228

Peters, a, m., os. jm.

Peterský. P. ulice, Petersgasse, před-
městí v Brně a ulice v Praze.

Pěti. Cf. Mkl. Etym. 245., List. fil. IV.
140., X. 450. Pěti, pění užívá se na Těšín-
sku výhradně jen o kokrhání kohouta; o li-
dech a ostatních ptácích říkají zpívati. Wrch.
V 6. ř. oprav děje v pěje. Pěti cantare,
Ž. wit. 32. 3., psallere. Ib. 104 2. — co.
Svatú mšiu p. Výb. II. 2. Hodiny p. Ev.
olom. 20. — komu. Svou Jásku slavík
růži pěl. Mcha. Pějte jemu. Ž. wit. 32. 3.

— jak. Modlitby pobožně pěti. Let. 467.
Pějíc nebeskými hlasy. Sv. ruk. 80. Ktož
kak umie, ten tak pěje. Alx. Anth. I. 3.
vd. 33. Pateře aby pěli někakým divným
obyčejem; Onu dřevní vieru lehky šepcíc
pějí. Št. Kn. š. 11., 13. Ty pěješ srdce
k srdci pěsňú z středa hoře. Rkk. 8. Po-
dobá se, že by se mělo čisti spíše z srdce
k srdci, jakož učinil již Jireček roku 1879.
u svém vydáni rukopisův. Že ve starých
literárních památkách českých předložka
s (z) — a nikoli jenom tato jediná — často
se opouští, když následuje za ní slovo po-
čínající se hláskou takoutéž anebo podob-
nou, toho jsou příkladové přečetní. V Ka-
řině na str. 7. jest transskribováno: Kostus
s svú královú ve cti bydlil. Ale v diplo-
matickém opise Pečírkově na témž místě
stojí: Costis svu kralovu (s vypuštěním
předložky s). Wstaw swey stoliceze (tamž
str. 120.). An swym synem i s kralowu
wstaw (tamž str. 64.). Hwiezda weswiet
(1. ves svět) oswiecowasse (Z passion. mus.
v Listech fil. a paed. 1886. I. str. 56.). Ve
zbytcích Alexandra přemnoho takových
případův. Exc. — jak. Žalm hlasitě p.
Ev. olom. 89. Abatyše s starší sestrú p.
budú jasným hlaholem toto pění. Ib. 334.

— kdy. Kdo ten den pěje páteře. Výb. II.
13. K samému svítáni i mladí kohouti pějí.
Us. A tu (vieru) na prvé hodině jako žalm
pějí na každý den. Št., Kn. š. 14. Jak v první
hodinu ve dne pěje. Št. Uč 125. S pólnoci
před světlem mají p. Ib. 125. b. — o čem.
O tom písmo pěje, že's první po Bohu. Výb.
II. 28. — co odkud. Zvon pěl z dálky
první pozdrav rána. Osv. VI. 595.

Pětiarchový, fünfbogig. P. sešit. Us Pdl.

Pětiboj, e, m., pentathlon, strřec. tělesné
cvičení ku poctě bohů. Kutn.

Pětibojí, n. = pětiboj = soubor piti zá-
vodů: skákání, házení diskem, běh, zápo-
lení a boj pěstní. Lpř. SI. II. 103.

Pěticát = padesát. Hr. ruk. P. 858.

Pětice, e, f. Ze neuhodneš do pětice (ani
po páté)? Us. Tč. - Šf. III. 625.

Pěticifrový, fünfzifferig. P. číslo. Šim.
30., 160.

Pětiče, ete, n. P-ta = tvorové, již rodí
se po pěti. Bauše.

Pětička, y, f. = pětka, pět zlatých (ban-
kovka). P. byla hned pryč. Us. Té.

Pětičný. P. soustava čísel. Šf. III. 625.

Pětičtvrtní plátno. Šim. 87.

Pětidělený; -len, a, o, fünfgetheilt. Šm.

Pětidlanní, von fünf Handbreiten. Lpř.

Pětidomky, pl., m., Fünfhaus in Wien.
Šm.

Pětidubský. P. jezero u Kluk na Po-
děb. BPr.

Pětihaleřní, Fünfheller-. Šm.

Pětihláska, y, f., der Pentaphthong. Nz.

Pětihorý, fünfbergig. Šm.

Pětihran, u, m., das Fünfeck. Jd. Geom.
I. 25. Vz Pětihraník.

Pětihrotec, tce, m. = pětihrotý nebozez,
pakorunáč, der Kolbenbohrer. Hrbk.

Pětichlopečný, fünfklappig, v bot. Sl.
les.

Pětichlumý, fünfhügelig. Šm.

Pětiklaný, v bot., fünfspaltig. Sl. les

Pětikniží, n., der Pentateuch. Rk.

Pětikolský Mlýn, Fünfrädermühle, u Měl-
níka.

Pětikřídlec, delce, m., shorea, die Sho-
rea, rostl. Vz Rstp. 176

Pětilaločný, v bot., fünflappig. Sl. les.,
Posp.

Pětiliberka, y, f., ein Gewicht von fünf-
Pfund. — P. = pitiliberník, der Fünfpfün-
der, dělo. Čsk.

Pětilípský Dvůr, Fünflinden, dvůr u Do-
bříše.

Pětilístek. Cf. Rstp. 500., 498.

Pětiloketní, fünfeilig. Lpř.

Pětilupec, pce, m., der Augit. Smd.

Pětiměří, n. = pětiměr. Nz.

Pětiměstí, n., řec., Pentapolis = pět měst
v Judei, v Kyrenaice. Vz Rk. Sl.

Pětimocný, fünfmächtig. Sl. les. P. prvky.
Mj. 54., Rm. 47., Rst. 46á.

Pětinedělník, u, m. = časopis vydávaný
každý pátý týden. Prm.

Petinin, u, m , v lučbě, das Petinin.

Pětinka, y, ŕ., v hudbě. Pal. Rdh. 1.
394.

Pětinotový, Fünfnoten-. P. soustava.
Hud.

Pětinožka, y, f., der Pentameter. Rk.

Petiotování vína. Vz KP. V. 579.

Pětipeský, ého, m., os. jm. Blk. Kfsk.
1383., Sdl. Hr. I. 187., II. 225., IV. 373.,
VI. 277.

Pětipídní, fünfspannig. Lpř.

Pětipídník, a, m , der Fünfspänner. Šm.

Pětipis, u, m. P magický. Vc.

Pětiplošný, fünfflächig. P. roh. Sl. ]es.

Pětipramen, e, m., der Fünfstrahl. Šm.

Pětipřehrádkový, fünffächerig. Šm.

Pětiprocentní, fünfpercentig. Nz.

Pětiproužník, a, m , helophorus, brouk.
Vz Kk. Br. 68 —69.

Pětiprska, y, f = mochna. Mllr. 82.

Pětiprst, u, m., pentafolium. Byl. 15. stol.
P. či ručička, palma Christi. Byl. 15. stol.

Pětiprstek, rstku, m. = mochna stří-
brná, potentilla argentea, das Fingerkraut.
Rstp. 500.

Pětiprstice, quinquefolium, rostl., 16 stol.

Pětiprstka. Cf. Slb. 214., 505., Čl. Kv.
134., 365.

Pětipůlkový. P. caesura, penthemimeres-
Dk. Vz Penthemimerický.

Pětiřádka, y, f. Dk.

Pětiříčí, der Fünfstrom. Lpř. Dj. I. 18.

Pětiroh, u, m , fünfzackige Gabel. Rk.

Pětirohový. Tys je motovidlo pětiro-
hové. VSlz. I. 236.



	228

	Peters, a, m., os. jm. Peterský. P. ulice, Petersgasse, před- městí v Brně a ulice v Praze. Pěti. Cf. Mkl. Etym. 245., List. fil. IV. 140., X. 450. Pěti, pění užívá se na Těšín- sku výhradně jen o kokrhání kohouta; o li- dech a ostatních ptácích říkají zpívati. Wrch. V 6. ř. oprav děje v pěje. Pěti cantare, Ž. wit. 32. 3., psallere. Ib. 104 2. — co. Svatú mšiu p. Výb. II. 2. Hodiny p. Ev. olom. 20. — komu. Svou Jásku slavík růži pěl. Mcha. Pějte jemu. Ž. wit. 32. 3. — jak. Modlitby pobožně pěti. Let. 467. Pějíc nebeskými hlasy. Sv. ruk. 80. Ktož kak umie, ten tak pěje. Alx. Anth. I. 3. vd. 33. Pateře aby pěli někakým divným obyčejem; Onu dřevní vieru lehky šepcíc pějí. Št. Kn. š. 11., 13. Ty pěješ srdce k srdci pěsňú z středa hoře. Rkk. 8. Po- dobá se, že by se mělo čisti spíše z srdce k srdci, jakož učinil již Jireček roku 1879. u svém vydáni rukopisův. Že ve starých literárních památkách českých předložka s (z) — a nikoli jenom tato jediná — často se opouští, když následuje za ní slovo po- čínající se hláskou takoutéž anebo podob- nou, toho jsou příkladové přečetní. V Ka- řině na str. 7. jest transskribováno: Kostus s svú královú ve cti bydlil. Ale v diplo- matickém opise Pečírkově na témž místě stojí: Costis svu kralovu (s vypuštěním předložky s). Wstaw swey stoliceze (tamž str. 120.). An swym synem i s kralowu wstaw (tamž str. 64.). Hwiezda weswiet (1. ves svět) oswiecowasse (Z passion. mus. v Listech fil. a paed. 1886. I. str. 56.). Ve zbytcích Alexandra přemnoho takových případův. Exc. — jak. Žalm hlasitě p. Ev. olom. 89. Abatyše s starší sestrú p. budú jasným hlaholem toto pění. Ib. 334. — kdy. Kdo ten den pěje páteře. Výb. II. 13. K samému svítáni i mladí kohouti pějí. Us. A tu (vieru) na prvé hodině jako žalm pějí na každý den. Št., Kn. š. 14. Jak v první hodinu ve dne pěje. Št. Uč 125. S pólnoci před světlem mají p. Ib. 125. b. — o čem. O tom písmo pěje, že's první po Bohu. Výb. II. 28. — co odkud. Zvon pěl z dálky první pozdrav rána. Osv. VI. 595. Pětiarchový, fünfbogig. P. sešit. Us Pdl. Pětiboj, e, m., pentathlon, strřec. tělesné cvičení ku poctě bohů. Kutn. Pětibojí, n. = pětiboj = soubor piti zá- vodů: skákání, házení diskem, běh, zápo- lení a boj pěstní. Lpř. SI. II. 103. Pěticát = padesát. Hr. ruk. P. 858. Pětice, e, f. Ze neuhodneš do pětice (ani po páté)? Us. Tč. - Šf. III. 625. Pěticifrový, fünfzifferig. P. číslo. Šim. 30., 160. Pětiče, ete, n. P-ta = tvorové, již rodí se po pěti. Bauše. Pětička, y, f. = pětka, pět zlatých (ban- kovka). P. byla hned pryč. Us. Té. Pětičný. P. soustava čísel. Šf. III. 625. Pětičtvrtní plátno. Šim. 87. Pětidělený; -len, a, o, fünfgetheilt. Šm. Pětidlanní, von fünf Handbreiten. Lpř. Pětidomky, pl., m., Fünfhaus in Wien. Šm.	Pětidubský. P. jezero u Kluk na Po- děb. BPr. Pětihaleřní, Fünfheller-. Šm. Pětihláska, y, f., der Pentaphthong. Nz. Pětihorý, fünfbergig. Šm. Pětihran, u, m., das Fünfeck. Jd. Geom. I. 25. Vz Pětihraník. Pětihrotec, tce, m. = pětihrotý nebozez, pakorunáč, der Kolbenbohrer. Hrbk. Pětichlopečný, fünfklappig, v bot. Sl. les. Pětichlumý, fünfhügelig. Šm. Pětiklaný, v bot., fünfspaltig. Sl. les Pětikniží, n., der Pentateuch. Rk. Pětikolský Mlýn, Fünfrädermühle, u Měl- níka. Pětikřídlec, delce, m., shorea, die Sho- rea, rostl. Vz Rstp. 176 Pětilaločný, v bot., fünflappig. Sl. les., Posp. Pětiliberka, y, f., ein Gewicht von fünf- Pfund. — P. = pitiliberník, der Fünfpfün- der, dělo. Čsk. Pětilípský Dvůr, Fünflinden, dvůr u Do- bříše. Pětilístek. Cf. Rstp. 500., 498. Pětiloketní, fünfeilig. Lpř. Pětilupec, pce, m., der Augit. Smd. Pětiměří, n. = pětiměr. Nz. Pětiměstí, n., řec., Pentapolis = pět měst v Judei, v Kyrenaice. Vz Rk. Sl. Pětimocný, fünfmächtig. Sl. les. P. prvky. Mj. 54., Rm. 47., Rst. 46á. Pětinedělník, u, m. = časopis vydávaný každý pátý týden. Prm. Petinin, u, m , v lučbě, das Petinin. Pětinka, y, ŕ., v hudbě. Pal. Rdh. 1. 394. Pětinotový, Fünfnoten-. P. soustava. Hud. Pětinožka, y, f., der Pentameter. Rk. Petiotování vína. Vz KP. V. 579. Pětipeský, ého, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1383., Sdl. Hr. I. 187., II. 225., IV. 373., VI. 277. Pětipídní, fünfspannig. Lpř. Pětipídník, a, m , der Fünfspänner. Šm. Pětipis, u, m. P magický. Vc. Pětiplošný, fünfflächig. P. roh. Sl. ]es. Pětipramen, e, m., der Fünfstrahl. Šm. Pětipřehrádkový, fünffächerig. Šm. Pětiprocentní, fünfpercentig. Nz. Pětiproužník, a, m , helophorus, brouk. Vz Kk. Br. 68 —69. Pětiprska, y, f = mochna. Mllr. 82. Pětiprst, u, m., pentafolium. Byl. 15. stol. P. či ručička, palma Christi. Byl. 15. stol. Pětiprstek, rstku, m. = mochna stří- brná, potentilla argentea, das Fingerkraut. Rstp. 500. Pětiprstice, quinquefolium, rostl., 16 stol. Pětiprstka. Cf. Slb. 214., 505., Čl. Kv. 134., 365. Pětipůlkový. P. caesura, penthemimeres- Dk. Vz Penthemimerický. Pětiřádka, y, f. Dk. Pětiříčí, der Fünfstrom. Lpř. Dj. I. 18. Pětiroh, u, m , fünfzackige Gabel. Rk. Pětirohový. Tys je motovidlo pětiro- hové. VSlz. I. 236.