Předchozí (46)  Strana:47  Další (48) |
|
|||
47
|
|||
|
|||
jemu poručníkóv žádných ustanoviti, by pak
vnuku i statek svój dal. Vš. 240. Že jsem téhož otce syn, jakož i on a také že jsem jeho nikdy dílen nebyl; Boček otce dílen není. Půh. II. 292., 445. Dielen (particeps) jsem jáz hledajúcích kázání tvého. Z. wit. 118. 63. — s kým oč, v čem. O to zboží nejsmy nikdy dílní; O to náš otec s strý- cem naším dílen nebyl. Půh. I. 156., II. 437. Nejsa dílen s svými bratry vpadl mi v mój díl; Neb jsem s svým strýcem v těch ku- sích nikdy dílen nebyl. Půh. II. 362., 436. (530.). — D. = pracovný, ku práci usta- novený, dělný. D. den, Werktag. GR. D. koně. Půh. II. 82. D. vyrabitel. Kaizl 33. — Dílné (Dílny), louky u Hynkové. Pk. -dílný, -theilig. Čtyřdílný, viertheilig. Slb.
XLI., Rst. 407. Dílo, strsl. dêlo. Vz Mkl. Etym. 45. —
D. = čin atd. Občanu jsou díla míru slávou. Dch. D. ze železa, z latí (laťovina), mapové, das Kartenwerk, Sl. les., od mědi i od že- leza, Ht. Sl. ml. 208., umělecké. Pdl. Krvavé d. válečné. Osv. I. 118. Byl mu dlužen za dílo. NB. Tč. 60. (63.). Muka za zlá diela trpěti. Hr. rk. 257. Dielo sem dokonal. EOlom. D. přírody i umělství; obraz díla uměleckého. Vz Jg. Slnosť 49., 116. — D. = vynakládáni sil atd. To je díla, člověk neví, co dřív činiti; Všechnu sílu věnuj dílu; Píle při díle pomáhá k síle; Mnoho díla, málo jídla. Dch. Lehké, snadné, drobné d.; d. v dílně, die Werkstattarbeit. Šp. D. o pevnosti, Festungs- arbeit, J. tr.; d. sekáčské, KP. III. 70., do- lové. NA. IV. Děla za krosna (za stavem). Mor. Brt. D. Takovýmto dílem se ti to ne- bude jakživo dařiti. Us. Vše to bylo dílem jediného okamžiku. Vlč. Na tom našem díle oře mé srdečko milé; Do kolečka jako la- štovička a do díla jako pivná bečka; Do tanečka jakoby plynula a do díla, jakby neuměla. Sš. P. 285., 757. Dílem nákladným zhotovený. Sdl. Hr. I. 3. Hory jsou v díle, im Betriebe. Nar. o h. a k. Aby s niem na to d. šel; Že tomu dielu dobře rozumí. NB. Té. 272. Oni mají své dielo a svú snahu k tomu přiložiti. 1431. Tč. Ostavmy sě diela zlého. Výb. II. 23. A d. v ten deň bude věčné božie chválenie. Hus I. 113. Nechav ženy doma bral se na dielo. GR. Člověk přirozen jest k dielu; Dosti jměl diela; A vždy jej (Boha) měli potom na svém diele na pa- měti. Št. Kn. š. 31., 32., 109. Není jídla bez díla. Bž. Ej co do toho, není-li d. hotovo!; Kdo nebyl při díle, ten nebuď při jídle; Kdo chce k dílu, najde sílu; S Bohem počni vždy své d., podaří se ti až mílo. Sb. uč. Láska k dílu tuží sílu; Dobrý počátek po- lovic díla; Dokud síla, hleďte díla, by pa- mátka po nás byla. Exc. — D. = řemeslo. D. řemenářské atd. Šp. — D. = žně. Vz Děla. Dílov, a, m., Dohle, ves u Šternberka
D. ol. VI. 362. Dílovný (dielovný) = dílný. Slov. Ssk.
Dílovodca (dielovodca), der Werkíuhrer,
Faktor. Slov. Ssk. Diluvialní ssavec, Mus. 1880. 397., doba,
fauna, Stč. Zem. 735., Krč. G. 1012., vrstvy, hlíny, flora. Krč. G. 998., 1003., 1010. |
Diluvium čili náplavy starší. Vz KP. III.
43., Bř. N. 269., Krč. G. 214., 980., 992, Stč. Zem. 729. Díly, pl., m. = louka u Dalešína. Pk. —
D., Josephihof, samota u Rokycan. Dimetafosfat, u, m. Vz Šfk. Poč. 184.
Dimethylamin, u, m. Vz Šfk. Poč. 463.
Dimethylarsen, u, m. Vz Šfk. 631.
Dimethylbenzol, u, m. Vz Šfk. Poč.
546. Dimethylkarbinol, u, m. Vz Šfk. Poč.
450. Dimethylketon, u, m. Vz Šfk. Poč. 451.
Dimit, u, m. = vzorkovaná tkanina ba-
vlněná. Dědeček. Dimorfický = dvojtvarný, dimorph. Nz.
D. látky. ZČ. I. 250. Dimorfie, e, f., řec. = dvojtvarnosť, die
Dimorphie. Nz. Vz S. N. Dimorfism-us, u, m. = dimorfie.
Diň, dňa, m. = den. Na Ostrav. Tč.
Diňďarara din din din = zvuk bubnův
a taliřův. Us. Tě. Dindeš, e, m., míst. jm. v Uhřích.
Dingelati, schwanken. D-lá jako třtina.
Ostrav. Tč. Dingelavý, schwankend, schwach, wan-
kend. Cf. Denglavý. Slez. Tč. Dinín, a, m., ves u Lomnice v již. Čech.
Vz Blk. Kfsk. 657. Díňový. D. zahrada. Vz Tk. II. 231., 232.
Diny. Ej diny diny, tvoje líčka krajšie
sú ako ružička. Sl. sp. 39. Diogenova lucerna = kterou hledáme,
čeho nalézti nelze. Bdl. Dioklecian, a, m. Tf. Odp. 49.
Dionysie. Vz Vlšk. 27., 350.
Diopsit, u, m., nerost. Bř. N. 175., Schd.
II. 48., KP. III. 198. Dioptas, u, m., nerost, křeman mednatý.
Bř. N. 155, Šfk. Poč. 276. Dioptrický, dioptrisch. Vz Diopter. D.
lichotvar, d. Anamorphose, Nz., dalekohled. S. N., Mj. Dioptrika = nauka jednající o úkazech,
které se vyskytují, když světlé paprsky procházejí hmotou průzračnou. S. N. Diorama. Vz KP. II. 159.
Diorit, u, m., nerost. Dříve slul zeleno-
kámen, der Grünstein. D. obsahuje kamení, které dříve s diabasem pod společným názvem zelenokámen zahrnuto bylo; jest zrnitě kry- stallická směs amfibolu a oligoklasu, k němuž i křemen, někdy i něco tmavé slídy nebo choritu se přidružuje; podřízeně bývá při- míšen granat, pistacit, pyrit a magnetit. Barva bývá zelenavě černá n. tmavozelená, někdy i černě a bíle kropenatá od bílého oligoklasu a černého amfibolu. Krč. G. 152., 239., 272. Cf. Bř. N. 243., 255., Schd. II. 70., 141., KP. III. 14., 43., S. N. Dioritový, Diorit-. D. kamení, Krč. G. 654., břidlice, Sl. les., S. N., porfyr. S. N. Diorodý, von Zeus entstammt. Lpř.
Dioskurové, vz Vlšk. 16., 45., 62., S. N.
Diosmosa, y, f. ZČ. I. 395.
Dioučička, y, f. = dívčička. Us. místy.
Diovča, ata, n. = dívka. Slov. Ssk.
Diovčací = dívčí. Slov. Ssk.
Diovčatko, a, n. = děvčátko. Slov. Ssk.
|
||
|
|||
Předchozí (46)  Strana:47  Další (48) |