619

Rozsochový = rozsochatý, gabelästig.
Sl. les.

Rozsolení mýdelného klihu = solení
mýdelného klihu, aby se přebytečné vody
a glycerinu zbavil. Stč. Al.

Rozsopnúti se od čeho. Ž. kl. (333.).

Rozsořiť = zhubiti. Slov. Biel. Uh. 3., 2.

Rozsoší, n = více rozsoch. Kos.

Rozsouditi. — abs. Hloupý nerozsoudí
a moudrý neodsoudí. Němc. — co. Tohoť
já neumiem r. Št. Kn. š. 118. — kde, kdy
oč. V jiných zemích lidé v mnohých létech
o své pře rozsúzeni nebývají. Vš 7.— kde.
Rozsúdě v své mysli, co slušie činiti. Št.
Kn. š. 180. — co jak. A po něm (právu)
příhody rozsuzují. Kol. 3. — se s čím. Ne-
maje kdy se s tím rozsuzovati. Bl.

Rozsoudně, verständig, klug. R. něco
ohledati. Pal. Rdh. I. 313.

Rozsouti, dispergere. R-ty jsú všecky
kosti mé Ž. wit. 21. 15. — se kde. Milosť
v ústech se jie rozsu. Výb I. 795 — se
več. Letohrady rozsuly se v zříceniny. Jir.

— Sv. ruk. 392.

Rozspořiti milosť. Pravn. 2471.

Rozstavať = rozstavěti, anfangen zu
bauen : rozestavovati, hie und da aufstellen.
Slov. Bern.

Rozstávka, y f., diastoles signum. Nz.
Vz Roztírka.

Rozstíradlo, a, n. = rozstírací stroj. Vz
Roztírací (dod.).

Rozstírátko, a, n. = rozstíradlo. Tbz.
R. na barvy.

Rozstomileně, lieblich; liebreizend; lieb-
Reich. Bern.

Rozstomilenosť, i, f., Lieblichkeit; Lieb-
reiz; Freundlichkeit, f. Bern.

Rozstomilený, lieblich; liebreizend; lieb-
reich, freundlich, gefällig, Bern.

Rozstonati se nač. Žer. 351.

Rozstopkatenství, roztopkatělství, n. =
způsob, jak stopka jest rozdělena. Rst. 90.,
486.

Rozstoupiti se. R-pil se oblak, Osv.,
les, Zr.. ; R-la se voda, Vrch., mha. Zr. —
se čím, Obličej se mu radostí R-pil. Kmk.

— se kde.. R-pila se mezi ní a Hanušem
propasť. Šml. 1. 99. — se odkud. R-pil
se ze života. Vlč.

Rozstouplosť, i, f. Dk. Poet. 419. R.
lebkopateřní. Exc. R lebky, cranioschisis.

Rozstřapatěný; -en, a, o = střapatý,
rozcuchaný, neučesaný. Mor. Šd.

Roztřapkaný; -án, a, o, zerfetzt, zer-
rissen. Oba kvety boly po samý kořen ja-
koby r-né. Phľd. II. 92.

Rozstrčiti se s kým oč = rozhněvati
se, rozdvojiti se, sich entzweien. Pal., Šmb.,
Arch. III. 300.

Rozstřihlý = rozstřižený. R. plátno.
Mor. Brt. D.

Rozstříkati co jak. Blesk rozstřík
balvan v čtyry kusy. Vrch. — Kká. — se
kde. Světlo na hmotách se rozstřikuje. Mj.

Rozstříkavě. Mj. 272.

Rozstříknutý; -ut, a, o, zerspritzt. R.
světlo. Mj. 254.

Rozstřílený; -en, a, o, zerschossen. R.
korouhev. Us. Pdl.

Rozstrk. Stal se mezi nimi r. Šml. R-ků
svých zapomněli. 1585. Róznice, r-ky, ne-
chuti. Výb. II. 370. Smrť jeho vedla ku
konečnému r-ku s císařem Ludvíkem. Pal.
Rdh. II. 510. Aby r-ků nebylo mezi vámi.
Sš. I. 397.

Rozstrojiti vůz. Us. Fč. — se jak.
Soustava Epikureova r-juje se na ... Masa-
ryk.

Rozstruk, a, m., astrolobium, rostl. Vz
Rstp. 385.

Rozsudek. Cf. Jg. Slnosť. 33., Cor. jur.
IV. 3. 2. 438.

Rozsudí volbou ustanovte. Kká. Td. 74.

Rozsudková sazba, Urtheilstaxe, f. Pr.
tr.

Rozsudně. R. něco oceniti. Šf. Strž. I.
118. Vz Rozsoudně.

Rozsudník, a, m., Schiedsrichter, m.
Rk.

Rozsudnosť. Vz Jg. Slnosť. 33. R. =
mohutnosť duševní, která ze dvou nebo
více úsudků činí úsudek nový, jenž slove
r. Jan Sýkora.

Rozsudný. R. vyložení starožitností; R.
jazykozpyt. Šf. Strž. I. 4 , 191.

Rozsutec, tce, m. — kopec v Oravsku.
Pokr. Pot. II. 253., Č. Čt. II. 360., Phľd.
VI 283., X. 566.

Rozsvářiti koho, se s kým, entzweien.
Ev. šk. III. 76.

Rozsvěcovač, e, m., der Anzünder. Us.

Rozsviněný; -ěn, a, o. Svině r-ná (o ne-
čistém v řeči n. v práci). ČT. Tkč.

Rozsvit, u, m. = rozsvitnutí. Šd.

Rozsyp, u, m. = rozsypání. ZBr. Hry.
117. R. skalní. NA. IV. 130. (V. 575., 682.).
Tvoji (vojíni) idú v rozsyp po dedinách
zbíjat domy, chrámy atd.. Zbr. Lžd. 229.
— R., Seitenwerk. Rozsypy zlaté, Gold-
seiten, kovové, Metallseifen, rudné, Erz-
seifen. Hř.

Rozsypal, a, m. — R. Jos., farář. Jg.
H. 1. 62l.

Rozsypání. Žena je na r. = má břicho
pod nos, je na slehnutí. Us. Rjšk.

Rozsypati co. Brzo ty rozspe (rozsype),
ještoj' měl dřéve. Št. Kn. š. 77. — (co
kdy) več. Dobrý slad se rozsype v moučku.
KP. V. 265. Či zbytky jste světů minulých,
jež ohromná kdys síla před věky v neladu
svorném rozsypala v tmu? Vrch. Myth. I.
206. — se (komu). Žena se mu rozsypala
(kamna se mu rozsypala = žena mu slehla).
Us. Rjsk., Bkř. Sníh se r-pal (hustě padá);
Žid roztrhl peřinu a peří se r-palo (padá
sníh). Us Tkč. — se kudy. Po všech se
r-li. Exc.

Rozsypavka, y, f. Na dně mořském
tvoří se usazeniny, v nichž převládají štítky
r-vek a radiolarií. Kv. 1884. 375.

Rozsýpavý. R. hory, Seifengebirge. Am.
Vz Rozsyp (dod.).

Rozsypka. Přišel hajný a tož my v r-pku
(rozsypali, rozutekli jsme se). Slez. Šd. Dal
se do r-ky (na útěk). Laš. Brt. D. 262.

Rozsypovadlo, a, n., Streuapparat, n.
Hř.

Rozšafenství, prudentia. Ž. wit. 48. 4.

Rozšafný v čem: v radách. Smržický.