523

židovská duše, to obé do pekla kluše. Prov.
Jdi mi do horoucího pekla. Dch. Kdo hledá
upřímně Boha, najde ho i v pekle. Hnš.
Vlastní chaloupka jest peklo i ráj. Reš. Strop
a podlaha pekla — samá nevděčnosť a po
stěnách ostatní hříchy. Č. Do pekla hluboko,
do nebe vysoko. Č. Kdo o nebe nestojí,
pekla se nebojí. Č. Zaskočil do pekla, schůdno
mu bylo (skáče-li kdo v řeči na předměty
docela jiné jakž takž je klíže). Vz Mluvení.
Č. Už pros nebo peklem hroz, ničehož ne-
pořídíš (nic na plat). Vz Marné počínání.Č.
Věčná věc horoucí peklo (trvanlivé), čiň
(dělej) čertu dobře, peklem se ti odslouží
(odmění, odplatí). Metla vyhání děti z pekla.
Dá, až čert umře, peklo shoří (nikdá). Jg.,
Lb. Vz Lakomý. U toho je tolik, jakoby
komára (mouchu) do pekla hodil (vz Nesyta);
Když má padat do p-a, uteče (vz Bázlivý).

— P. v užším smyslu osud duší k věčným
trestům odsouzených čili věčné zatracení. Vz
S. N. — P., předpeklí, Vorhölle, f. Vstoupil
do pekel. Lom. — P., svět mrtvých, pod-
zemská říše mrtvých u starých Římanův
a Řekův. Die Unterwelt. Troj. — P., ďá-
blové, die Hölle, die Teufel. Celé p. povstalo.
—- P., svár, pohoršení, trápení, kříž, Hölle.
Má s ženou p. Mám s ním hrozné p. Us. To
je s tím p.! Dch. Pekla se zde nezhostí.
V ustavičném, samém pekle žíti. Hý. Nedě-
laj pekla. Tam je peklo. Na Mor. Brt. P.
dělati, spískati. Na Mor. Hý. — P., jáma
pod stavem tkadlcovským, v níž tkadlec má
nohy. Šm., Jg. — P., jáma u peci, aby se
lépe k peci mohlo. Na Mor. Brt. — P.,
ves 1. u Votice, 2. u Vys. Mýta, 3. u Vam-
berka, 4. u Lomnice v Jičínsku. PL. — P.,
úzká ulička z Bartolomějské do Konviktské
ulice v Praze.

Peklovati se. Kde se pekluješ (běháš) ?
Us. — se čím = ostouzeti, mezkovati. Us.

— se s kým. Nač se mám s ním pekliti ?
Na mor. Drahansku, Hý., u Petrov. Dch.

Pekloves, vsi, f., ves u Lomnice v Ji-
čínsku. PL.

Peklovládný, die Hölle beherrschend.
Koll.

Peklůvka, y, f., ves u Pelhřimova.

Pěkně, vz Pěkný. P. psáti, V., někoho
odíti, D., někomu děkovati, Dch., někoho
chlácholiti, Sych., se s někým smluviti (dobře),
Har., se nésti, si choditi, hráti; jest p. na
den. Ne vše pravda, když se p. mluví. Pekne
a krásne ho pres lavičku previedol (= okla-
mal ho). Mt. S. P. se to dělá. Dch. Tomu
každému (kdožby k soudu nepřicházel) má
nejprve pan sudí pěkně pověděti, aby se
toho nedopouštěl. Zř. F. I. P. se rozešli. Bart-

Pěknec, ence, m., donacia, hmyz. Krok.

Pěkněnka, y, f., cosmus. Rostl.

Pěkničce, pěkňoučce, pěkňounce, na Mor.
a na Slov. pekňúčko, gar schön.

Pěknička,y, f., pěkná ženská, krasavice,
eine Schöne. St. — P., agathaea, rostl.

Pěkničký, pěkňoučký (na Slov. pe-
kňučký), pěknounký, sehr schön. Jg.

Pěkniti se, sich ausheitern. Pěkní se.
Rk.

Pěknobarvíř, e, m. (slovo nové), der
Schön-, Kunstfárber.

Pěknobřehý, schön beufert. Koll.

Pěknohled, u, m., Kaleidoskop.

Pěknolist, u, m., rostlina, Schönblatt,
calophyllum. P. velký, malý. Rostl.

Pěknomázdřec, derce, m., rostlina, ni-
candra. P. durmanolistý, vejcolistý. Rostl.

Pěknooký, schönäugig. Gníd.

Pěknoperý, schöngefiedert. Puch.

Pěknořadý, schöngereiht. Jg.

Pěknorožka, y, f., calicera. Rostl.

Pěknortec, tce, m., calopogon. Rostl.

Pěknoryb, a, m., callichthis, ryba. Krok.

Pěknosenec, nce, m., calochortus. Rostl.

Pěknosť, i, f, Schönheit, f. Lom., Bianc.
P. jest nižší krása. Jg.

Pěknostrom, u, m., calodendrum. Rostl.

Pěknostvol, u, m., doryanthes. Rostl.

Pěknošatý, schön bekleidet. Koll.

Pěkňoučký, vz Pěkničký.

Pěknovlásek, ska, m., callithrix, ssavec
opicovitý. Krok.

Pěknoživec, vce, m., der Edelspath.

Pěkný, pěken, kna, kno. P., na pohledění
libý, krásný, sličný, ozdobný, hladký, čistý,
fein, glatt, schön. Jg. P. ženská. D., panna,
oděv ; pěkného obličeje, vzezření; pěkné
postavy a krásy, p. tváři, V.; p. dům, D.,
p. zahrada, šaty, nářadí, obraz, strom, vlasy,
barva, kůň, ruka (písmo), krajina, město,
hodina (tanec po mši o posvícení), Us., tělo.
Har. Vyletí (duše) pěkným táhlým hrdlem.
Rkk. Pěkné se samo chválí. Ros. Kdo pěkné
šaty miluje, nerád se v mysli snižuje. Jg.
S pěkným na vrch (umí opremovati). Č. Pěkná
duše pěkné tělo. Č. Pěkný jako anděl. C.
Pekná ako ľalija; pekný ako makovicka.
Mt. S. Na p. kvítek i včela letí. Pk. — na
co : na pohled. Us. Město na pohledění p.
Kom. L. 12. — v co, v čem, po čem:
v tvář, v tváři, po tváři. V. V divy pěkné
stavení. Putování svatých. 60. — k čemu.
Ku podivu p. D. Ta věc malá a ( = ale)
k oku pěkná jest. Zyg. (Zk. Skl. 214. b.).
Vz Hezký, Tělo. — P., příjemný k slyšení,
k cítění. P. hudba, píseň, hra, hlas, den,
povětří, Us., čas. V. Šuhajko! pekného si
mena (jména). Ht. S. 208. — P., vztahem
k duši a jakosti její: moudrý, ušlechtilý,
slušný. P. myšlénka, odpověď, kniha, kázání,
čin, skutek, duše, Us., p. a hodná práce, p.
řeč, V., vědy, literatura, písemnictví. Nz. —
Zvl. vzhledem na smysly a obraznost. P. pří-
roda, umění. Nz. — P., dobrý, přívětivý,
příjemný, milostný, sanft, gütig, schön, fein,
artig. Jg. Slov pěkných podávati. V. Hla-
dovíté břicho nedá se slovy ani pěknou řečí
spokojiti. V. Namluvil ho pěknými slovy.
Sych. — Intens. Pěkná to summa; p. to peníz,
groš (mnoho peněz). Ten sebere pěkně pe-
níze. Us. Osmdesát let, pěkný to věk. Us. —
P., žádoucí, dobrý, gut, schön. P. příležitosť.
Kdyby na pěkně sem přišel, nebude z toho
nic. Us. — P. ironicky. Pěkná na opak
( = nehezká). Č. Pěkný jako řiť na opak.
Na Slov. Pěkný jako posrané dřevíčko po
dešti. Lb. To je pěkný ptáček, pěkný kvítek
(dobrá kopa, čtverák, štvaný šibal). To by
bylo pěkné! D. To by byla p-ná věc! Dch.
Pektin, u, m., z řec., rostlinný rosol. Vz
Sfk. 562.



	523

	židovská duše, to obé do pekla kluše. Prov. Jdi mi do horoucího pekla. Dch. Kdo hledá upřímně Boha, najde ho i v pekle. Hnš. Vlastní chaloupka jest peklo i ráj. Reš. Strop a podlaha pekla — samá nevděčnosť a po stěnách ostatní hříchy. Č. Do pekla hluboko, do nebe vysoko. Č. Kdo o nebe nestojí, pekla se nebojí. Č. Zaskočil do pekla, schůdno mu bylo (skáče-li kdo v řeči na předměty docela jiné jakž takž je klíže). Vz Mluvení. Č. Už pros nebo peklem hroz, ničehož ne- pořídíš (nic na plat). Vz Marné počínání.Č. Věčná věc horoucí peklo (trvanlivé), čiň (dělej) čertu dobře, peklem se ti odslouží (odmění, odplatí). Metla vyhání děti z pekla. Dá, až čert umře, peklo shoří (nikdá). Jg., Lb. Vz Lakomý. U toho je tolik, jakoby komára (mouchu) do pekla hodil (vz Nesyta); Když má padat do p-a, uteče (vz Bázlivý). — P. v užším smyslu osud duší k věčným trestům odsouzených čili věčné zatracení. Vz S. N. — P., předpeklí, Vorhölle, f. Vstoupil do pekel. Lom. — P., svět mrtvých, pod- zemská říše mrtvých u starých Římanův a Řekův. Die Unterwelt. Troj. — P., ďá- blové, die Hölle, die Teufel. Celé p. povstalo. —- P., svár, pohoršení, trápení, kříž, Hölle. Má s ženou p. Mám s ním hrozné p. Us. To je s tím p.! Dch. Pekla se zde nezhostí. V ustavičném, samém pekle žíti. Hý. Nedě- laj pekla. Tam je peklo. Na Mor. Brt. P. dělati, spískati. Na Mor. Hý. — P., jáma pod stavem tkadlcovským, v níž tkadlec má nohy. Šm., Jg. — P., jáma u peci, aby se lépe k peci mohlo. Na Mor. Brt. — P., ves 1. u Votice, 2. u Vys. Mýta, 3. u Vam- berka, 4. u Lomnice v Jičínsku. PL. — P., úzká ulička z Bartolomějské do Konviktské ulice v Praze. Peklovati se. Kde se pekluješ (běháš) ? Us. — se čím = ostouzeti, mezkovati. Us. — se s kým. Nač se mám s ním pekliti ? Na mor. Drahansku, Hý., u Petrov. Dch. Pekloves, vsi, f., ves u Lomnice v Ji- čínsku. PL. Peklovládný, die Hölle beherrschend. Koll. Peklůvka, y, f., ves u Pelhřimova. Pěkně, vz Pěkný. P. psáti, V., někoho odíti, D., někomu děkovati, Dch., někoho chlácholiti, Sych., se s někým smluviti (dobře), Har., se nésti, si choditi, hráti; jest p. na den. Ne vše pravda, když se p. mluví. Pekne a krásne ho pres lavičku previedol (= okla- mal ho). Mt. S. P. se to dělá. Dch. Tomu každému (kdožby k soudu nepřicházel) má nejprve pan sudí pěkně pověděti, aby se toho nedopouštěl. Zř. F. I. P. se rozešli. Bart- Pěknec, ence, m., donacia, hmyz. Krok. Pěkněnka, y, f., cosmus. Rostl. Pěkničce, pěkňoučce, pěkňounce, na Mor. a na Slov. pekňúčko, gar schön. Pěknička,y, f., pěkná ženská, krasavice, eine Schöne. St. — P., agathaea, rostl. Pěkničký, pěkňoučký (na Slov. pe- kňučký), pěknounký, sehr schön. Jg. Pěkniti se, sich ausheitern. Pěkní se. Rk. Pěknobarvíř, e, m. (slovo nové), der Schön-, Kunstfárber.	Pěknobřehý, schön beufert. Koll. Pěknohled, u, m., Kaleidoskop. Pěknolist, u, m., rostlina, Schönblatt, calophyllum. P. velký, malý. Rostl. Pěknomázdřec, derce, m., rostlina, ni- candra. P. durmanolistý, vejcolistý. Rostl. Pěknooký, schönäugig. Gníd. Pěknoperý, schöngefiedert. Puch. Pěknořadý, schöngereiht. Jg. Pěknorožka, y, f., calicera. Rostl. Pěknortec, tce, m., calopogon. Rostl. Pěknoryb, a, m., callichthis, ryba. Krok. Pěknosenec, nce, m., calochortus. Rostl. Pěknosť, i, f, Schönheit, f. Lom., Bianc. P. jest nižší krása. Jg. Pěknostrom, u, m., calodendrum. Rostl. Pěknostvol, u, m., doryanthes. Rostl. Pěknošatý, schön bekleidet. Koll. Pěkňoučký, vz Pěkničký. Pěknovlásek, ska, m., callithrix, ssavec opicovitý. Krok. Pěknoživec, vce, m., der Edelspath. Pěkný, pěken, kna, kno. P., na pohledění libý, krásný, sličný, ozdobný, hladký, čistý, fein, glatt, schön. Jg. P. ženská. D., panna, oděv ; pěkného obličeje, vzezření; pěkné postavy a krásy, p. tváři, V.; p. dům, D., p. zahrada, šaty, nářadí, obraz, strom, vlasy, barva, kůň, ruka (písmo), krajina, město, hodina (tanec po mši o posvícení), Us., tělo. Har. Vyletí (duše) pěkným táhlým hrdlem. Rkk. Pěkné se samo chválí. Ros. Kdo pěkné šaty miluje, nerád se v mysli snižuje. Jg. S pěkným na vrch (umí opremovati). Č. Pěkná duše pěkné tělo. Č. Pěkný jako anděl. C. Pekná ako ľalija; pekný ako makovicka. Mt. S. Na p. kvítek i včela letí. Pk. — na co : na pohled. Us. Město na pohledění p. Kom. L. 12. — v co, v čem, po čem: v tvář, v tváři, po tváři. V. V divy pěkné stavení. Putování svatých. 60. — k čemu. Ku podivu p. D. Ta věc malá a ( = ale) k oku pěkná jest. Zyg. (Zk. Skl. 214. b.). Vz Hezký, Tělo. — P., příjemný k slyšení, k cítění. P. hudba, píseň, hra, hlas, den, povětří, Us., čas. V. Šuhajko! pekného si mena (jména). Ht. S. 208. — P., vztahem k duši a jakosti její: moudrý, ušlechtilý, slušný. P. myšlénka, odpověď, kniha, kázání, čin, skutek, duše, Us., p. a hodná práce, p. řeč, V., vědy, literatura, písemnictví. Nz. — Zvl. vzhledem na smysly a obraznost. P. pří- roda, umění. Nz. — P., dobrý, přívětivý, příjemný, milostný, sanft, gütig, schön, fein, artig. Jg. Slov pěkných podávati. V. Hla- dovíté břicho nedá se slovy ani pěknou řečí spokojiti. V. Namluvil ho pěknými slovy. Sych. — Intens. Pěkná to summa; p. to peníz, groš (mnoho peněz). Ten sebere pěkně pe- níze. Us. Osmdesát let, pěkný to věk. Us. — P., žádoucí, dobrý, gut, schön. P. příležitosť. Kdyby na pěkně sem přišel, nebude z toho nic. Us. — P. ironicky. Pěkná na opak ( = nehezká). Č. Pěkný jako řiť na opak. Na Slov. Pěkný jako posrané dřevíčko po dešti. Lb. To je pěkný ptáček, pěkný kvítek (dobrá kopa, čtverák, štvaný šibal). To by bylo pěkné! D. To by byla p-ná věc! Dch. Pektin, u, m., z řec., rostlinný rosol. Vz Sfk. 562.