Předchozí (885)  Strana:886  Další (887) |
|
|||
886
|
|||
|
|||
Vybárati si co = vybírati. U Olom. Sd.
Vybáravosť, i, f. = vybíravosť, die Lec- kerhaftigkeit, Lüsternheit. U Olom. Sd. Vybáravý, gelüstig, lecker. U Olom. Sd. Vybařiti = vypařiti, ausbrühen. Na Slov. Vybarvení, n., die Ausfärbung. Šp. Vybarvený; -en, a, o, ausgefärbt. V. pták. Us. Vybarviti, il, en, ení, vybarvovati. —
co: barvu (barvením spotřebovati, Farbe verbrauchen), Ros., obraz (barvami vystrojiti, ausfärben). Baiz. V. něco = vyložiti, vy- světliti, erklären, verdeutlichen. Mor. Vck. — se. Srnec, zajíc se již vybarvil (vylínal, ab- hären). Us. V. se = ukázati, jakým jest, při- znati barvu. U Nov. Bydž. Kšť. Vybáti se, vybojím se, der Furcht ent-
gehen. Bern. Vybatoliti, il, en, ení = vypraviti, langsam
herausbringen. — se, sich ausschicken, her- ausgehen. Kdy pak se přece vybatolíš? Us. — se z čeho. Us. Výbava, y, f. = vybavení, vyproštění, die
Losmachung, Befreiung, Erlösung. — z čeho. Rk. — V. = vypravení, die Ausfertigung D. — V., na Slov. = práce, das Geschäft, die Verrichtung. Bern. — V. = vybytí, die Ausstattung, Aussteuerung. D. V-u slušnou dceři vykázati. Sych. V. svatební. Er. Každá dcera (dle dědičného práva českého) vdávajíc se opouštěla dosavadní svou domácí hromadu či nedílný spolek rodinného jmění a vstupo- vala do hromady cizí; věno bylo její v-vou; obdrževši je neměla dále nižádného práva k rodinnému dědictví, pokud který hromadník ještě byl na živě. Pal. Děj. II. 1. 403. Výbavce, e, m. = vybavitel, der Retter.
V. národa; Tyto vlastnosti uschopňovaly jej (Mojžíše) býti sprostitelem a výbavcem národa; Kristus v. a osvoboditel. Sš. Sk. 82., II. 55. (Hý. ). Vybavenec, nce, m. = vyproštěný, spa-
senec, der Befreite, Erlöste. Ráj. Vybavení, n., die Losmachung, Befreiung.
V. (reprodukce) představ: prosté, návodné či zprostředkované, dle zákona současnosti, dle zákona posloupnosti, v. rozvojné, ná- vojné, nezměněné n. vázané. Dk. P. 42. —49., 79. Operace v. lůžka, die Nachgeburtsope- ration. Nz. Ik. — V. = výbava, die Aus- stattung. Vybavenina, y, f., das Befreite. Dk. P.
43. Vybavenosť, i, f., die Befreiung. V. z dě-
dičného ponížení. Mus. 1880. 275. Vybavený; -en, a, o, befreit. V. před-
stava. Dk. P. 43. — V., ausgestattet. V. dcera. Us. Vybavitel, e, m. = výbavce = osvoboditel,
der Befreier, Losmacher, Erlöser. L. Vybavitelka, y, f., die Befreierin. Jg. Vybaviti, il, en, ení; vybavovati = vy- prostiti, vysvoboditi, befreien, los machen, erlösen; vyplatiti, befreien, auszahlen; na Slov. vykonati, verrichten, tlum; vybyti, ausstatten. — co: práci, na Slov., dceru (vybyti). Us. — co, koho odkud čím. Ně- koho z nebezpečenství pomocí jiných. Bolesť z hlavy veršemi. L., Dch. Z pozdních po- tomkov Moravy někto ten kraj náš z otroctva |
vybaví. Ht. Sl. ml. 211. To ovšem činí, když
vás vybaví z otroctva země k nebes roz- košem. Shakesp. Tč. Štítný vědu středo- věkou ze síní a cechovních pout školských vybavil. Mus. 1880. 469. Řád cestný z poudra vybavuje. Kká. Td. 322. Biskupství pražské i olomúcké v-la se z dosavadní církevní ne- činnosti. Ddk. II. 349. Představa A pro- střednictvím n. návodem představy B vy- bavena byla, Dk. P. 44. — jak. Představy podobnéuna vzájem vybavují se. Dk. P. 46. Vladislav se odhodlal zrušiti jednotu ve správě a prince vedlejší podlé domácího řádu vy- bavovati. Ddk. III. 278. Právo to nebylo ztenčeno, nébrž vybaveno způsobem náměst- ným. Sš. II. 35. Hrozil, že přijde s vojskem do Rakous a vybaví jej živou mocí z rukou těch, kteří ho drželi. Pal. Dj. IV. 1. 362. — od čeho: od bolesti. Us. Výbavné, ého, n. = výbava. Hdk.
Výbavný, Aussteuer-, Ausstattungs-. V.
věno. U Vys. Kadm. Vybavování, n., vz Vybaviti. V. představ.
Us. Dch. — V. dcer, das Ausstatten. Vybavující, auslösend. V. ústrojí (nervy),
Auslösungsorgane. Květy 1869. str. 308. Vybdělý = bděním unavený, durchs Wa-
chen erschöpft. Č. Vybděti se, ěl, ění = bděním zemdleti,
durchs Wachen sich schwächen, sich ab- wachen. Jg. Vybeblati = beblavým hlasem vysloviti,
stammelnd aussprechen. — co. A tak slova divně vybeblají. Na Ostrav. Tč. U Brušperka. Mtl. Preľaknutý kupec ledva voliak vybeblal, prečo a načo tú trojružu odtrhnul. Ďbš. Sl. V. 15. Vybečeti, el, en, ení; vyběhnouti, kl, ut,
utí = bečením obdržeti (o dítěti), erblöken, erplärren; se = 1. bečením zhubeněti, sich abblöken; 2. do sytosti se nabečeti, sich ausblöken. Us. Nech ho, ať se vybečí; Ta kráva se všechna vybečí. Brt. Vybednění, n., das Austafeln, Ausbolen.
Ros. Vybedněný; -ěn, a, o, ausgetafelt. Ros.
V. vůz, der Verschlagwagen. Dch. Vybedniti, il, ěn, ění; vybedňovati =
dskami atd. vyobložiti, austafeln, ausholen. — co čím: pokoj krajinami (prkny). Zlob. — odkud: zboží ze sudu (sud otevříti a zboží vyndati, rozbedniti, vyndati dno). Vybědovati, sich bis zu Ende plagen,
quälen, ausleiden. Již vybědoval dobědoval, ausjammern. Us. Výběh, u, m. = vyběhnutí, das Aus-,
Herauslaufen. V. z domu, na pole. V. ko- rábu z přístavu. Us. — V. = výpad oble- žených, der Ausfall, der Angriff. — V. = zájezd, der Streifzug. — V. = výmluva, die Ausflucht. — V. = výtok, das Auslaufen flüssiger Dinge. Bern. — V. dřeva = strmění, čumění ven, der Auslauf. Bern. — V. = výhon, místo plotem ohrazené, ham se hovězí dobytek na zdravé povětří vyhání. Krávy jsou na výběhu. Us Dch. — V. = holé místo (bez stromů) zatažené plachtami, na které se zvěř z komor vyhání a tam střílí n. chytá, der Lauf. Šp. — V. (odchylka) = úhel, jejž zavírá směr od země ke slunci a oběžnici |
||
|
|||
Předchozí (885)  Strana:886  Další (887) |