Předchozí (381)  Strana:382  Další (383) |
|
|||
382
|
|||
|
|||
Vybavenina, y, ť. = co jest vybaveno,
představa. Krč. Assoc. 63. Výběh, U, m. = výmluva, vytáčka. Vrá-
tilo-li se to, potom byl tento v. za lubem. Mus. 1898. 340. — V., a, m. = odrostlý šuhaj. Slov. Čes. 1. X. 67. Vyběhaný člověk = hubený. Jrsk. XXIII.
159. Vyběhati. Mléko vyběhlo (vykypelo);
Hlídík (jetel) se nesměl sušit, sic vyběhlo (vypadalo) semeno. Us. Hoř. 96. Vybíjanec, nce, m. = opasek husto ma-
gockami vykládaný. Sbor. slov. II. 124. — V. = nedobrý hoch. Slez. Čes. 1. IX. 147. Vybijas, a, m. = násilník (nikoli: vyb'as).
Slez. Lor. 80. Vybírka, y, f. = vybírání na kolébku při
svatbě. Vz Čes. 1. VIL 132. Vybitý. Už má vojnu v-tou (odbytou).
Císař. Mtc. 1900. 340. — V. = prohnaný. V-tá baba. Ezop. 254. Vyblednutý = vybledlý. V. šaty. Císař.
Mtc 1900. 338. Vyblikati co čím (očima) = vyhleděti.
Čes. 1. VI. 545. Vybliščiny = vytřeštěný. Slez. Lor. 80.
Vybliščky. Šel na v. (aby něco dostal).
Slez. Lor. 80. Vybočený. V. koleno, genu varum. Ott.
XIV. 549b. ' Výhojník, a, m. excussor. Z. pod. CXXVI. 4.
Výbojovatedlný, erobernd. Přiletěl orel
s v-nou rukou. Ezop. 95. Výborovati s kým = býti výborem, ve
výboru. Jeln. 160. Vybrati se = vystěhovati se. Aneb že by
se který ven na jinú dědinu vybral. 1423. Mšín. 13. Vybrblati se = vyhubovati se. Mor. Nár.
list. 1897. č. 257 odp feuill. Vybrčat komu = domluviti. Val. Čes. 1.
X. 142. Vybrčtiti. Brzos' v-til (dostal peří). Sdl.
Hr. V. 136. Vybřeskovati = vykřikovati. Nadává a
vybřeskuje. Šeb. 75. Vybrnkati. Aby z něho (piana) slávu
v-kal. Šml. IV. 83. Vybroukati co na kom. Dač. II. 183.
Vybuřiti se kam = do hrnce = vysrati
se. Slez. Čes. 1. 1897. 468. Vybutý. Smýšlení takové dostal jsem z do-
mova vybutého (vzdělanějšího, spořádaného). Sá. V. 99. Vybyt robotu = odbyti. Hoš. 102.
Vycechovaný bezbožník. Pal. Záp. I. 29.
Vycinkati komu jak. V-kal mu, že by
ani pes kurky od něj nevzal (vyhuboval). Hoř. 124 Vycízeti. Sr. Cíditi. Gb. ml. III. 2. 346.
Vycoč = vytíti. Lor. 80.
Vycpanina, y, f. = vycpané místo. Ott.
XIV. 548b. Vycukati = vytahati. V. koho za vlasy.
Sá. Povíd. 274. Vycvokovaný. V. bota. Rais. Bt. 138.
Vyčesati co komu: šaty (vyčistiti). 1615.
Mtc. 1899. 282. |
Vyčistiti. Ten plat máme v. a očistiti.
1478. Arch. XVIII. 28. Vyčitovanie při pohřbu = nářky. Zát.
Př. 81a. Vyčochniti co = vytlachati. Vých. Čech.
Čes. 1. X. 64. Výdanok, nku, m. = výdej. Sr. Výdavok,
Vydánek. Zát. Př. 294a. Vydařenosť, i, f. = vydařená věc. To byla
kapitální v. Tům. Ml. 323. Vydať. Keď dievča trieska dvermi, chce
sa vydať (vdáti). Mus. slov. L 10. Vydavač, e, m. Hus. Šal. 128. V-či = lidé,
kterým tkadlci odvádějí hotové zboží, jsou to nejvíce židé. Jrsk. XXII. 225. Vydávati. Pěkně to družba vydával (po-
vídal). Hoř. 96. Výdavek, vku, m. Dyž přítel přived že-
nicha do domu nevěsty, byly v-ky. Hoř. 96. Vydáviti. Dítě pláčem průtrž si v-lo.
XVI. stol. Rozb. II. 185. Vydělánie, n. = výrobek. A kupci berú
jich (rolníků, vinařů, řemeslníků) v. Št. Bes. 48. Výdělek. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 162.
Výdělkářství, n. Wtr. Part. 13. Sr. Vý-
dělkářstvo. Vydmuchov, a, m, osada u Fryšt. Věst.
op. 1895. 18. Vydmuchovisko, а, п., polní trať u Ba-
vorova v prus. Slezsku, Juliusburk. Čes. 1. X. 193. Vydmutina, y, f. 1700. Vlč. Lit. II. 1. 64.
Vydobytosť, i, f. Vlastní v. Slád. Bouř. 79.
Vynadokonaliti co. Jg. (Mus. 1898. 52. ).
Vydra, y, f. = cundra, scortum. Hus I.
202. —. Stanisl. Sr. Jub. XXXV., Flš. Písm. 563. Vydrati komu čím: karabáčem (vy-
práskati). Vyzov. Mus. ol. XII. 108. Vydřaždžiny = mnohomluvný. Slez. Lor.
80. Sr. Dřaždžeč. Vydražiti = vystopovati. Pes zajaca vy-
draží. Phľd. 1897. 314. Vydrdati se kam. Až se v-dá ven = vy-
valí, vyjde. Šeb. 43. Vydrgancovat komu do zadů = vybiti.
Již. Mor. Šeb. 180., 289. Vydrovec, vce, m., chironeotes, ssavec
vačnatý masožravý. Vz Ott. XII. 204. Výdrubek, bku, m., trať. Pck. Hol. 77.
Vydržať = dostati domluvu, bití. Val. čes.
1. X. 31. V-žeč. Slez. Lor. 80. Vydrželý. Statek léty zemskými v. Sdl.
Hr. IX. 129. Vydubiť = vydělati kůži duběnkami. Val.
Čes. 1. X. 32. Vydupčiti, vz Predupčiti.
Vyduzniti komu = vytlouct. Již. Mor.
Seb. 154., 289. Vydymovati co = dýmem ocaditi. 1704.
Vlč. Lit. II. 1. 9. Vyfajfčić co = špatně udělati, pokaziti.
Slez. Lor. 80. Vyflágat. Všecek rozum před tú volbú
v-li a včil budú hlúpýma. Již. Mor. Šeb. 204. Vyfliaskať. Červený ani čoby ho v-kal.
Zát. Př. 65a. |
||
|
|||
Předchozí (381)  Strana:382  Další (383) |