1091

Bukowin, ves u Brna; B. Horní, Ober-Bu-
kowin, ves u Mnich. Hradiště; B. Dolni,
Unter-B., ves tamtéž; něm. Bukowy, ves
u Rychnova; něm. Bukowina, vsi u Černi-
lova, u Králové Dvora, u Čáslavě, u Poličky,
u Pardubic, u Kralovic, u Turnova, u Nové
Paky, u Pecky; samoty u Žatče, u Turnova,
u Křelovic, u Opavy; mlýny u Libáně a
u Sobotky; myslivna u Proseče; Gügel, ves
u Litoměřic; B. Velká, Gross-Bock, ves
u Jaroměře; B. Malá, Klein-Bock, ves tam-
též ; B. Veliká, Gross-Bocken, B. Malá,
Klein-Bocken, vsi u Horní Police. PL. Cf.
Tk. I. 431., III. 114., IV. 723., Tf. Odp. 289.,
Blk. Kfsk. 1290., Sdl. Brd. 1. 252, II. 275.
Proč převzdívají Bukovinským (u Nové Paky)
provazníkův? Vz Sbtk. Krat. h. 270. — B.,
Spiegelberg, v severových. Čech. Krč. —
B. = paseky na Vsacku. Vck. — B., y, m.,
os. jm. Arch. III. 312. — Bukovina, y, f.,
země. Vz S. N., Enc, paed. I. 808.—815.

Bukovinka, y. f., vz Bukovina. Koll.
Zp. II 56., Sš. P. 145. — B., Bukowina bei
Skal, ves u Turnova. Vz Blk. Kfsk. 1290.,
Sdl. Hrd. I. 227.

Bílkovinný. Osladič ohnutý, b-ný, poly-
podrium phegopteris, (las Buchenfarn. Sl.
les.

Bukoviště, der Buchenort, das Buchen
land. Sl. les.

Bukovitý, buchenartig. B. stromy. Holub
I. 356.

Bukovka, vsi u Jindř. Hradce a u Par-
dubic; Na Bukovce, samota u Zbraslavic.
PL. Vz S. N., Sdl. Hrd. I. 252.

Bukovnice, mlýn u Dobříše.

Bukovník, a, m., ves u Sušice. Sdl. Hrd.
U. 231.

Bukovno, a, n., ves u Kosmonos. Z B-na
Hradecký. Blk. Kfsk. 1290.

Bukovsko, a, n. B. Dolní, Unter-Bu-
kowsko, městečko v Táborsku u Veselého;
B. Horní, Ober-B., ves tamtéž. PL. Vz Blk.
Ktsk. 1290., Sdl. Hrd. III. 301., IV. 304.

Bukovský, ého, m . samota u Sobotky.
— B., os. jm. B. Jan. Tk.IV.468. B. Vilém,
prof. čes. polytechniky v Praze, nar. 1831.
Vz Tf. H. 1. 197. B. z Hostiřan. Vz Blk.
Kfsk. 1290., Sdl. Hrd. II. 275.

Bukový. B. les (bučí, bučina, bukovina,
bukoví, boučí), skupina, der Buchenhorst,
mlází, der -jungwuchs, hospodářství, -wald-
betrieb, prácheň, -moder, m., pařezina (nízké
bučí), -niederwald, m., krajina, poloha, -region,
f., houba, -schwamm, m., sazenice, -setzling,
m., dračky, třísky, -späne, loukoť, -felge,
f., lesina, -forst, m., fošna, buchene Pfoste;
obaleč, vz Obaleč, předelka, vz Předelka,
krasec, vz Krasec, skákač, vz Skákač, Sl.
les., trúd (houba), polyporus fomentarius.
Ur. Sb. — B. = silný. B. hlas. Val. Brt. D.
202. — B., der Buchberg, vrch nad Čeň-
kovicemi. Krč.

Bukřice, myslivna u Plzně.

Bukša, e, bukše, e, f. = železná roura
ve hlavě kola, do níž vstrčena jest náprava,
die Büchse in der Radnabe, im Zapfenloch;
ve mlýně, der Walzenring. Mor. a slez. Šd.,
Džl., Ťč.

Bukurešť, ě, m. (Bukarest, Bucharest),
hl. mě. ve Valašsku. Vz S. N.

Bukůvka, y, m., os. jm. Žer. Záp. II.
182., Jir. Ruk. I. 110., Sdl. Hrd. I. 252.

Bukvice, ovoce, der Buchecker, die Buch-
eichel. Vz Rstp. 1393., Kk. 141 , S. N., Mkl.
Etym. 24. Bukvice a žaludy, das Eckerig.
Sl. les. B. k setí, die Saatbucheln. Dch. —
B., rostl. B.. betonica, die Betonie. B. lé-
kařská, b. officinalis. Rstp. 1187., FB. 62.,
Rr. Sb., Slb. 338., Čl. Kv. 258., Rosc. 118.,
Bartol. Göm., Mllr. 71.. 82., 23 — B. bílá
= podléska, primula officinalis. Rstp. 1228.,
Sbtk. Rostl. 273. — B., dyptamnus. Byl.
15. stol. — B. = zvláštní odrůda kyrillice,
již bosňáci od 12. věku užívají. KP. I. 302.
— B., ves u Jičína. Vz Blk. Kfsk. 1290. —
B. v Budějov. = Bokovice. Sdl. Hrd. III.
301.

Bukvicový. B. žír, die Buckermast, olej.
Šp.

Bukvojka, y, f., Buquoika, samota u Smí-
chova.

Buky. B. Mladé, Jungbuch, ves u Trut-
nova; B. Staré Dolní (Sdl. Hrd. II. 30.—31.),
Nieder-Alten-Buch, ves tamtéž, vz S. N.;
B. Staré Vrchní, Ober-Alten-Buch, ves tam-
též; B. Staré Prostřední, Mittel-Alten-Buch,
ves tamtéž. PL. — Vz S. N., Blk. Kfsk. 1290.

Bukyčí, n. (?). Včul pole už, tenkrát
b-čím pozarastano hustým. Slov. Hol. 48.

1. Bula, y, f. = boule, die Beule. Slov.
Hdž. Čít. XII, Ssk. Také u Místka. Škd.
Na krku má búlu; Udeřil ho, že mu nabr-
něla b. Ostrav. Tč. — B. = hromada. Ze-
bralo se ich bula. Laš. Brt. D. 202.

2. Bula. Duovod této řeči jest b. sv.
Petra. Hus I. 466.

Bulácký kroj. Něm. Vz Bulák.

Bulačiti, il, ení = mluviti dialektem bu-
láckým. Kos 01. I. 43.

Bulačka, y, f. B-ky, druh sladkých hru-
šek. Mor. Brt., Vck.

Bulák. Buláci, poněvadž říkají bul m.
byl. — B., u, m., ein beuliger Topf. Cf.
Buľa.

Bulan, a, m., samota u Čimelic.

Bulánek, nku, m. = pečivo z těsta svít-
kového na způsob tlustých lívanců na zvlá-
štní formě pečené. Na Plasku. BPk.

Bulanka, y, f., ves u Čern. Kostelce;
samota u Kouřimě. PL.

Biliar, e, m. = kdo bully pečetil. Hus I.
400.

Bulati = bořiti. Cf. Rozbulati, Obuliti,
einstürzen. Slez. Sd. Laš. Brt. D. 202. —
co: stavbu; Větr bulá kopy sena. Ostrav.
Tč.

Bulatník, u, m. Na místech, kde jsou
jejich pokosy, b-ky neb kutány a kde s do-
bytkem zimujou. Světz. 1871.

Bulatý = tlustý. Na mor. Val. Vck.

Bulava, y, f. = palice (balda). odznak
úřadu fojtovského. Km. 1880. 599. Kde je
moje vojsko ? Kde b. (velitelská berla, žezlo
a p.)? Zbr. Lžd. 204.

Bulavý = tlustý, plný, nadutý. Val. Brt.
D. 202.

Bulčací, n., pohoří karpatské v prame-
ništi Ostravice. Škd.

358*