Předchozí (224)  Strana:225  Další (226) |
|
|||
225
|
|||
|
|||
Nalpa, y, f. = opice. Šariš. Phľd. 1895.
256. Nalúpit komu = nabiti. Val. Brt. D. II.
346. Naľúšňat komu čeho = vyhledati, vy-
slíditi. Brt. D. II. 339. Cf. Ľúšňat. Namaďarovaný = nabadúrkaný. Je proti
nám n. Phľd. XII. 696. Namachliti komu chrbát = namazati.
Phľd. 1895. 182. Namammoniti, ergeizen.
Namamoněný = opilý. Hranice. Brt. D.
II. 346. Namastiti. N-stím ti chrbát (nabiji). Slez.
Nov. Př. 591. Namaškrtený = namlsaný. N. týmto ná-
lezom. Phľd. XII. 657. Namátaný = umdlený ? Phľd. 1895. 410.
Námateční rostliny = nákepnice. Am. Orb.
96. Námel, vz Zátoň (3. dod.).
Námelčica, e, f. = pračka. Myjava. Phľd.
1895. 444. Náměsečník = náměsíčník. Bl. Gr. 275.
Náměsečný = náměsičný. 1418.
Náměstek. Jozue, n. Mojžíšův. Chč. S.
257. Náměští m. náměstí, st v št. Gb. H. ml.
I. 482., Dšk. Jihč. I. 41. Namet se čeho. Tam sme se naměli hladu,
zle, dobře. Brt, D. II. 346. Náměť = přístřešek u chalupy. Vz Ná-
mětek. Námětek = menší dřevo v krove, obyč.
dřevo, kterým se jiné nedosti dlouhé nasta- vuje. Chod. NZ. IV. 210. Cf. předcház. Náměť. Námětný. N. vyšívání (applikované). Wtr.
Krj. I. 113. Námezník, u, m., Polizeischwelle, f. Ptrl.
19. Námilostnice, e, f. = milostnice. GR.
Nov. 24. Namínat se = namáhat se. Kunšt. Brt.
D. II. 346. Namltavosť, Sucht, Neigung zu entgegnen.
Zen. listy. 1893. Ňamky = mlsky. Dšk. Jihč. I. 12.
Namladiti m. namnaditi a to m. navnaditi.
Gb. H. ml. I. 430. Námluva = úmluva. Že byste nějakou
n-vu (s ním) mieti ráčili. Arch. XIV. 289. Namluviti. Svatokupci vždy jim namlú-
vají v uši. Chč. S. 321. Námluvy v Plzeňsku. Vz Škar. 45. Cf.
Vykl. Svat. 5. Namlynářit se = dosti mlynářstvím se
zabývati. Phľd, XII. 283. Namný. Léčení n-né kosti na Val. Vz Vck.
Val. I. 131. Namoci koho čím, afficere. 1418. Hmn.
Namoletka, y, f. = amoletka. Čern.. Př. 62.
Nanadvanouti komu co, entgegenwehen.
Stow. 39. Nanášedlo, a, n. = nanášecí přístroj, Auf-
tragevorrichtung, f. Sterz. I. 300. Nandótek, tka, m. = postumus (výškra-
bek). Han. Brt. D. II. 346. Nanečistiti hnízdo. GR, Nov. 117. 30.
|
Nanésti sa komu do vlasov. Phľd. 1896.
215. Naničhodnica. Phľd. 1895. 182. Cf. násl.
Naništhodník, a, m., Taugenichts, m.
Phľd. XII. 560. Nanking, u, m. = sypkové zboží. Lizn.
Naňko = ňaňho, otec. Slov. Zátur.
Nánosní. N. dno, Auftragsbrett, n., v horn.
Sterz. L 300. Nanu stranu = na onu stranu. AlxV. 1476.
Náocasní. N. nohy (račí). Am. Orb. 105.
Naočník = klapka na oči koni, záklopa.
Brt. D. II. 452. Naodkončie, vz Nádkončí (3. dod.).
Naokorovati se. Ten se n-ruje (kolečka
do kola natočí). Slez. Nov. Př. 612. Naovlaky, návlaky (u Selce na Zvolen.),
strokance (= stroka = pásek, ve Spiši), svršky (v Gemeri) = širší řemenec, jejž v lýtkách otáčejí a žlutými plíšky pospájejí a jímž krpce k noze připevňují. Vz Húžvice. NZ. III. 405. Naozajst. Phľd. 1894. 442. Vz Naozaj.
Nápad = statek. Drží n. svého otce i ne-
chce plátce býti. Půh. III. 209. Nápadnice té summy. Arch. XIII. 60.
Napáchati čeho: vražd. Chč. Mik. 439.
Napáječka, y, f. = druh uzdy. XVI. stol.
Wtr. Krj. I. 634. Napajeděný, Phľd. 1894. 314., najedovaný,
dopálený nač. Val. Brt. 1). II. 346. Napajedla z napájeti.
Napajedlo, a, n., lavacrum. Ol. cant. 4. 2.
(Gb.). Napájeti koho čeho. Aby je n-jel té lži.
Chč. m. s. 67. Napojil je svého ducha, Chč. (Vlč. Lit. 187.). Cf. Naplniti. Napaprčiti koho proti komu = popu-
diti, nahněvati. Phľd. XII. 290., 653., 710., XIV. 392. Naparádit se = nadovádeti se. Přer. Brt.
D. II. 360. Nápařek, řku, m. = pařidlo, Bähemittel,
n. Sterz. I. 380. Cf. Náhřivka. Naparstok, stku, m. = náprstek. Phľd.
1893. 431. Nápasť, terror. Ev. víd. 132. L. 21. 11.
Napať. Napało mu = byl v úzkých. Val.
Brt. D. II. 346. Napažit CO = nastrojiti, narafičiti. Zábř.
Brt. 1). II. 346. Napíliti = nařezati. N. dosek (prken) na
rakev. Phľd. XII. 354. Cf. Pila. Napinadlo. N. na šunku, Schinkenhalter,
-spanner. Jeř. Napínati oči = namáhavě do něčeho hle-
děti. Brt. D. II. 346. N-lo mne = chtělo se mi zvraceti. Brt. 1). II. 488. Cf. Nápinka (3. dod.). Nápinka. Dostal jsem n-ky = chtělo so
mi zvraceti. Brt, D. II. 346. Cf. Napínati (3. dod.). Nápis, epigramm. Vz Ott. VIII. 662.
Napiznouti = nahoditi. Mezi fošny na-
piznuli hlínu. Slez. NZ. IV. 8. Napjetí. N. elektřiny = různý její stav
na dvou hmotách. Vz KP. VIII. 31. Náplatek, tku, m., Ansatzbrett, n. Sterz.
I. 197. Cf. Nástavek. — N-tky, jm. polí, která |
||
|
|||
Předchozí (224)  Strana:225  Další (226) |