Předchozí (954)  Strana:955  Další (956) |
|
|||
955
|
|||
|
|||
Vz Rstp. 1234., Čl. Kv. 268., Kk. 191., Schd.
II. 286., FB. 66., Slb. 297. B hajní, vrbina, 1. nemorum. Sl. les., S. N. VI. 954., Mllr. 64. Bazanovice, dle Budějovice, Bazanowitz,
ves u Těšína. PL. Bazatuta, y, f. = březnový květ, jacek,
hyacinthus, die Hyacinthe. Slb. 201., Kk. 126., Rstp. 1595. Bazduřiti = badučiti, anplauschen. Šm.
Bázeň, Přidej: Genitiv bázni mají Chč. P.
69. a., Ž. Kl., Št. N. 218., 334. V bojaznB, j se odsulo a oa stáhlo se v á. Vz Gl. Hl. 119., 127., 132., Bž. 23., 50., Mkl. Etym. 16. Bázň. Z. wit. 2. 11. B. = nelíbí cit z oče- kávání budoucí n. možné nelibosti. Od slab- šího k silnějšímu postupujíce označujeme ten cit slovy: obava, bázeň, strach, úzkost, hrůza, zděšení. Vz více v Enc. paed. I. 544.—549. — ad B. za co: Ale těm při- cházie strach a bázň za sbožie. Št. Kn. š. 29. — před čím. B. před zloději. Chč. P. 137. b. — Sstr. 51. a. ř. 1. zd. za veliká: V boží bázni. St. Kn. Š. 11. B. otrocká, služebná. Sš. II. 60., Sk. 117., 57. — Str. 51. b. ř. 14. sh. za Vrat.: Nic bázně nemám z tvých hrůz. Kom. (Proto) dlužni jsme jemu bázní. Hus I. 315. Nebudeš se bati ot bázni noční. Ž. Kl. B. v nebezpečí je slabosť. Km., Bž. Kde není studu, tam také není bázně. Exc. B. Páně počátek moudrosti. Cod. jur. IV. 3. 2. 403. Bázeň a strach zlý strážce trvanlivosti. Ib. Bazelka, vz Baselka.
Bazgřivec, vce, m. = kluk ušpiněný.
Mor. Brt. D. 146. Bazgřivý = mazavý ? Blato je b-vô. Slov.
Hdž. Šlb 50. Cf. Bazgřivec. Bazička, y, f., die Holunderbliithe. Slov.
Sak. Cf. Baza. Bazika, y, m., os. jm.
Bazilika, vz Bazalka.
Bazilišek. Přidej: Ž. wit. 90. 13. B.
přílbonosný, basilicus mitratus, der Helm- basilisk. Brm. III. 235. Cf. Frč. 225., Basi- lišek. Bazina, y, f. = bezina, die Holunder-
staude. Slov. Ssk. Bazinka, y, f, die Holunderbeere. Slov.
Ssk. Vz Baza, Bezinka. Bázlík, a, m. = bázlivec. Rk.
Bázlín, a, bázlínek, nka, m. = bázlivec.
Rk. Bázlivec. Přidej: Blahoslaveni bázlivci,
neboť oni jsou ukázali paty. Lpř. — B., adimonia, brouk. B. polní, a. rustica, vra- tičový, a. tanaceti, krvavý, a. sanguinea, jívový, a. capreae. Kk. Br. 385., 386. Cf. Brm. IV. 211., Šír II. 60. Bázlivěti, ěl, ění, furchtsam werden. Rk.
Bázlivo. Bylo mi b. (bál jsem se). Us.
Bázlivý. Vz 11. ř. tohoto článku: I bá-
zlivý utíkajícího dohoní. Hkš. Zbraň b-ho neraní a jeho meč neseká. Exc. B. se straší třebas hrncem s kaší. Sb. uč. — kde: v ohni. Čsk. Bazly, hospoda u Vsetína. PL.
Bázň, i, f. = bázeň, zastr.
Bázněti, ěl, ění = báznivým se stávati,
furchtsam werden. Bž. 191. |
Báznivosť, i, f. = bázlivost'. Bern.
Báznivý. Přidej: BO., Hus I. 22. Ženám,
i tesklivým i b-vým jest dobře, aby samy nebývaly a temnosti aby se varovaly. Hus III. 115. — čeho. Kde jste b-ví smrti chtíc býti vždy veselí? Hus III. 168. Bazovičí, n. = bezoví, Holunderstrauch.
Slov. Ssk. Bazový = bezový. Slov. Ssk.
Bažák, u, m. = velkolistý druh uher-
ského tabáku. Škd. Bažanka, vz Bazanka.
Bažanovec, vz Bazanovec.
Bažant. Přidej: B. samec, kohout, der
Glöckelhahn, Fasanhahn, phasianus gallus. V 4. ř. tohoto článku za Jhl. přidej: Kram. Slov. 31., MV, S. N., Frč. 350., Schd. II. 464., KP. III. 350. B. leskutý, der Spiegel- fasan; hlídač b-tů, der Fasanenmeister, stáj b-tů, der Fasanenstand; hlídání, chov b-tů, die Fasanenzucht. Sl. les. Nepudu, kdyby mi b-ta dávali. Us. B. pečený, nadívaný, v rosole. Hsng. — B = oloupaná a vařená řepa. Us. Mšk. — B., samota u Kamenice nad L. Bažantář, e, m. = bažantník. Světz.
1875., Šp. Bažantářka, y, f., die Fasanwärterin,
-jägerin. Brt. Bažantě, ěte, n. = mladý bažant.
Bažanteček, čka, m, vz Bažant.
Bažantek, tka, m., vz Bažant.
Bažantí peří, slepice (bažantnice). Sl. les.
Bažantíček, čka, m., vz Bažant.
Bažantíčí (bažantní) parkán, der Fasanen-
zwinger. Sl. les. Bažantík, a, m, vz Bažant, S. N.
Bažantina, y, f., das Fasanfleisch. Ssk.
Bažantní, vz Bažantíčí.
2. Bažantnice, e, f, obora sušická, sa-
mota u Benešova v Budějov.; myslivna u Sudoměřic; samota u Králové Dvora; my- slivna u Třebíče. PL. Bažantnictví, n., die Fasanerei. Sl. les.,
S. N. Bažantov, a, m., Wosant, ves u Tachova.
PL. Bažantovitý. B-tí ptáci, phasianidae:
kour domácí, perlinka, krocan (krůta, ťopka), bažant, páv, argus. Vz Frč. 350. Bažantový. Chuti jsou téměř b-vé. Ler.
Bažanty, dle Dolany, Lidkowitz, ves
u Sedlce. PL. Bažata, Bažeta, y, m., os. jm. Pal. Rdh.
Bažati = bažiti. Slov. Ssk.
Bažátko, a, n. = miláček, der Liebling,
das Muttersöhnchen. Plk., Vký., Dch. Bažek, žka, m., os. jm. Arch. I. 438.,
255, Pal. Rdh. I. 117. Bažena, y, f. = kachna. Us. u Přibi-
slavi. Rosický. Baženka, y, f. = kachnička; house. Cf.
Bažičky. Rosický. Bažeť = ovšem. Vz Baf. Us. Neor.
Bažeta, vz Bažata.
Bažgranina, y, f., das Gesudel, Geschmier,
Geschreibsel. Na Ostrav. Tč. Bažgrati, elend schreiben, schmieren. —
kde: na papíře. Ostrav. Tč. |
||
|
|||
Předchozí (954)  Strana:955  Další (956) |