979

Mařina, y, f. M. barvířská, rubia tinctorum,
Färbenröthe o. Krapp. Čl. 95., FB. 50. Vz
Mařena.

Marinář, e, m., z fr., a to z lat., plavec
mořský, zběhlý v plavbě, der Seemann, See-
fahrer, Matrose, Bothsmann. Br., D., Kom. —
Na Slov. nořec, kdo umí pod vodou plovati,
Taucher. Plk. — Marinářský, Seefahrer-.
Matrosen-. M. chléb, Zwieback. Us. — Ma-
rinářství, n., Seefahrerkunst. Jg.

Maříně, ěte, n., malá Mářa, Mářino dítě.
Us. Dch.

Mařinka, y, f. M. vonná, asperula odorata,
Waldmeister. Kk. 170., Čl. 138. M. rolní, a.
arvensis; drsná, a. aparine; psí, a. cynanchica;
barvířská, a. tinctoria; svízelovitá, a. galioides.
FB. 49.

Marinovati, do mořské vody vložiti;
pečené ryby s octem a kořením zadělati.
Rk. — co: rybu, mariniren. Us.

Marionetta, y, f., z fr., kašpárek, loutka
(panák), divadelní figurka pohyblivá na drá-
tech. Rk., S. N. Marionette, Draht-, Glieder-
puppe.

Mariša, e, dle Káča, Mariška, y, f.,
Marie. Na Slov. Plk.

Mařitel, e, m. = mařič. Č.

Mařiti, mař, -ře (íc), il, en, ení; zmařiti,
mařívati: kaziti, na zmar uváděti, verderben,
verlieren. Od mr (v mříti; cf. zmar a mařiti,
Gb. Hl. 146. ). — co: statek, Us., přirozené
semeno, Krab., čas, V., dobrodiní, dobrá
slova. D. — co čím: noc bděním, Troj., čas
hodováním, karbanem, Us., čas chytáním ryb.
Ml. — co kde, v čem. Ojíř. — co s kým.
Jdi, mař své rozkoše s lidmi. Gníd. — co
kde, při čem. Já při tom mařím jen svou
práci. D.

Mari-us, a, m. Cajus M., slavný konsul
a vůdce římský, nar. 157. př. Kr.

Mařivý, verderblich. Rk.

Marjánka, y, f. = 1. Marie, 2. vz Majorán.

Mark, march, u, m., marka, y, mar-
chie, e, f., marky, ku (V. ) n. -rek (Kom. ),
marchy, pl., die Mark. Vz S. N. Dali se do
marku brandeburského. Kom. — Jg.

Marka, y, f., kraj, vz Mark. — M., váha
na stříbro a zlato, hřivna. Něm. marka 50
kr. r. č. Die Mark. — M., známka (na psaní,
kolkovní). Marke. Rk.

Mařka, y, f. = Maria Magdalena.

Markasit, u, m., kyz železný ve tvarech
kosočtverečné soustavy. Br. 64. Wismuth. Jg.

Markér, a, m., z fr. marqueur, známkář,
přisluhovač při kulečníku, sklepník. Rk.

Markersdorf, Hradečná u Unčova; Mar-
kvartice u Jablonného; Leskovec u Vítkova
ve Slez.

Marketa, Markyta, Markétka, Markýtka,
y, f., z Margaretha. Sv. M. strčí (hodí) srp
do žita (vede žence do žita). M. se srpem
do žita. Hrš. Vz Prorok, Hospodářský. Lb. Na
Marketu padá-li s hůry, bývají v horách sena
malé fůry. Kda. — M. Sv. Markety koření,
spargula. Aqu.

Marketán, a, m. Vz Markytán.

Marketerie, e, f., z fr. marqueterie, umění
vykládaného díla či mosaiky ve dřevě. Vz
S. N.

Marketin, -ina, -ino, der Margarethe ge-
hörig. Marketiny hrušky jsou naše družky.
Hrš.

Marketky, pl., f. Margarethbirnen. Rk.

Markoltův, Markolts-. Nějakou M-vu hru
vykonati a srdečné se smělosti z konve do-
piti. Reš.

Markoman, a, m., pl. Markomani (ne:
-né, vz -an. ). Kmen germanský. Vz S. N.,
Tk. I. 3.

Markrabě, ě, m., nebo gt. -ěte, n., V.,
z něm. Markgraf. Markrabí, dle: Brikcí,
Sudí. Vz Jiří. Stran shody vz Hrabě. M-bě
moravského. Zlob. Proti m-bovi. V. M-bové. V.

Markrabina, markrabinka, markraběnka,
y, f., Markgräfin. Let.

Markrabinka, y, f. M-ky, jm. polí v Kol-
šově na Mor. Km.

Markrabský, markgräflich. D.

Markrabství, n., ein markgräfliches Gut,

Markgrafschaft. M. zpupné. Vz Gl. 146.

Markscheider, něm., měřič.

Markvarce, ves u Pelhřimova. Tk. III.
36., 45.

Markvartovice, dle Budějovice, ves
v Opav. S. N.

Markyta, vz Marketa.

Markytán, a, m. (z it. mercatante, pro-
davač, obchodník), vojenský kramář, Rk., jenž vojínům na pochodu i v ležení potravu a zvl. nápoje prodává. S. N. Marketender.
Marketán. Pl. Marketáni (ne: -né, vz -án). —
Markytánka, y, f. Marketenderin. D. —
Markytánský, Marketender-. — Marky -
tánství, n. Marketenderei. Jg.

Markýz, a, m., z fr. marquis (marký), šlech-
tický titul ve Francii a Italii, asi totéž co
markrabě. Rk.

Marlin, u, m., hruboděrý flor, Marle.
Techn.

Marmarské moře, u Řeků. Propontis. Vz
S. N.

Marmelada, y, f., ocukrovaná zhuštěná
povidla z rozličného ovoce. Vz S. N.

Marne, lat. Matrona. Marne, y aneb ostatní
pády od lat. tvaru: Matrona, tedy gt. Matrony,
dat. -ně atd. Řeka ve Francii.

Maruě, 1. neužitečně, daremně, ničemně,
eitel, vergeblich, umsonst, unnütz. V. M.
doufati, se nadáti; čas m. mařiti. V. M. darů
od něho očekávaje. Br. M., jak bys hrách
na stěnu házel, jak bys kámen do vody hodil.
Plk. — 2. Marnotratně, verschwenderisch.
M. utráceti; m. statek utratiti, promrhati.
V. — 3. Nevážně, nemravně, eitel, sündhaft.

Že takového skutku tělesného nečinil, ani
marně té osoby se nedotekl. Schön.

Marnéř, e, m., zastr. = marinář.

Marněti, ěl, ění, eitel werden. Jg.

Marnice, e, f., eitles Weib.

Marník, a, m., eitler Mensch. Us.

Marnil, a, m. Prasser. Mus. Vz Marnik.

Marniti, il, en, ění, zmarniti = mařiti,
verschwenden, vergeuden, verprassen; kva-
siti, hodovati, banketiren. — co: čas. Rybay.
Zloděje m., na Slov. = odsuzovati. Ryb. Vz
Mařiti.

Marnivec, vce, m., ein eitler Mensch. Rk.

Marnivosť, i, f., marnotratnosť, Luxus;
ješitnosť, Eitelkeit. Nt.