Předchozí (403)  Strana:404  Další (405) |
|
|||
404
|
|||
|
|||
Hynčovka, y, f. = houpačka, kolébka,
die Schaukel, Wiege. Slov. Ssk., Rr. Sb., Tóth. B. 189., Bern. Hynčovní = houpavý, schaukelnd. Slov.
Bern. Hynda! = citoslovce, kterým se husy
zahánějí. Na Mor.: Haj haj! Slov. Zátur., Cjk. 45. Hyndle = tady, tamhle. U Stankova.
Hyndrák, a, m., mlýn u Nepomuk.
Hyndřichvald, a, m., Heinrichswald, ves
u Hranic na Mor. Hynečky, vz Hen.
Hynek (z Münsterberka, hrabě kladský),
syn krále Jiřího. Vz Tk. VII. 412. - H. Gottf. 1695. Jg. H. 1. 2. vd. 569., Jir. Ruk. I. 283. — H. 1840. Ib. — H. Jan z Veli- nova. Sb. D. ř. 2. vd. 250., Jir. Ruk. I. 283. Hynice, e, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.
Hynka, hynkaj = hyn. Laš. Tč.
Hynkov, a, m., Hinkau, ves u Olomouce,
D. ol. X. 264., dvůr u Třebíče; Hinkow, sam. u Zbraslavic. Hynková Majdal.. člen zemského divadla
v Praze, nar. 1818. Vz S. N. X. 256. Hynkovec, vce, m., Hinkowetz, samota
u Žďár. Hynkovice, dle Budějovice, Hinkowitz,
ves u Klatov. Hynky = hynka, hen. Náš pán h. béře
se k nám; Kteráž h. již čepí se. Dh. 33., 39. Hynle, vz Hen.
Hynouti, zahýňati, vyhýňati (mor. Brt.
D.). Cf. Bž. 30., Mkl. Ětym. 83. — abs. Šum křídel hynul (zanikal). Vrch. Veje vetor po doline, moja mladosť len tak hynie. Sl. sp. 161. — v čem: v žiale. Sl. ps. 142. Otec náš svým lidem v penězích i v stravě hynul. Anth. I. 102. Z komory naší mnoho jsme vydávati moseli a v tom jsme velmi h-li. List hrad. 1467. Tč. Svět hyne v svých skutcích zlých. Št. Kn. š. 136. Ač tělo hyne v sobě, však vždy obnovuje se duše. Hus I. 117. Ve cti h. Št. N. 60. Ať jáz u mej pravdě nehynu (ať se pravda mých slov osvědčí). Mst. v. 302. — čím: úzkostí, láskou, Vrch., touhou po někom, Kyt. 1876. 73., horkem. Koll. I. 79. Proč smrtí zlou časně i věčně hynu? Mcha. M. 5. vyd. 12. V těle hříchem hyne. Smil v. 929. — na čem. Cf. Zhynouti. — kde: v pútech otroctví. Kyt. 1876. 27. Ve vojště řád i ká- zeň h-ly. Šmb. S. II. 161. H. v spárech hanebnou smrtí. Kká. K sl. j. 25. — komu. Aby nic tomu dítěti nehynulo. NB. Tč. 12. — proč. Kdo pro pravdu hyne, nebe ho nemine. Laš. Tč. — kudy. Po modrém blankytu bělavé páry hynou. Mcha. — zač. Za peňáze hynú města, též i spravedlnosť Glč. II. 169. Vy za nás h-li jste v boji. Kká. K sl. j. 5. Hynst. Půh. I. 248., 376., Sv. ruk. 319.
a., Št. Kn. š. 265., Hr. ruk. 457. Hynšt, vz Hynst.
Hynštály, pl., f. = dlouhé (člověčí nohy).
Val. Vck., Brt. Cf. Hyžďály. Hynť, vz Hen.
Hynta, y, f. = kolébka na provazech nad
matčinou postelí ke stropu přivěšená. Cf. Kolembač. Vz Dbš. Obyč. 8. |
Hyntati = houpati, kolíbati. Slov. Vz
Hynta. — koho. Dbš. Sl. pov. I. 235. Hyntečka, y, f. = šňůrka,pentle. Hova-
zala jo tam milá, habe se chlapcům zalí- bila; hovázala na h-ko, to pro tebe, šoha- jičko. Sš. P. 716. Hyntov = kočár, die Kutsche, Karosse.
Slov. Bern., Rb., Dbš. Sl. pov. I. 373., Sl. sp. 149. Za ten džban h. dám. Sl. sp. 100. Hyntovati sa, in der Karosse fahren.
Vz Hyntov. Slov. Bern. Hyntuška, vz Vázati, Vintuška.
Hynutí, n., das Zugrundgehen, Verfallen.
H. síly, živočichů ve vzduchu zředěném, KP. IL 8., plemenné, mravní. Osv. I. 523. Hynutně = periculose, nebezpečně. H.
klamají sě, kteříž mnie, že . . . Hus I. 157. Hynutný = nebezpečný, nejistý. ZN.,
Hus I. 269. Hyoscin, u, m. Vz Šfk. Poč. 578.
Hyoscyamin, u, m., der H-min. Nz. Vz
Šfk. Poč. 578. Hypallage, y, f., řec. = figura záleže-
jící ve proměně jednotlivých částí věty bez porušení smyslu n. př. místo tichý večer: večerní ticho, ticho večera. Vz S. N., Ndr. 488., Jg. Slnosť. 63., Jinopadnosť, Jinovaz- nosť. H. epithet. Vz List. filol. IV. 54. Hýpan, u, m. = veliký kus. Ukrojil si
h. chleba. U Košic. Brnt. Hýpanec, nce, m. = kus něčeho. Vz Hý-
pan. — H. = pohlavek; buchta do zad. Val. Vck. Hyperaemie, e, f. = neobyčejné roz-
množení krve. Vz S. N., Slov. zdrav. Hyperbola = nadsázka. Vz Vor. St. 65.,
S. N., Jg. Slnosť. 70. — H. v math. H. rovnoramenná, die gleichseitige H.; h-ly sdružené, conjugierte H., Jrl. 420.; kubická, vyšších řádů, prostorová, parabolická, pro- storová, sfaerická. Vnč. 1., 25., 38., 48., 84., 90. Cf. S. N. Hyperbolický, hyperbolisch. H. spirala,
Vnč. 66., funkce, Čs. math. X. 46., parabo- loid, Jrl. 72., dráha (některých vlasatie). Stč. Zem. 250. Hyperbolograf, u, m. = nástroj ku kre-
slení hyperboly. Us. Pdl. Hyperboloid, u, m. = nadbytečník, dva
kruhy ploch druhého stupně, das Hyper- boloid. H. jednoduchý, dvojný, rotační. S. N. X. 256. H. točný, sborcený n. jedno- plochý, das einmantelige H., dvojplochý, das zweimantelige H. Jrl. 71., 129., 251., 420. Hyperchloraty. Vz Šfk. Poč. 92.
Hyperidrosa, y, f., z řec. = přílišné
pocení. S. N. XI. 447. Hyperoxyd, u, m. = nadkysličník. Mj.
26. H. baria, dusíku, chloru, iridia, kalia, manganu, natria, niklu, olova, ruthenia, stříbra, vodíku. Vz Šfk. Poč. 606., S. N. Hyperoxychlorid manganu. Vz Šfk.
Poč. 337. Hypersthen, u, m., nerost. Bř. N. 178.,
KP. III. 198., Schd. II. 48. Hypersthcnit, u, m. = zrnitě krystal-
lická směs šedého labradoritu a hnědého n. zelenavě černého hypersthenu; přimíšen bývá granit, slída, apatit, pyrit, magnetit a ilmenit. Krč. G. 154., 242., Schd. II. 71. |
||
|
|||
Předchozí (403)  Strana:404  Další (405) |