Předchozí (285)  Strana:286  Další (287) |
|
|||
286
|
|||
|
|||
Podhajčí, n. (lid vyslovuje a krátce) =
Podhajský Mlýn, Podhayčer Mühle, u Lnář, rodiště spisovatele tohoto slovníku. — P. = pole u Mojného, u Kroměříže, mlýn u Straž- kova BPr., Wrch. Podhájení, n. = ohrazení kovu nějakým
drživcem, aby mlno v něm se zdrželo. Kv. 1870. 308. Podhájený; -en, a, o. P. kov, drát
telegrafní. Vz Podhájení. Kv. 1870. 308. Podhájí, Podhay, také sam. u Benešova
a u Turnova; mysl. u Loučína. PL., Rk. Sl. P. v Tábor. Vz Blk. Kfsk 151. Podhájiti, il, en, ení, podhajovati, vz
Podhájení. P. kov. Kv. 1870. 308. Podhájka, y, f. = isolovaná stolička
k elektrickým pokusům. Kodym Podhajský Mlýn, vz Podhajčí; Podhay,
mlýn u Kostelce nad Lab. Podhal, u, m., tibouchina, die Tibouchine,
rostl. Vz Rstp. 569. Podhalka, y, f, michauxia, die Micbau-
xie, rostl. Vz Rstp. 971. Podháňať = podpichovati. Nechcu mlúviť,
řekli by, že p-ňám. Zlínsky. Brt. D. 250. Podháněcí způsob, Bewässerungsmanier.
Sl. les. Podhánění, n. P. vodou, die Bewässerung.
Nz. Voda k p., das Kieselwasser. Sl. les. Podháněný; -en, a, o. P. louka, Be-
wässerungswiese. Sl. les. Podhání, n. = pole u Radimova. BPr.
Podhárať, von unten Brennen. Slov. Bern.
Podharecký. P. tavení, das Unterhar-
zische Schmelzen der Erze. Šm. Podhažek, když při tkání útek zespod
se neutkává, opak: výražek). Hk. Podhéniča = pole u Lověšic. Pk., Km.
Podhlásky, pl., f., Podlaska, ves u Kosmo-
nos. Vz Rk. Sl. Podhlavec, vce, m., podhlavnička, y, f. =
polštář pod hlavu. Us. Kšá., Šd. Vz Pod- hlaví. Podhlaví = zadek lodi. Sš.
Podhlavní závitek (podhlavnice ve způ-
sobě závitku). Pdl. exc. P. zřez révy. KP. V. 163. Podhlavník, vz Podhlavnice. — P., astra-
galus, Perlstäbchen an einem Säulencapitäl. Nz. V dělostřel. der Schusskeil. Čsk. Podhlédavosť, i, f. = podhlídavosť. P.
Dobrovského přidusila radosť jiných. Šf. III. 180. Podhlodaný. P. zdraví, unterwühlt. Schz.
Podhlodati, unternagen. — co čím: by-
liny zuby. Mour. Podhloží, n. = pole pod hlohovou hrází.
MzO. 1890. 128. Podhmat, u, m., v tělocv., der Kamm-
griff. Rgl. Podhnilek, lku, m., das Unterfaulte. Šp.
Podhnilosť, i, f., die Unteríäulniss. P.
dříví. 1630. Podhuilý, untergefault. Šp.
Podhnutý, herabgebogen. Šp
Poďho = hajdy. Slov. Prehodila vlňák
pres seba a p. k pánu. Obky. I. 19. Podhoděnec, nce, m. = podhodek, pod-
vržené dítě. Mor. Brt. L N. II. 40. |
Podhoditi co kam: oheň v stodolu, do
stodoly. Dch. — kdy. Stehlík v srpnu pod- hazuje (pelichá). U Potštýna. Ibl. P. se ve hře, schlecht ausspielen. Zkr. Podhodzenec = podhoděnec. Slez. Šd.
Podhoješín, a, m., Niederdorf, osada
u Golčova Jeníkova. Podhojič, e, m., Unterchirurg, m. J. tr.
Podhojiti se. NB. Tč. 251. Když se p-jí,
tehdy se stavěti bude (vyhojí). Arch. VIII. 80. Podhol, u, m., knightia, die Knightie,
rostl. Vz Rstp. 1289. Podhola, y. m. = podholenec, der Ge-
schorene. Šm. Podhôľný. P. dolina (pod holí ležící).
Slov. Or;. VI. 71. Vz násl., ZObz. XXIII. 116. Podholský. P. krajina = úpatní, Basis-
region, v Karpatech. Nz. Podhomolí, n., něm. Podhomole, sam.
u Kostelce nad Orl.; vrch v Písecku. Podhončivý = podhončlivý. Keď obilie
razom nerastie a nezraje, ale jedny steblá skôr, druhé za nimi: vtedy je žito, raž, jačmeň p-vý. Slov. Rr. Sb. Cf. Podhonek. Na již. Mor. Šd. Podhoř, mlýn a dvůr u Tábora.
Podhora, sam. u Neveklova a u Břez-
nice; mlýn u Plzně, u Bolešin, u Zvěstova. U P-ry = les u Ševětína. BPr. P., dvůr u Libochovic. Cf. Rk. Sl. Podhorák, a, m. sam. u Neveklova.
Podhořanka, y, f., ryba. Brm. III. 3.
334. Podhořanky, Hledseb, ves u Veltrus.
Bik. Kfsk. 124. Podhořanský, knihtiskař 1791. Jir. Ruk.
II. 130. Podhořany. Blk. Kfsk. 1387., Sdl. Hr. I.
256., Rk SI. Podhorčí, n = pole u Lověšic na Mor.
Podhorec, rce, m., der Thalbewohner.
Šm., Loos. Podhoří, něm. Podhoř, dvůr a hosp.
u Sedlčan; Podhorn, ves u Hranic na Mor.; paseky u Zašové na Mor. P. v Hrad. Blk. Kfsk. 1062. Cf. Rk. Sl. Podhorka, y, f. = pole a luka u Tře-
benic na Litomyšl. BPr. Podhorky, pl., f., Podhorker Mühle, mlýn
u Řenčova; pole u Louček. Pk. Podhorní rorýs, cypselus melba, der
Felsensegler, Sl. les., pěnkava. Brm. II 2. 321. P. Mlýn u Nov. Strašecí, u Uher. Brodu, u Nov. Města nad Met, u Kostelce nad Orl. Podhořovice. Arch. VIII. 599., Rk. Sl.
Podhorsko, a, n., Unterwald. Koll. IV.
20. Podhorský = mlýn u Polné; rybník
u Olešníka na Hlub.: P. Mlýn, Podhorner Mühle, mlýn u Čestic; Na P-ských, pole u Pečtk Poblatných. PL., BPr. — P., ého, m., os. jm. P. Václ. Blk. Kfsk. 716. Podhoryč, e, m., nabalus, rostl. Vz Rstp.
959. Podhoubí, mycelium, das Wurzelgeflecht.
Sl. les., Rosc. 61. Vz Podplísní. |
||
|
|||
Předchozí (285)  Strana:286  Další (287) |