Předchozí (179)  Strana:180  Další (181) |
|
|||
180
|
|||
|
|||
bírej a železnou třímej. Brt. S. 47. — si co.
Ale mi ho (děvčete) nedajú, ňachže si ho trimajú. Sl. ps. (Tč. ). — co kde. Srp třímati v ruce. Koll. — co jak. Duch sv. s hlavou Kristem církev ve spojbě třímá. Sš. II. 320. (Hý). — za koho. A již (jaro) samo vládu za ni (zimu) třímá. Sš. Bs. 167. — se. Co jednou k srdci přivřelo, zvláště ve mladosti, škrab jak chceš, třímá se, aspoň skvrny na vždy nechává. Koll. — se čeho. Já sa trí- mám kalendára, napred prinde masopust. Sl. ps. Třímecítma = 23. V. Na Radu vyšší,
v níž třímecítma soudců sedalo. BR. II. 21. b. Vz Jedenmecítma. Třímecítmerosť, i, f., die Dreiundzwan-
zigerleiheit. Ros. Třmecítmerý, drei und zwanzigerlei.
Ros. Třímecítmý = třetí a dvacátý, der drei
und zwanzigste. V. Tříměr, u, m., vz Trimetr.
Tříměří, n. = tříměr.
Třiměsíčný, dreimonatlich. V.
Trimethylamin, u, m., zásada, Basis. Vz
Šfk. 617. Trimethylarsen, u, m.: As(C2H3 )3, te-
kutina. Vz Šfk. 632. Trimetr, u, m., z řec. = tříměr, tříměří.
Vz více v Zk. Ml. II. 188.; Sš. 15., 16., S. N., Senarius. Trimorfický, z řec. = trojí podobu ma-
jící. S. N. Třímuž, e, m. = třípán, triumvir. Víd.
list. 1813. 197. Třímužný, trojmužný, dreimännig, tri-
andrus. T. květy o třech tyčinkách anebo rostliny takových květů. Rst. 508. Třímužstvo, a, n., triandria, třída květu
s 3 tyčinkami. Rostl. I. 206. b. Třín, a, o, vz Třený, gerieben.
Třináct, -te, v nepřímých pádech, tři-
nácti, dreizehn. V. Vz Pět. Tak jest sprostný a upřímný, jako jest na dvou kostkách tři- náct (nikdy). Reš. Při tomto slově, počítá-li se, říká se na Slov. vždy:, pán Buh při nás. ' Jeden, dva... třináct, Pámbu při nás, čtrnáct atd. (Třináctka jest počet ne- šťastný. ) Také na Mor. tak říkají. Brt. Toho mi neplnil od třinácti let. Půh. I. 358. Třinácternásobnosť, i, f., die Dreizehner-
eiheit. Ros. Třinácternásobný, dreizehnerlei. Ros.
Třinácterý, dreizehnfach, dreizehnerlei.
T. koleno. BR. II. 6. a. Jest jich t-ro = třináct. Us. Třináctihláskový, dreizehnsilbig. Tři-
náctihláskový verš. Krok. I. b. 153. Třináctiletý, dreizehnjährig. V., Pal. III.
3. 284. Třináctina, y, f., Dreizehntel, n. Rk.
Třináctivrkočka, y, f., der Dreizehn-
zopf (eine Art Seestern). Šm. Třináctka, y, f., die Zahl dreizehn, der
Dreizehner. Us. Trináctkrát, dreizehnmal.
Třináctý, der Dreizehnte. T. den. V.
V knihách třinadstých. Hus III. 297. Trinakri-a, e, f. = staré jméno Sicilie.
— Trinakrijský. Vz S. N. |
Třinásob, u, m., das Dreifache. Zlob.
Třinásobný, dreifach. Zlob.
Trincle. Z T. Štěp. 1697. Jg. H. 1. 643.,
Jir. H. 1. II. 296. Třinda = tři. Er. P. 27.
Trinidad, a, m., britský ostrov v Záp.
Indii. Vz S. N. Trinitáři = řád duchovní (zaniklý) od r.
1198. Trinitarier. Vz S. N. Trinitas, lat. = trojice, zvl. trojice otce,
syna a ducha svatého. Třínitný, činovatý, dreifädig. Us.
Trinitrofenolen, u, m. = trinitrofeno-
lova kyselina, pikrová kyselina, hořká látka z fenolu. Vz KP. IV. 480. Třinka, y, f., ves u Třebenic. PL.
Trinksa, y, f., osob. jm.
Trinksaus, a, m. T. Mikuláš. Tk. III. 414.
Třinný, lépe: třtinný, Rohr-. Jg.
Třínoh, u, m. = třínožka, der Dreifuss.
Kom. Třínohý, trénohý, dreifüssig. T. stolice,
stůl, Us., hrnec. Kom. Trinom, u, m. = trojčlen, algebraický
výraz nějaké veličiny vyjádřený třemi členy sčetně n. odčetně spojenými (a + b — c). Trinomický = trojčlenný, ze tří členů se
skládající. S. N. Třínotek, tku, m. = látka trojtkaná, der
Drillich. Třínotkový papír = na způsob třínotku
prouhovaný, do kufrů a kočárů, das Drell- papier. Dch. Třinový zub = třenový. Na Ostrav. Tč.
Třínožka, y, f. = třínohá stolice, der
Dreifuss. V. T. soustružnická. Hk. Cf. Vlšk. 143., 195. — T., čes. tanec. Dch. Třínožník, u, m. = třínožka. Dch.
Trio, a, n., z it. = trojzpěv, trojhlasná
skladba, Rk., instrumentalní skladba pro 3 nástroje. Mlt. Tříoký, tříoční, trojoký, dreiäugig. Šm.
Triola, y, f. = skupina tří not místo dvou.
Mlt. Vz S. N. Triolet, u, m. = trojzvučka, malá báseň
o 8—10 řádcích, zvláštním způsobem slo- žená a to tak, že první dva řádky činí úplnou větu, načež se první řádek opakuje ve čtvrtém a sedmém verši, tedy třikrát se klade, odkud jméno té lyrické básně. Dch., Rk. Vz Zk. Ml. II. 213.; Mk. Ml. 330.; Sš. 51. Příklad v Poslu z Budče 1850. č. 3., Pobídnuti k radosti od Chmel. v Jg. Slo- vesnosti. Triolový. T. půlnota, Trionlenhalbe, čtvr-
tina, Triolenviertel. Hd. Tříosmina, trojosmina, y, f., das Drei-
achtel. Šm. Tříosminový, tříosmičkový. Dreiachtel-.
Šm. T. takt. Šm. Tříosobný, trojosobný, dreipersönlich.
Šm. Třípán, a, m., der Dreiherr, Triumvir.
Šm. Třípanský úřad, das Dreiherrenamt, Tri-
umvirat. Jg. Třípatrový, dreistöckig. T. dům. Us.
Tripel, plu, m., der Polierschiefer, Tripel,
hornina břidličnatá složení hlinitého, jíž se |
||
|
|||
Předchozí (179)  Strana:180  Další (181) |