Předchozí (84)  Strana:85  Další (86)
85
Hlubokomyslně něco naznačiti. Nár. list.
Hluboký. H. řeč = učená, moudrá. Luc.
43. 44.
Hlubozník, u, m. = basa (!). Vusin.
Hlučiti = hlukem (zástupem) ohraditi.
Gb. Slov.
Hlučnoburácný. H. moře, útoň. Msn. II.
152., 2., Od. 94.
Hlučnohlaholný. J. jizba. Msn. Od. 52.
Hlčnojekotný. H. moře, útoň. Msn. II.
5., 25.
Hlučný. H. škola = vyšší, městská. Kom.
Did. 296 a j.
Hluch, vz Hluchý.
Hluchorodec, dce, m. = hluchý had. Vz
Gb. Slov.
Hluchotina, y, f. Proti h-ně. Rostl. G.
47b.
Hluchý od přirození. Hus. II. 320., Chč.
Post 215a.
Hlupák, a, m., vz Huťapa, Hutipa, Žulka.
Hlúpiti rr hloupým činiti. Vz Gb. Slov.
Hlupkyně, ě, f. = hloupá ženská. Tbz.
III. 2. 180.
Hlúpněti, ěl, ění = hloupnout. Slez.
Vyhl. II. 292.
Hlúposť, i, f., vz Hlouposť.
Hlúpota, y, f. Blázen, kdo netyje z hlú-
poty (jiných). Tbz. V. 1. 102.
Hlúpý, vz Hloupý. Oběcky pod něcky,
hlupemu na ratošč. Prus. Slez. Čes. 1. XII. 490.
Hlust v. chlust. Mš.
Hluva v. hlíva. Mš.
Hluza = dětská nemoc, průjem spojený
s vrhnutím. S lez. Vyhl. II. 205.
Hmar, u m. =mlha? Holubínka še ztra-
cila v hmaroch. Spišsky. Sbor. slov. 1901. 87.
Hmaták, a, m. = zloděj. Jrsk. XII. 125.
Hmatatelně. To jest h. babylonské. Báb.
32.
Hmatati co: zboží (sbírati, shromažďo-
vati). Rokyc. Post. 193a.
Hmatec, tce, m. Ostrý b. podkovy (je-li
kováno na ostro). Ott. XIX. 1011a.
Hmatně. Mark.
Hmatový. H. představa. Vz Cad. 128.
Hmez, a, m, hmeza, y, f. = hmyz. Vz Gb.
Slov.
Hmota. Vz Strh. Mech. 82. H. atomová
100)., kapalin 469., specifická 95, těles tuhých
460., vody 459.
Hmotitý jetel = silný, silných stonků. Mš.
Hmotokaz, a, m. Msn. Hym. 81.
Hmožditi na vrata = tlouci. Frant. 9. 18
Hmyzavěti, ěl, ění = hemzati, lézti. Gb.
Slov.
Hmyzavý = lezoucí. H. zvíře. Vz Gb.
Slov.
Hmyzděti = hmyzeti.
Hmyziti se = hmyzeti, hemžiti se. Vz Gb.
Slov.
Hnát, u, m. Pravil, bych zle přisíhl, že
jsem nedoložil na druhý hnát. Půh ol. II.
423.
Hnátec, tce, m., zdrobn. hnát
Hnáti odkud. Goraíka z nich hnala =
Čpěla. Val. Čes. 1. XI. 229.
Hllátolam, u, m. = ochranný, dřevěný
rám motorového vozu
(poněvadž povaleného
člověka obyčejně pochroumá). Nár. list. 1901.
č. 356. 2.
Hnátolomný. H. cesta. Nár. list. 1903.
č. 215. 1.
Hn'c = nic. U Znojma a Brna Šb. D. 43.
Hned, hnedka, hnedky, hnedkom, hnedlinko,
hnedlinkom
Bydž. Kšt. Lid. 5.
Hnědinky, pl., f. = hnědé barvivo hl.
υ kůži, chromatosis. Ktt. Vz Hnědina.
Hned jak sem, tanec. Vz Brt. P. n. 859.
Hnedleje = hnedle. Dšk. Km. 46.
Hnedlíčko = hnedle. Dšk. Km. 36.
Hnědohřívý kůň. Kká. Sion. I. 227.
Hnědojasný. H. kadeř. Kká. Sion. II. 12.
Hnědolící. Kká. Sion. I. 228.
Hnědoploutvý. H. ryby. Slád. Ant. 53.
Hnědouhelný. H. konvence, průmysl,
vývoz, Nár. list. 1903. č. 154. 17., trh. Ib.
č. 257. 21.
Hnědovaný kůň. Mršť. Obrz. 101.
Hnědozobý = mající hnědý zob, braun-
schnabelig. H. plameňák. Hol. Met. II. 10.
Hnětadlo, a, n. = mlýnek na hrozny
s h-dlem a odtrhovačem hroznů. Nár. list.
1903. č. 134. 21. Otáčivé h. na máslo. Ib.
č. 140. 5.
Hnětečka, y, f. = nádoba, ve které pekaři
hnětou těsto.
Ott. XIX. 411a.
Hnětidlo = hnětadlo. Nár. list. 1904.
138. 9.
Hnětynka, y, f. = třepanka z brambor.
Dšk. Km. 33. Sr. Hnětinka.
Hněv. Hněvu se vystříhej jakožto od
vraha svého života. Jrsk. VIL 2. 56. Někdy
h. sám sobě nebyl dobrou záštitou. Slád.
Ant. 116.
Hněvati koho. Hněvá ho to, slovník ujčko moriaka
červené sukno. Rizn. 175.
Hněvitedlný = k hněvu pobouzející, an-
reizend. Vz Gb. Slov.
Hněviti? Vz Gb. Slov. Arnošt hniewiec
svrže s lože krale. Baw. Arn. 3435. Mš.
Hněvivník, a, m. = kdo k hněvu pnbouzí.
Gb. Slov.
Hněvkovský Šebast. Vz Lit. I. 917., II.
366., 854.
Hněvník, a, m. H. bývá milovník. Zach.
Test. 120.
Hněvota, y, f., iracundia. Prešp. 1323.
Hněvužka, y, f. = hněvivka. Vyhl. II.
253.
Hnidavka, y, f. Aby se dobytek ubránil
dotěrným hovadům (ovadům) a h-kám. Nár.
zbor. VIII. 118.
Hnidopišský způsob vyučování. List. fil.
1901. 400. Sr. Hnidopich.
Hniezdce, e, n., zdrobn. hnízdo. Baw. E.
v. 2222., 2226.
Hniezdo, vz. Hnízdo.
Hniletný = hnilobě podrobený, shnilý. Vz
Gb. Slov.
Hnilinový, cariosus. Ktt.
Hniloba (hnisání) kosti kloubní, Gelenk-
verschwärung, arthrocace. Ktt.
Hnilobotvorný. H. povaha jedů. Nár.
list. 1902. č. 90. 3.
Hnilý, Hnilé drevo a hnilý (lenivý) človek
nie je k ničomu. Rizn. 170.
Předchozí (84)  Strana:85  Další (86)