Předchozí (935)  Strana:936  Další (937) |
|
|||
936
|
|||
|
|||
Bajrovna, y, f., samota u Votic. PL.
Bájstvo, a, n., das Mythenthum. Slov.
Ssk. Bajt, u, m. = nůše na záda. Laš. Brt.
D. 198. Bajta, y, f. = vál na válení chleba. U Kr.
Dvora. Bájuplný, lépe: bájeplný.
Bajúz, a, m. = vous, kníry. Slov. Hdk.
C. 376., Sldk. 91., Ssk. Bože muoj, z povaly sa trúsí, nemožem ťa bozkať pre velké b-zy. Koll. Zp. I. 183. Bajúzek, zka, m. = vousek. Slov. Bern.
Bajuzisko, a, n. = malý vous, malé kníry.
Slov. Bern. Bajuznatý = vousatý. Slov. Bern.
Bajza, y, m., os. jm. Vck., Phld. I. 2.
26. B. Jos., Slovák, kanovník, † 1836. Vz Jg. H. 1. 531., Jir. Ruk. I. 43., Šb. H. 1. 228. Bak. Přidej: Haky baky = mazanina,
škrábanice, Schmiererei, Skriblerei. Slov. Klčk. VI. 39. — B. = hořejší předek válečné lodi, der oberste Theil vorne auf dem Deck eines Kriegsschiffes. Čsk. Baka, y, m. = muňa, špľah. Cf. Bakaný.
Bakáč, e, m., os. jm. Sl. let. I. 328 , Pokr.
Pot. I. 80., Pal. Děj. V. 1. 342., V. 2. 192. Bakala, y, m., os. jm. Mor. Sd.
Bakalář, Přidej: B. znamenalo původně
panoše, který sloužil nějakému rytíři a pak sám na rytíře pasován byl; potom též ka- novníka nejnižšího stupně. Na universitě pařížské zavedeno pak slovo to (bachlier) i na označenou nejnižší hodnosti akademické na fakultě theologické a znamenalo čekatele, který odbyv zkoušky směl sice čísti na universitě, ale nebyl samostatným docentem. Později bakalářství zavedeno i při jiných fakultách, značíc nejnižší hodnosť akade- mickou. KB 311. Cf Enc. paed. I. 487.—489., S. N. — B. Adam, Martin, Mikuláš, Tomáš. Vz Jir. Ruk. I. 43., Šb. H. 1. 228. B. J. M., kaplan v Bučovicích na Mor. a přispívatel do tohoto slovníku. Bakalia, e, f., der Zunderschwamm. Slov.
Ssk. Bakaňa, dle Kača, jm. ovčí (bekavá, be-
kula). Slov. Dbš. Obyč. 51. — B = bekyně. Kull. II. 507. Už som sa oženiu, vzau som si b-ňu, akoby priložiu ku kolesu saňu. Ib. I. 39. Bakanče, vz Baganče. Ssk., Koll. Zp. I.
366. Bakaný = bekaný = nehezký, škaredý,
nepěkný, nicht hübsch, ekelhaft (v dětské řeči). Šd., Brt., Rgl., Hdž. Čít. XIII., Škd. Bakatačka, y, f. Na b-ky či o bakule
hrajú chlapci (bakula = prut, hůl). Slov. Dbš. Obyč. 151. Vz Bakatati. Bakatati. Po jednom a za radom (řadem)
bakatajú t. j. každý tenším, spružnějším koncom svojej bakatačky udiera o zem viac raz. Dbš. Obyč. 151. Bakbord, u, m. = levý bok, der Bakkbord.
Čsk. Bakesa, y, f., samota u Neveklova. PL.
Bakeš, e, m. = dlhý kabát barančinou
podšitý, kožuch, ein Pelz. Slov. Rr. Sb. |
Bakeša, dle Káča = vakeša, ovce s černou
hubou. Mor. Brt. Valasi chcejú gazdu pre- svedčiť, že mu veru tú b-šu vlci roztrhali. Chlpk. Dram. I. 66. Bakchanalia, vz Bacchanalia.
Bakchovati, vz Bacchovati.
Bakchusta, y, m. (z Bacchus) = tlustý
člověk. U Olom. Šd. Baklan, a, m., der Wasserrabe. Rk.
Bako, a, n. = bago, žvanec tabáku nebo
tabák ku žvýkání. Rjšk., Kmk., Nvk., Holk. Bakoně, pl., f., druh hrušek. Rk.
Bakonský les, der Bakonywald. Šp.,
Krč. G. 647. Bakoš, e, m., os. jm. Slov. Šd.
Bakov, a, m., něm. Bakowen n. Back-
ofen, mě. u Mnichova Hradiště. Cf. Tk. 1. 436., Blk. Kfsk. 883. Přidej: V Bakově dělá sám starosta kabely z rákosí. Vz Sbtk. Krat. h. 6. O božím těle tam vyzvánějí rá- kosovými zvony a purkmistr jde v rákoso- vém županu a v rákosových střevících. Ib. 269. Vz Bakovský. — B , něm. Bakow, vsi u Náchoda, u Zlonic. PL. Cf. Blk. Kfsk. 180. Bakovati = bako žvýkati. Vz Bako. Us.
Rjšk. Bakovec, vce, m., les u Prahy. Tf. Odp.
267. Bakovina, y, f., byla ves v Boleslavsku.
Vz Blk. Kfsk. 532. Bakovský. Vz Bakov. Proč slují Bakovští
kozáky? Jak poslali do Vídně pro sobotu a zapřeli Krista pána? Vz o tom v Sbtk. Krat. h. 20. — B. Václav, prof. a spisov. 1845.—1873. Vz Tf. H. 1. 181. — B. Jan, farář, 1582. Vz Jg. H. 1. 531., Jir. Ruk. I. 43. Bakrlík, u, m., der Anschiftling, mlýn-
ské náčiní. Šm. Bakterie, e, f. = kvasinka, plíseň dělná,
schizomycetes, Spaltpilz, Bakterie. B. ku- laté, sphaerobacteria, tyčinkovité. B. sle- zinná, bacillus anthracis, hnilobná, studničná, snětivá. SP. II. 245.—277., 247., 252., 253., 264., 276. B. šroubovitá, Schraubenbakterie. Nz. lk. Vz více v Slov. zdrav. 21., Rosc. 62. Bakteriový = k bakteriím se vztahující.
B. nákaza, výtrusy. SP. II. 265., 275. Bakula = bakule.
Bakulatý, knorrig, knollig.
Bakule. Přidej : Knollen. B. = suk. Bur.
Má-li kdo nacpanou kapsu, praví se: Ten má bakulu. Mor. Vck. Budou mezi námi bakule (boule = sepereme se). V Krkonš. Fr. Nečásek. B. = boule, suk ve dřevě. Val. Brt. D. 198. — B. = hůl, der Stock. Slov. Loos. — B. = bak, kaňka. Bakulitový. B. vrstvy. Frč. Geol. 126.
Bakynka, y, f. = kladívko. Slov. Dbš.
Sl. pov. I. 14. Bakytý, ého, m., os. jm. Žer. Záp. II. 181,
Bal. — 2. B., gezimmertes Holz, die
Bohle. Škd. 1. Bál = cidič stok, der Nachtkönig.
2. Bál = ples, z it. ballare = tančiti, fr.
bal. Vz S. N. Bala, y, f. = náruč. Nese balu sena.
U N. Bydžova. Kšť. — B., y, m., os. jm. Sl. let. IV. 77. |
||
|
|||
Předchozí (935)  Strana:936  Další (937) |