Předchozí (5)  Strana:6  Další (7) |
|
|||
6
|
|||
|
|||
Nabaviti se, sich genug unterhalten. Us.
Nabažiti, il, en, ení, nasytiti, naplniti,
sättigen. — co. Bychom, snášejíce muky statečně, nabažili mstivou jeho prchlivost'. Ráj. — se čeho. Již jsem se nabažil těch lahůdek. Ros. — co komu = někomu v ně- čem po vůli býti. Rk. Nábda, y, f., bedlivosť, péče, die Obsorge,
Obhut. V n-bě chovati. Sš. Zj. 363. Nabdín, a, m., u Velvar. Ťk. III. 63., 83.
Nabědovati se, viel ausstehen. — s čím.
Dosti jsem se s tím dvorem nabědoval (na- nuzoval). Ros. — N., stýskati si. Ten se nabědoval. Jammern, klagen. Us. Nábedří, n., die Schulterdecke der Pferde.
1547. Gl. Nábedrní, n. = nábedrnice. Res., Žid.,
Ben. Nábedrnice, pl., f., kalhoty, die Hose.
Káz. Lut. Nábedrník, u, m., šat vlněný po kolena
s kapsami u rybářů ve východ, krajinách, das Lendenkleid. Sš. J. 305. Náběh, u, m., naběhnutí. Das Anlaufen,
der Anlauf. U hvozdu lovci a jezdci činili n. Č. N. bodákem, der Anlauf mit dem Ba- jonet. Čsk. Voda rostouc domy, skály, ovce nese dolů v prudkém náběhu. Koll. Naše knihovny vzaly dobrý n. šp. m. počátek. Ht, Brus. 281. Naběhati = sběhati, belaufen. Dosti toho
naběhal = sběhal. Ros. — se, zu viel, sich satt, müde laufen. Ten se naběhal, nežli ho našel. Us. — se s čím. Dosti se s tím na- běhal. Ros. — se jak: do ustání, D., do sytá, do unavení. Rk. Vz Naběhnouti. Naběhliua, y, f., die Geschwulst, das
Anschwellen, die Aufgetriebenheit. N. krevní, břicha, některého údu. Ja. N. --- naběhlá žíla, die Krampfader. D. Naběhlosť, i, f., die Geschwulst. N. kostní,
viček (opuchlosť). Ja. — N., přihodilosť, die Zufälligkeit. List Boh. z Lob. Naběhlý. N. úd, žláza, aufgelaufen, ge-
schwollen. Jg. Naběhnouti, hnul a hl, utí, nabíhati;
vběhnouti, padnouti nač, anlaufen, anrennen, anschiessen, loslaufen, anfallen; otéci, na- dmouti se, aufschwellen, anschwellen, anlau- fen ; běžením se unaviti, weit laufen müssen, sich müde laufen. Jg. — abs. Otok naběhne a splaskne. Kom. — čemu, komu. Nabíhají mu nohy. žíly. D. Zle jsem si naběhl (zle jsem pochodil). D. Vy jste tomu naběhl = vy jste tomu dal, přišel na kloub. Us. Přer. Kd. — komu na co. Sám mu na kord na- běhl. Ros. N. na těžkosti (v ně upadnouti), na záhubu (přijíti). V. — na koho čím. Prošením, prosbami na někoho n., otázkami. D., Kom., V., Har. — na koho oč. J. tr. — komu oč. Nabíhá mi o šátek (jde mi
oň). Jg. — kam. Voda mu až do uší na- bíhala. Hlas. — čeho kudy kam. Roztlu- čeným oknem naběhlo zimy do pokoje. Ml. — čím: barvami. Nz. Rybník vodou na-
běhl. — co z čeho. Z toho člověk nemoc naběhne. Ms. 14. stol. — se, daleko, mnoho běžeti, weit laufen müssen, sich müde lau- fen. Jg. To jsem se naběhl, než jsem ho do- stihl. Us. — (si) kde. Naběhneš si u něho |
(zle pochodíš). D. A pod koží s krví na-
běhši. Kat. 2349. Žíla na krku mi naběhla. Lk. Ten se u něho naběhá (o tvrdé službě). Da. Naběhnutí, n., das Anlaufen, Anrennen. — N., oteklina, die Geschwulst. D. — Vz
Naběhnouti. Náběl, i, f., běl, bělavosť, etwas Weisses.
Jád. Nábělavosť, i, f., Weisslichkeit. Ros.
Nábělavý, vz Na- (3) — trochu bělavý,
weisslich. V. Nabělelý = nábělavý. Har. N. barva.
Naběleti, el, ení, etwas weiss werden.
Jg-
Naběliti, il, еш. —co. Us. čeho: niti,
šňůrek (gt. part.) L. Genug weiss machen. Náběra, y, f., řása, die Falte. Na Slov.
Plk. Naběrací lžíce, Us., naberačka. Schöpf-.
— N., faltig. Tkadl.
Naběrač, e, m., čerpač, der Schöpfer;
der Schöpflöffel. Naběračka, y, f., později: nabíračka =
která nabírá, die Schöpferin; lžíce naběrací, der Schöpflöffel. D. N. na smetanu. Šm. Naběradlo, a, n., das Schöpfgefäss. Rk.
Naběrák = nabírák.
Nabídka, y, f., die Aufforderung, die An-
stiftung; das Anbot, die Offerte. Dch. Nabídnouti, dnul a dl, ut, uti; nabíditi;
nabízeti, 3. pl. -eji, -zej, el, en, ení, antrei- ben, ermahnen. — koho. Nabídni ho, aby se učil. Us. Nepij a nejez, leč tě žízeň a hlad nabízí (nutí). Kom. — koho (se) čím k čemu (proti komu. Nt). Tímto k do- brému se nabídíš, když . . . Ms. Někoho k boji n. (vybízeti). Jd. — se komu k čemu. Us. — co komu: pomoc, Us., své služby, výminky. Nt. — se komu zač: za vůdce, za pomocníka k čemu. Nt. — se komu čím. Rk. — se komu do čeho: do služby. Sych. Vz Nabízeti. Nabídnutí, j, n. N. k něčemu učiniti (na-
bídnouti se). Rd. N. k sňatku; n. přijati. Nt. N. k prodeji. Der Anbot. Nabíhání, na meč; n. údův (otékání), Us.,
mědi, das Anlaufen. Tech. Nabíhati, vz Naběhnouti.
Nabíhavosť, i, f., die Zudringlichkeit. Jg.
Nabíhávý, zudringlich. Ráj.
Nabiják, u, m. N. u ručnice, rovný prut
dřevěný neb železný, jímž se náboj ke dnu hlavně nabíjí, der Ladstock. Šp. N. na pa- trony, der Patronensetzer. Čsk. N. na střely, der Geschosssetzer (u artil.) Čsk. — N. u pe- kařů (k rovnání hlíny v peci), das Herdeisen, u košařů (k stloukání pletených prutů). Das Klopfeisen. Nabíjecí, Lad-. N. lopatka, rukáv. Bur.,
D., buben, die Ladtrommel. Čsk. Nabíječ, e, m., der Lader.
Nabíječka, y, f., der Kugellöffel. Čsk. —-
N., die Laderin. — N., nástroj k nabíjení tyček na vinici, chmelnici, der Schlägel. D. Nabijedlo, a, n., das Ladzeug. Podložka
n-a, das Ladungskreuz. Čsk., Bur. Nábijek, jku, m. -—. náboj. D.
Nabíjení, í, n., das Laden, Einschlagen.
N. kolův, tyček (natloukání), humna; zbraně. |
||
|
|||
Předchozí (5)  Strana:6  Další (7) |