Předchozí (917)  Strana:918  Další (919) |
|
|||
918
|
|||
|
|||
ty listy přečetl král i vece. Bj. Přečetl
kroky mé. BO. —- se s čím = pořád něco počítati. Cyr. — ad v. Něco čerstvě, běžně p. D. — co jak: od začátku až do konce p. Us. Přečistitel, e, m., der Reiniger. Jg.
Přečistitelka, y, f., die Reinigerin. Jg.
Přečistiti, il, stěn, štěn, ění; přečišťovati,
reinigen, raffiniren, läutern. Jg. — co čím: zlato ohněm, Kram., obilí řičící. Ros. Přečistúcí, zastr. přečistý. Kat. Mkl.
B. 171. Přečistý, sehr rein. Us.
Přečišťovaný; -án, a, o, P. zlato. Bj.
Vz Přečistěný. Přečitatelný, lesbar. P. písmo. Němc,
Vus. Přečítati, vz Přečísti.
Přečkati, vz Přečekati.
Přečkov, a, m., Přečkau, ves u Vel. Mezi-
říčí na Mor. PL. Přečkovice, Přečkowitz, ves u Uher.
Hradiště na Mor. Přečný, zastr. = příčný. Vz Přec.
Přečo = proč, na Slov.
Přečtení, n., das Durchlesen. A poněvadž
jest se po takovém dotčených zřízení zem- ských p. snešení stalo. Zř. F. I. Přečtený; -en, a, o, durch-, vor-, über-
gelesen. P. kniha. 1. Před, u, m., předek, strsl. рredъ = pré
+ dъ. Mkl. B 205. Der Vordertheil. K (ku) předu tisknouti, strkati, jíti, se nachýliti, páditi. D., Sych. Ku p-du! vorwärts! Čsk. Ku p-du udeřiti; do p-du něco staviti, klásti; dále ku p-du se dostati; věc jde dobře ku p-du; ku p-du hnáti; věc ku p-du vésti, fördern. Dch. Předem i zadem. Us. — Na- před = na předku, na předek, vorn, vorher, vor. Napřed seděti, n. řečený, D., někomu n. dáti (ve hře), D., n. hotoviti, V., běžeti, jísti. D. — Od předu, von vorn. Jdu od předu. D. — Po předu, von vorn, vorne her. Boj po předu i po zadu. Br. — S předu, von vorn, vorn, vorwärts. V. S p. něco popadnouti, se postaviti (v čele), D., hradbu přeskočiti. Rkk. S p. začíti. V. S p. i s zadu. Háj., BO. Dobře s p. i s zadu oči míti. Prov., Jg. Dům s p-du. Dch. S p-du, von vorn- herein. Pal. — V před = napřed, vorwärts. Po tvém slově pojdem buď v před buď v zad u vše pótky luté. Rkk. — V předu = na- před, vorn. Obětovati bohům za vítězství v předu atd. Rkk. 2. Před, přede, předložka. Předložka před
(opp. za) pojí se s akkusativem a instrumen- talem. —I. S akkusativem předložka před určuje místný cíl děje slovesného, jenž položen jest s této strany předmětu označeného před- ložkou před, tohoto nedotýkaje, vor, draussen vor. Předmět tento jest: a) věcný: Tajně sě před Prahu brachu. Dal. 36. 2. Přeď hory bez strachu jide, odtud před Prahu přijide. Dal. 103. 9. Přišed před rajská vrata pro- sich Hospodina. Pass. 317. Všickni přišli před stuol krále nebeského. Pass. 959. — b) Osobný: Těch hlas před Bóh jdieše. Dal. 92. 41. Mudrci před král šli. Pass. 924. Vzemše posli listy nesú je před krále svého. Výb. I. 145. Jidú na hrad před královú. Kat. 217. Vede jej před kněze, |
před knieni i před Ludišu. Výb. I. 42.
Pojdvě předeň. Výb. I. 150. — Pozn. Sem náleží před se ve rčeních: před se jíti, jeti, běžeti, vzíti, pustiti: Návěští dává, předse-li jíti čili se zpátkem navrátiti mají. Anth. II. 216. Prve by sě musilo mnoho zlého státi, než to, což páni jsú nalezli, by před se nešlo. Anth. I. 110. Předse dále cestou svou k Ta- chovu jeli. Anth. II. 372. Královna z Saby dalekou cestu do Jerusalema před sebe vzala. Har. I. XXVII. Právo předse pu- stiti. Člověk před sebe vzitý (= pyšný, us. mor.). Jdi před se právo. Půh. II. 18. — II. S instrumentalem předložka před ur- čuje 1. místo položené s této strany před- mětu označeného předložkou před, na němž co tkví nebo se děje, vor, vorn, draussen vor. Předmět tento jest: a) věcný: Kněz sě položil před hradem. Dal. 22. 15. Král před městem sě položi. Anth. I. 36. Ciesař sě před Medulanem položi. Dal. 47. 9. Tataři před Olomúcem sě stavichu. Dal. 82. 31. Před Prahou smlouva se stala. Žer. Sn. 48. — Pozn. Sem náleží rčení před rukama (= na snadě): Plnomocenství před rukama jest. Žer. Sn. 5. Otázka učiněna, má-li to psaní před rukama. Žer. Záp. II. 25. Pů- hončí před rukama jest. Žer. Záp. II. 167. — b) Osobný, a to: a) Předmět osoby trpné, v jejíž přítomnosti děj slovesný před se jde: Před králem všichni stáli. Anth. I. 149. Ne- smiechu sě bíti v čelo před bohy. Anth. I. 11. Modlil jsem sě před Bohem pad na zemi. Výb. II. 490. Naleznuť milosť před králem. Auth. I. 166. Kuoň sě před mužem zastaví. Anth. II. 60. Pilat umyl ruce přede všemi lidmi. Pass. 298. Toho Bůh nemiluje, ktož sě před lidmi velbuje. Výb. I. 195. Chlubili sě před lidmi. Výb. I. 199. To všecko před sudím do knih se zapíše. Vrat. 82. Vuoli všech přede všemi oznámil. Výb. II. 485. Neroď toho před námi tajiti. Výb. II. 492. Nebožátka bídná, proč vy se v hrdlo ne- stydíte před pánem bohem i přede všemi lidmi. Bart. 165. — Pozn. Slovesa postaviti, položiti a p. při otázce kde? starší jazyk s instrumentalem pojí: Pohané Julitu před Alexandrem starostů postavili. Pass. 406. Ďábel sě před Cyprianem postavil. Pass. 835. Chci jej postaviti před panem hejt- manem. Arch. I. 125. Malchus chléb před nimi položil. Pass. 581. Položíš před kně- zem ty své dary. Štít. N. 295. — ß) Před- mět osoby činné, jež účinně v děj působí, jsouc jeho původem a příčinou: Do domu před hostem, z domu za hostem. Č. Mudr. 288. Před zástupem první bývaj. Anth. I. 34. Pastýř před vlkem srší. Anth. I. 34. Jelen před ním nedaleko tečieše, nevelmi před ním chvátaje. Výb. I. 187. Řekové před ním utíkají. Troj. 234. Kdo před deštěm běží, snadno v louži leží. Č. Mudr. 155. Před právem ubíhal. Žer. Záp. II. 120. Před morem nelze utéci ani se schovati a skrýti. Anth. II. 153. Jiezvený nemóž zbýti svých ran, když sě bude krýti před lékařem. Výb. I. 243. Mocný móž také vzácnú almužnu učiniti, bráně před násilím lidí upřiemých. Štít. 251. Královna své ne- přátely má, před nimiž se hájiti musí. Kom. |
||
|
|||
Předchozí (917)  Strana:918  Další (919) |