271

někdo odbyl. O. list, propustný, der Scheide-
brief. Sš. Mt. 259. Odbytné úředníkův, vdov
úřednických. Plat na odbytnou. Čsk., Šp.,
Šm. O. věno. Us. Kdm.

odbytý, abgefertigt. Dítě neodbyté. Chtěl-
liby ten syn odbytý míti díl s dětmi neod-
bytými. Sob. 81. — čím: syn dílem neod-
bytý Jg.

Odbývání, das Abfertigen. O. povinnosti,
poslů, soudův. Jg. — O., odbyt, der Ab-
satz. Jg.

Odbyvatelný. Kdož takové nápoje o-né
mívali.

Odbývati, vz Odbyti.

Odcaňkovati, entzäumen, den Zaum ab-
nehmen. — koho: koně.

Odceckati, abstillen, absetzen. Jak se
hříbě odcecká. Jg.

Odcediti, il, zen, zení; odcezovati, ab-
seigen. — co: vodu. Jg. — co komu. Pří-
lišnou krev komu odcezovati = platy naň
vzkládati. Jg. — co s čeho: vodu s bram-
borů.

Odcepovati, odmlátiti, abdreschen. Ros.

Odcestěnec, nce, m., který od cesty
zbloudil, ein Verirrter. Krok.

Odcestí, n., der Abweg. Aesop.

Odcestovati, abreisen. — kdy: v kruté
zimě. Ml. Vz Cestovati.

Odciditi (zastr.), il, zen, ení, odciziti, ab-
sondern, entfremden. — co, koho čím.
Kdožby uvedl dceru neb jiným obyčejem
odcidil. Pr. kut. Statky své jakýmžkoli ob-
myslným způsobem odcizovali. Pr. měst. —
koho, co z čeho: z něčího panování. Jg.
— co od čeho (pod čím). Kdo by odcidil
(odloučil) díl svůj od bratří, nápadů po nich
nečekej. Pr. měst. Statek svůj pod obmyslem
prodaje od sebe odcidil. Pr. měst. — Jg.

Odcizení, n., die Entfremdung; oddálení,
die Entfernung; nepřátelství (V.). — Jg.

Odcizený, odcizen, a, o, entfremdet, ab-
gewandt. — od čeho. O-ným srdcem býti
od něčeho. Kartig. Samaritani byli odcizeni
od židův. Peyt. — čeho. Vz Odciziti.

Odciziti (zastr. odciditi), il, en, ení; od-
cizovati, cizím učiniti = odloučiti, odmísiti,
odděliti, odstrčiti, odsouditi, zbaviti, aus-
schliessen, entfernen, absondern; nepřátelství
učiniti, abtrünnig machen; prodati, odstou-
piti, na jiného převésti, veräussern, verkau-
fen ; ukrásti, entwenden, verwenden, ent-
fremden. Jg. — abs. Našel a neohlásil, jak
by odcizil. Pk. — co od čeho, od koho.
Tu zahradu od domu odcizil. Ros. Dítky od
večeře Páně odcizovati. Štelc. Odcizil ho od
vší naděje nápadu ku království. Jg. Co od
říše. o. V. Mysl svou a srdce své od nás
odcizovati počal. Ler. Přísaháme, že od krá-
lovství českého nic odciziti nechceme. Zř.
F. I. — koho čeho. Odcizil ho všeho statku.
Ros. Lid israelský vyšed z Aegypta byl
Boha odcizen. Ev. Mat. 170. — co komu
(=ukrásti). O. někomu věci. V. — se čeho,
od čeho (čím) = cizím se učiniti. Jakoby
se od jiných měšťanův odcizil. V. O. se od
koho, zvrhnouti se. Jel. Odcizil se vlasti
dlouhým pobytem v cizině. Všeho obecenství
(obcování) lidského se o. ZN. — co čím.
Bratr sestry nedielné nemuož od sebe od-

byti ani odděliti, ani statku žádným nápa-
dem ani listy odciziti, dokudž jí nevdá. Vl.
zř. 489. O. něco trhem, verkaufen. Nál. 216.

— od čeho na čem. Ale od koruny české
aby ani na všem ani na díle odcizována ne-
byla. V. — co od čeho bez čeho (odlu-

čovati): bez povolení. — co z čeho. Nesmím
z toho nic o. Ml. Z něčí moci něco o. Us.

Odcizování, n., die Entfremdung. Což se
zámkuov o. dotýče. ZN. Vz Odcizení.

Odcrkati, odcrknouti, odcvrknouti,
knul a kl, ut, utí, aufhören zu cirken. —
Odcrknouti = ucrknouti, einen Tropfen ab-
giessen. Ros.

Odctnouti, ctnul a ctl, utí, gerathen. —
se kde. Lodí se odctla v hlubině moře. Troj.

— se s kým kde. Vz Octnouti se.
Odcucati, wegsaugen. D.
Odcválati, wegsprengen. Již odcválali.

Ros.

Odcvrkati, auszirpen. Cvrček již odcvr-
kal. Ros.

Odevrlíkati, auszwitschern. Vrabec od-
cvrlíkal. Ros.

Odčarovati, entzaubern. — komu. Zase
mu odčaroval. Ros.

Odčechrati, auflockern. — co: vlnu. Ros.

Odčesati, odčesáni a odčeši; odčesnouti,
snul a sl, ut, utí; odčesávati, odčesovati,
abpflücken, abstreifen, abkämmen. Již od-
česávají (dočesávají). — co: ovoce. Ros. O.
vlasy (abkämmen). Us. — se od čeho. Ra-
tolesť od snětu se odčesla a spadla. Kom. —
co s čeho: vlasy s čela. Us.

Odčeslina, y, f., eine Risswunde. Rkp.

Odčeslý, abgestreift. O. n. odčesané ovoce,
abgenommen. Kom. — čím: větrem. Rkp.
o. štěp.

Odčesnouti, vz Odčesati.

Odčesnutí, n., das Abfallen. O. se slo-
vanské větve od kmene. Sf. Rozpr. 391.

Odčěsiti, il, en, ení, odčešovati = činiti,
aby Čechem nebyl, entböhmen. — koho.
Gníd.

Odčet, ečtu, m., die Gegenrechnung, der
Rechenschaftsbericht. Rk.

Odčíhnouti, hnul a hl, utí, odejíti, weg-,
abgehen. On časně odčíhl. Ros.

Odčinek, nku, m., die Reaktion, Revanche.
Rk.

Odčinění, n. O. za člověka. St. Laje-li
jeden druhému, neb jím sotí, neb jej raní a
chce-li on o. přijíti, aby jemu to ctí odlo-
žili neb penězi, to jemu mají učiniti. Pr. cis.
rkp. Vz Odčiniti. Ersatz, Genugthuung.

Odčiniti, il, ěn, ění; odčiňovati, wett-
machen, gut machen. Komu si křivdu uči-
nil, odčiň. M. Baba ta teprv po třech létech
mu zas odčinila (udělavši, že s lože hnouti
se nemohl). Ms. — co: sklenici (odstaviti,
wegstellen). Rkp. lék. — co komu čím.
Kdo komu co žalostivého učiní, má jemu to
odčiniti paterú věcí. Tkadl.

Odčinu = odpočinu. Pass. (Anth. I. 59.).

Odčísti, odečtu, odčetl, odečten, ení;
odčítati, odčítávati, abzählen; das Lesen
endigen, Jemanden etwas absprechen; se =
odříci se, entsagen, sich lossagen. Jg. — abs.
Když odčetl (se čtením byl hotov). Ros. —
co : haldy (dříví v lese) — odevzdati. D. —