Předchozí (802)  Strana:803  Další (804) |
|
|||
803
|
|||
|
|||
Stůlati sě = ve vyhnanstvi žíti. PR.
Stulička, v. f. = měsíček zahradní, Ca-
lendula offic. Skar. Stulík. Mllr. 72., Rosc. 143.
Stulinožky, adv. S. sa skáče najme tam,
kde nieto nadostač miesta k rozbehnutiu sa ku skoku. Spôsob toho skákanie požaduje náramnú silu a nevšedniu obratnosť (se stou- lenými, k sobě přiloženými nohami). Slov. Rr. Sb. Stulník, u. m., vz Stulpek (doleji).
Stulpek, stulník. u. m., nemifar, rostl.
15 stol. D. Gesch. 278. Stuna, y, m , kancellista 1786. Jg. H. 1.
630. Stunati, stunavý = stonati, stonavý.
U Kdýně. Rgl. Stúp, súp. u. m = sloup, veřaj, veřeje
ve stodole. V Podluží Brt. V již. Čech. Rjšk. Ta slova mluvil Ježiš na stúpu, káže v chrámě. Ev. víd 32 (ol 240 : na slúpu). Stupa, v, f = stopa Slov. Bern
Stúpa V MV. pravá glossa. Pa. 24. S.,
pistrina Sv. rnk 317. a Stupäj, e. f. = stupěj. — S. = chodidlo.
S. má čiastky : prihlavok, šlapu, palec, prsty, pätu Slov Hdž Čít. 216 Stunaja, e. f. = stupěj. Slov. Let. Mt.
sl. VIII 1. 50. Stupák, a, m., Steiger (kůň) Dch.
Stupakáď, ě. f. Tretstock, m. Exc.
Stupárna Kezel 140.
Stupařský, Stampfmüller-. S. práce. Us.
Šd. Stupava na Mor. Tam zakládali si mnoho
na svých volatech. Vz Sbtk. Krat. h 206. — S. = potok u Vlkoše na Mor. Brt Stupecký, ého, m. — S. Jos. dr. práv,
prof. české univer. v Praze, t. č. redaktor čas. Právníka. Vz Tf. H. 1 184. Stupečka. Dal jsem si nalejt jen do
čtvrtky a seděl jsem jako s Kmk. Kuk T 380 Stupěje Stupaj u mé s-je. Kar. 116.
Prišli na medveďaciu stupäi. Dbš Sl. pov I. 232. — Phľd IV. 42. Cf. Mkl. Etym 324 a. Stupeň. Mkl. Etym 324. a. Cf. Státi,
Šf III. 488. S. v přenes. smyslu. Bída do- stoupila stupně nejvyššího : První s vzdě- lanosti. KP. S. rozvoje, Srč., dospělosti žáků. Kř — S. v math. S. plochy, křivky, Jrl. 200., 235, čáry Vnč. 21. Styk ploch (křivek) 1., 2., 3., ntého stupně. Stč. Dif. 171., 172., 207., 237. — S. ve fys. Slouče- nina 1,2,3. stupně, s mrazu, lihový, Mj. 105., dotknuti, světlosti, Jrl., hygrometrický, Stč., tonový. Chlum — S. = koleno. S. příbuzenství. Vz Cor. jur. IV. 3 1 436 , IV 3. 2. 443 — S. Na Stupních, vršek pod Zámeckými schody v Praze, auf den Staffeln. Dch. Stupice. Falle. Mkl. Etym. 324. a.
Stupínek, nku, m. = malý stupeň Dch.
Stúpiti = stoupiti.
2. Stupka. 17. stol. Mus. 1880. 475. Pro-
kletý, odřený s Rkv. arch. — S. = špry- sel. Slov. Ssk. Sťupkáč, e, m = druh jáblek. Mor. Rgl
Stuplice, e, f., baneum, zastr. Rozk. |
Stupněj, e, f., vestigium, zastr. Hank.
Sb. 420. Stupni zpěv, Hnoj., modlitba (na začátku
mše, das Staffelgebet). Dch Stupnice větrná Scottova. Stč. Zem. 601
— S. známek (školních) Us. Pdl. Stupníčkový. S kolo, Stundenstaffel
Nz. Vz Stupní. Stupničný. S. řád, vědy. Msr. 35 , 36.
Stupník, u, m. = škála. Mj., ZČ.
Stupníkový fotometr. ZČ. III. 22.
Stupniště, ě, n., Estrade, f. Rk.
Stupňořada, y, f., Stufenreihe, f. Pl. II
446 Stupňování jmen přídavných. Cf. Kvř.
Ml. 74.—76. O s. v jazycích indoeur. vůbec.
Podává dr. Em. Kovář Vz List. fil 1887.
115. nn. O 8. samohlásek cf. Src. 517., 527.—528 . Jagić Arch. XI. 561 nn., Mkl. aL. 28 , Gb. Ml. T. 23., II. 184 nn., Kvř. Ml 17.-18. Jir Nkr. 8 a hl. List. fil. V. 294 —299. (Uiber Steigerung und Dehnung in den slav. Sprachen. Von Dr Fr. Miklo- sich. Wien 1878. Tam podal Gb. obšírný obsah Miklosićova učení). Stupňovaný = na stupně rozdělený. Mj.
103. Stupňovitě, vz Stupňovitý. Šim. 49.
Stupňovitý. S. sklon pahorku, Čch.,
pyramida, stavidlo, NA, tvar broušených kamenů, vývoj Osv. Stupňovka, y, f, Curette, f. Rk.
Stupňovník, u, m.. Gradirstoff, m Ssk. Stupňový. S. modlitba, vz Stupní (dod.),
Brt., Špch.; pochod (en échelon), vývoj, Osv., pojem, protiva, rozdíl, Dk., areometr. ZČ. Sturni, kmen slovan. Vz Šf. Strž. I.
236, 245 Stusteť = ztloustnouti. Tak stustel, jakoby
bol niechto naňho lopatú nahádzal. Rr. Sb. Stužčička, y, f, zdrobn. stužka. Sl. ps
180 Stužiti. Mkl. Etym. 351. a.
Stužka s propovědí, Spruchband, n. Dch.
S. lesklých slov. Čch. Živ. Stužkonoska, y, f, catocala, das Ordens-
band, motýl. Cf. Brm. IV. 442., Ott. V. 231. Stužkovec, vce, m., desmodium, das
Büschel kraut. Rstp 389 . Hg. 90. Stvářať = přeháněti. Val Slavč. 51.
Stvářenie. n , vz Ztvářenie
Stvel (stbel), u, m. = puteus. 1380. Mus.
1885. 540. Stvění ohně. Ev. olom. 181.
-ství. Břítství, Obříství (místa). Vz Pal
Rdh. I 139. — Cf. Gb. Ml I. 60 , Schl. Gymna- sialzeitung 1851. 296. Mezi příponami -ství a -stvo činí se u významu rozdíl, jehož pů- vodně nebylo. Kvř. 27 Stvieti se. Cf Mkl. Etym. 332. b., Hom.
opat. 154. a. 4., Hank. Sb. 420. -stvo. Příp. jmen zemí: Judstvo, Judaea
provincia. Židovstvo (krajina) Placel 19, 21. a u V. Cf. Šf. III. 422. A my s svým mistrovstvem do pekla budem svrženi. Pass. mus. 464. Kde není rozdílu mezi abstrakt- ním (-ství) a konkretním (-stvo), vždy místo má přípona -stvo: hlupstvo, zlodějstvo, ši- benstvo (laš.), darebáctvo, lumpáctvo, bo- |
||
|
|||
Předchozí (802)  Strana:803  Další (804) |