222

skou statečnosť oblékly. Háj. Oblekla sě
v rúcho sváteční. BO. Oblecte sě v brně.
BO. — se. Vstaň a oblec se. Lom. Pán se
teprv oblíká. Ros. O. se teple. Šp. — koho,
se do čeho: clo zbroje, Har., do habitu,
Er. P. 183., do maškary. D. Do kabátu, do
roucha se o. Us. — co, koho, se čím.
Oblec se rúchem oslavy své. Výb. II. 187.
Oblaeieše sě zlatohlavem a povlakú (purpura
et bysso). Luk. 16. 19. ZN. A ty jisté slúpy
oblekl jest střiebrem. BO. Oblečeni kmentem
stkvúcím. ZN. Oblek je vodami jako brněmi.
BO. — co na koho. Ukrutenství sem na sebe
oblekl. Jg. — koho za co: za kněze Šm.
2. Obléci, vz Obléhati.
Obleč, i, f., oblek, oděv, der Anzug, das
Kleid. Us. na Mor. D. — Svietlo v obleči
jest božstvie v tielesenství. Hus.

Oblečení, n., vz Obléci, das Ankleiden,
die Ankleidung. O. v řeholní roucho, Ein-
kleidung, ť. Dch. — O., šaty celé na tělo,
roucho, oděr, der Anzug. Má kolikeré obl.
Ros.

Oblečený; oblečen, a, o, angekleidet. —
čím: rouchem. Bibl. Silú jako rúchem o.
Št, N. 273. Srstmi velbloudovými. ZN. Man-
dle cukrem o-né. L. — v čem. Oblečena
bě vsia v zlatohlavé. Rkk. 46. - v co:
v roucho. Bibl. V zbroj o. V. V kněžský
šat. Jg. O. v brně, v brněnu sukni. BO. —
Vz Obléci. — za co: za kněze. Šm.

Oblečka, y, f., košile, rubáš, das Hemd.
V., Kom. — O. na peřinu, die Zieche. Na
Slov. Koll. — O., šňěrovačka, Mieder, n.,
das Schnürleibel der Frauenzimmer. Us. Po-
ličan. — O. u koželuhů, ševců, řemenářů
atd., celý kus podlouhlý kůže. Us. u Petrov.
Dch. — O., obal, který po odkvetení kalich
a kalichovité okvětí na plodech tvoří. Vz
Kk. .56.

Oblečný, oblékací, Anzieh-. O. košile.
Oblečovati, vz Obléci.
Ohledovati = blednouti, bleich werden.
Na Slov.

Oblehací, co slouží k obléhání, Belage-
rungs-. O. stroje, děla, vojsko, Us., střílny
či Batterie. Vz S. N.

Obléhání, n., die Belagerung. O. měst a
pevností, jak se děje, vz S. N. V. str. 9G0.
až 9G1. Po dlouhém, marném o. odtáhli od
hradu; od o. ustati. Nt.

Obléhati, oblíkati, oblehati; oblehnouti,
nul, ut, utí; obléci (oblehu, zastr.), oblehl, žen,
žení, sich um etwas her legen; belagern, um-
lagern. — koho, co : město. Kom. Za mnoho
dní město oblehal. Flav. Cesty o. Flav. O.
město na pět neděl pořád. V. Připravují se
přijíti a obléci tvrzi. BO. O. ženskou = ob-
covati s ní, beschlafen. Jg. — co komu.
Veliké břemeno oblehlo mu srdce. Jg. —
kde. Když oblehal okolo města. Ben. Jud.
Ptactvo v lesích oblehá (obývá, hält sich
auf). L. Jelen na trávníku oblehl (ležel). L.
— co čím. O. město velikým vojskem, ve-
likým počtem děl. Oblehnú tě nepřietelé va-
lem (circumdant vallo). ZN. — co s čím.
Oblehli jsú město s rozličnými dobyvadly. Br.
Oblehčení, oblehčování, n., Erleichte-
rung, f. Jg.
Oblehčený, oblehčovaný, erleichtert. Jg.

Oblehčitelný, erleichternd. Rus.

Oblehčiti, il, en, ení; oblehčovati, er-
leichtern. — co: vinu. Jel. Když břich ob-
lehčoval (svou potřebu konal). Kn. Olej rány
celí a bolesť jich ulehčuje (mírní). Št. — V.
— komu co čím. Sobě práci zpíváním o.
Jel. Sobě břich o. V. Ochotíš-li tento lid a
oblehčíš-li slovy milostivými, budeť tobě
slúžiti. BO. — komu čeho. Maličko nám
břemene oblehči. BO. — se = se vyprázd-
niti, sich entleeren. BO.

Oblehčivý, erleichternd. Rk. '

Oblehnouti, vz Obléhati.

Oblehnutí, n. Belagerung; Beschlafung, f.

Oblehnutý, belagert; beschlafen. Us.

Oblechtati, bekitzeln. L.

Obleje, z lat. oblegia, slovou mimořádná
obročí, jež kanovníci mimo praebendy své
mívali. Vz S. N.

Oblek, u, m., oděv, roucho, šaty. O. místo:
obvlek, vz V. O. kněze, vz Kostel. Vz Šat.
Kleid, Gewand, n.

Oblekač, e, oblekáček, čka, m., der An-
zieher. D.

Oblekačka, y, ť, die Anzieherin. D.

Oblékání, n., das Anziehen; das Kleid.
Kom.

Oblekárna, y, f., oblekovna, das An-
kleidezimmer, die Garderobe. Us.

Oblékati, vz Obléci.

Obléknouti, vz Obléci.

Oblem hltati, na Mor., vz Oble. Ganz,
ungekaut schlucken. Dlouhé syllaby přese-
kávati aneb oblem požírati. Kom.

Oblemky, pl., m., die Charnierbänder. Rk.

Oblemovati, einsäumen. — co: šat. —
čím: suknem, stužkou.

Oblenění, n., das Trägewerden, die Träg-
heit; das Trägemachen. Jg.

Obleněný, träge gemacht. Jg.

Obleněti, ěl, ění, träge werden, erschlaf-
fen. Nebo často sě to stává, že, kdyžto ne-
máhá hlava, ve všěch údiech statka nenie:
takež pro knězě všěcka země oblenic. Dal. 31.
Ruka, která oblenie, bude poddána v robotu.
BO.

Obleni, adj. = zlenošelý, líný, träge. Lex.
vet.

Obleniti, il, ěn, ění; obleňovati = líným
činiti, träge machen. Přední, padne-liť a ob-
lení sě, možť jej zadnější předstihnouti. Št.
O. se = zlenivěti. Dal. 135. Nic sě k tomu
neoblenie. Smil v. 1263. — Št. — co. Co
jsme kdy obleňovali = promeškali. Lom.
kanc. sv. — se kde, kdy, v čem: v tvr-
zech. Dal. V pokoji se o. Dal. — s inft.
Ktož se vstáti obleňuje. St. skl. V tom sě
obleni pracovati, ješto by věčná radosť z toho
přišla jemu. Št.

Oblepení, n., das Umkleiben. Us.

Oblepený; -pen, a, o, umkleibt. O. hli-
nou. Háj.

Oblepiti, il, en, ení; oblípati; oblepovati,
bekleben, bekleistern, bekleiben, überklei-
stern, umschmieren. — co čím: hrnec hli-
nou. Vrat. Vějice lpem. Aesop. Truhlu smo-
lou. Háj. — co komu. Us.

Oblepšení, n., die Verbesserung. St. skl.
Oblepšený, -šen, a, o, verbessert. — čím.
Vz Oblepšiti.



	222

	skou statečnosť oblékly. Háj. Oblekla sě v rúcho sváteční. BO. Oblecte sě v brně. BO. — se. Vstaň a oblec se. Lom. Pán se teprv oblíká. Ros. O. se teple. Šp. — koho, se do čeho: clo zbroje, Har., do habitu, Er. P. 183., do maškary. D. Do kabátu, do roucha se o. Us. — co, koho, se čím. Oblec se rúchem oslavy své. Výb. II. 187. Oblaeieše sě zlatohlavem a povlakú (purpura et bysso). Luk. 16. 19. ZN. A ty jisté slúpy oblekl jest střiebrem. BO. Oblečeni kmentem stkvúcím. ZN. Oblek je vodami jako brněmi. BO. — co na koho. Ukrutenství sem na sebe oblekl. Jg. — koho za co: za kněze Šm. 2. Obléci, vz Obléhati. Obleč, i, f., oblek, oděv, der Anzug, das Kleid. Us. na Mor. D. — Svietlo v obleči jest božstvie v tielesenství. Hus. Oblečení, n., vz Obléci, das Ankleiden, die Ankleidung. O. v řeholní roucho, Ein- kleidung, ť. Dch. — O., šaty celé na tělo, roucho, oděr, der Anzug. Má kolikeré obl. Ros. Oblečený; oblečen, a, o, angekleidet. — čím: rouchem. Bibl. Silú jako rúchem o. Št, N. 273. Srstmi velbloudovými. ZN. Man- dle cukrem o-né. L. — v čem. Oblečena bě vsia v zlatohlavé. Rkk. 46. - v co: v roucho. Bibl. V zbroj o. V. V kněžský šat. Jg. O. v brně, v brněnu sukni. BO. — Vz Obléci. — za co: za kněze. Šm. Oblečka, y, f., košile, rubáš, das Hemd. V., Kom. — O. na peřinu, die Zieche. Na Slov. Koll. — O., šňěrovačka, Mieder, n., das Schnürleibel der Frauenzimmer. Us. Po- ličan. — O. u koželuhů, ševců, řemenářů atd., celý kus podlouhlý kůže. Us. u Petrov. Dch. — O., obal, který po odkvetení kalich a kalichovité okvětí na plodech tvoří. Vz Kk. .56. Oblečný, oblékací, Anzieh-. O. košile. Oblečovati, vz Obléci. Ohledovati = blednouti, bleich werden. Na Slov. Oblehací, co slouží k obléhání, Belage- rungs-. O. stroje, děla, vojsko, Us., střílny či Batterie. Vz S. N. Obléhání, n., die Belagerung. O. měst a pevností, jak se děje, vz S. N. V. str. 9G0. až 9G1. Po dlouhém, marném o. odtáhli od hradu; od o. ustati. Nt. Obléhati, oblíkati, oblehati; oblehnouti, nul, ut, utí; obléci (oblehu, zastr.), oblehl, žen, žení, sich um etwas her legen; belagern, um- lagern. — koho, co : město. Kom. Za mnoho dní město oblehal. Flav. Cesty o. Flav. O. město na pět neděl pořád. V. Připravují se přijíti a obléci tvrzi. BO. O. ženskou = ob- covati s ní, beschlafen. Jg. — co komu. Veliké břemeno oblehlo mu srdce. Jg. — kde. Když oblehal okolo města. Ben. Jud. Ptactvo v lesích oblehá (obývá, hält sich auf). L. Jelen na trávníku oblehl (ležel). L. — co čím. O. město velikým vojskem, ve- likým počtem děl. Oblehnú tě nepřietelé va- lem (circumdant vallo). ZN. — co s čím. Oblehli jsú město s rozličnými dobyvadly. Br. Oblehčení, oblehčování, n., Erleichte- rung, f. Jg. Oblehčený, oblehčovaný, erleichtert. Jg.	Oblehčitelný, erleichternd. Rus. Oblehčiti, il, en, ení; oblehčovati, er- leichtern. — co: vinu. Jel. Když břich ob- lehčoval (svou potřebu konal). Kn. Olej rány celí a bolesť jich ulehčuje (mírní). Št. — V. — komu co čím. Sobě práci zpíváním o. Jel. Sobě břich o. V. Ochotíš-li tento lid a oblehčíš-li slovy milostivými, budeť tobě slúžiti. BO. — komu čeho. Maličko nám břemene oblehči. BO. — se = se vyprázd- niti, sich entleeren. BO. Oblehčivý, erleichternd. Rk. ' Oblehnouti, vz Obléhati. Oblehnutí, n. Belagerung; Beschlafung, f. Oblehnutý, belagert; beschlafen. Us. Oblechtati, bekitzeln. L. Obleje, z lat. oblegia, slovou mimořádná obročí, jež kanovníci mimo praebendy své mívali. Vz S. N. Oblek, u, m., oděv, roucho, šaty. O. místo: obvlek, vz V. O. kněze, vz Kostel. Vz Šat. Kleid, Gewand, n. Oblekač, e, oblekáček, čka, m., der An- zieher. D. Oblekačka, y, ť, die Anzieherin. D. Oblékání, n., das Anziehen; das Kleid. Kom. Oblekárna, y, f., oblekovna, das An- kleidezimmer, die Garderobe. Us. Oblékati, vz Obléci. Obléknouti, vz Obléci. Oblem hltati, na Mor., vz Oble. Ganz, ungekaut schlucken. Dlouhé syllaby přese- kávati aneb oblem požírati. Kom. Oblemky, pl., m., die Charnierbänder. Rk. Oblemovati, einsäumen. — co: šat. — čím: suknem, stužkou. Oblenění, n., das Trägewerden, die Träg- heit; das Trägemachen. Jg. Obleněný, träge gemacht. Jg. Obleněti, ěl, ění, träge werden, erschlaf- fen. Nebo často sě to stává, že, kdyžto ne- máhá hlava, ve všěch údiech statka nenie: takež pro knězě všěcka země oblenic. Dal. 31. Ruka, která oblenie, bude poddána v robotu. BO. Obleni, adj. = zlenošelý, líný, träge. Lex. vet. Obleniti, il, ěn, ění; obleňovati = líným činiti, träge machen. Přední, padne-liť a ob- lení sě, možť jej zadnější předstihnouti. Št. O. se = zlenivěti. Dal. 135. Nic sě k tomu neoblenie. Smil v. 1263. — Št. — co. Co jsme kdy obleňovali = promeškali. Lom. kanc. sv. — se kde, kdy, v čem: v tvr- zech. Dal. V pokoji se o. Dal. — s inft. Ktož se vstáti obleňuje. St. skl. V tom sě obleni pracovati, ješto by věčná radosť z toho přišla jemu. Št. Oblepení, n., das Umkleiben. Us. Oblepený; -pen, a, o, umkleibt. O. hli- nou. Háj. Oblepiti, il, en, ení; oblípati; oblepovati, bekleben, bekleistern, bekleiben, überklei- stern, umschmieren. — co čím: hrnec hli- nou. Vrat. Vějice lpem. Aesop. Truhlu smo- lou. Háj. — co komu. Us. Oblepšení, n., die Verbesserung. St. skl. Oblepšený, -šen, a, o, verbessert. — čím. Vz Oblepšiti.