurm. Rk.
Makama, y, f., sepsání, nejvíce žertovná,
v rýmované prose. S. N. Příklad vz ve Svě- tozoru 1875. č. 41., 48. Makání, n. Makáním hledáme, čeho ne-
spatřujeme. Kom. Das Greifen, Tasten. Makár, a, m., culicoides, hmyz. Krok.
1. Makaron, makar, u, m., makarona,
y, f., makarony, pl., z vlas. maccarone — nudle, národni jídlo vlaské, die Makarone, Makrone. — 2. Makaron, u, makaronis- m-us, u, m. = užívání slov z jiného jazyka. L. Makaronské básně, které jsou složeny ze slov rozličných jazyků směšně promíchaných. Vz S. N. Makaronový, vz Makaron. Makaronen-.
Makas, u, m., šťáva z cukrové třtiny.
Zuckersaft. Techn. Makatelnosť, i, f., Greifbarkeit. Us.:
Makatelný, greifbar, tastbar. Ráj.
Makati; máknouti, knul a kl, ut, utí;
makávati, hmatati, šmatati, greifen, fühlen, tasten, tappen, grabbeln. Jg. — co. Makáme jako slepí stěnu. Br. M. puls. Us. — co čím: rukama. Kom. Může se ta lež rukama m. D., V.; Kat. 2102. — na co. Rk. — po čem: po stěně — čeho čím. Maká dru- hých ožehem. Č. — se čeho. Jako slepý stěn se maká. Proch. — Makal vedlé, kol hodin, nad postelí, pod postelí, za kamny, aby něco našel. Makati = máčeti, máchati. — co kde.
Když šaty mákala u rybníčka. Er. P. 158. — co komu. Proč bych já tam skákala, su- kničku si mákala (jiné čtení: máchala). Er. P. 63. — koho = vybiti mu. Já tě máknu (udeřím). Makavě, greifend, tastbar, handgreiflich.
M. něco viděti. Br. Makavosť, y, f., die Empfindbarkeit;
Greifbarkeit, Handgreiflichkeit. Plk. Makavý, kdo maká, Greif-. Jg. — M.
greifbar, fühlbar, handgreiflich. Hustá a jako makavá tma. Br., V. M. lež., Br., klam (zřejmý), Apol., důvod. Kom. V makavém nebezpečenství zůstávati budou. Sl. 177. Jest to věc m-vá a na povrchu ležící, že.... Skl. 583. Makedonie, e, f. Vz Macedonie. — Make-
doňan, a, m., (pl. -né). — Makedonský. Máknouti, vz Makati.
Makonín, a, m., jm. lesa u Ber. Dch.
Makoníní, n., makoviště, Mohnfeld. Us.
Ber. Dch. Makotina, y, f., pole, kde bylo zelí, zem-
čata, řípa, konopě, turkyně -opak: strniště. Mřk. |
||
|
|||
Předchozí (966)  Strana:967  Další (968) |