Předchozí (1039)  Strana:1040  Další (1041) |
|
|||
1040
|
|||
|
|||
Přiklecati, klecám a kleci; přikléceti,
přiklíceti, el, ení, na Mor. přikecati, přike- cávati (Hý.) = klecavě přijíti, herbeihinken. — abs. Ten člověk přiklecává, Us. Hý. —
kdy. Tu po chvíli hus přiklece. Rad. zvíř. K starosti i chromá přiklece. Smil. — se. Ros. — Výb. 1. 844. Přiklehovati, přiklihovati = přiklejovati,
ankleben. Volk. Přiklejiti, il, en, ení, přiklejovati, an-
kleben, anleimen, hinzukleistern. V. — co čím. Přikleknouti, knul a, kl, utí; přiklekati,
přiklekovati, hinzuknieen. — k čemu: k ol- táři, k někomu. Ros., B. Němc. Přiklenouti, ul, ut, utí, naklenouti, zu-,
amvölben, Ros. — co kde. Přiklepati, přiklepávati, přiklepnouti,
pnul a pl, ut, utí. an-, dazuklopfen. Ros. — co čím: hřebík kladivem. Přiklesnouti, snul a sl, utí, ein wenig
straucheln. — P., zu etwas hinsinken. Jg. — k čemu jak: pádem ke zdi. Přiklesuutí, n., das Straucheln. P. ko-
rouhevníka. Br. Přiklesfiti, il, štěn. ění, zuhauen.— co:
strom. Jg. Přikleštiti, il, ěn, ění = kleštěmi připíti,
mit der Zange vereinen, anklammern, an- schliessen. Jg. — se = připojiti se, sich anklammern. — se k čemu. Nej., Hněvkov. Příklet, přiklet, v obec. mluvě piklet,
n, m. = kleť, jízba n. síň při domu, ein Vorhaus. Slov. Leška. Přiklevetati, vetám a veci, zulügen, hin-
zuklatschen. Ros. Přiklíceti se, přikulhati se, herbeihinken.
Ros. — se kam. Vz Přiklecati se. Přiklíčiti, il, en, ení, přiklíčeti, přiklíčati,
přikličovati = připojiti, anschliessen, ver- binden. Jg. Přikliditi se, il, zení, hinzukommen Ros.
— kam.
Přiklihovati, vz Přiklížiti. Vz Přikleho-
vati. Přiklínati se = přibelhati se, došámati
se. Us. v Domažl. Vz Přikloňhati se. Přiklinovati; přikliniti, il, ěn, ění, zu-
keilen. Ros. — co čím. Přiklípati, klípaje přijíti, vz Klípati.
Přiklišov, obyč. Prklišov. a, m., Pirkels-
dorf. ves n Mor. Třebové. Mus. Přiklíti, kliji, il, it, ití, přiklívati, an-
kitten, anleimen. Aqu. Přiklížiti, il, en, ení; přiklihovati, při-
kližovati, zu-, an- aufleimen. D. — co k čemu čím: prkénko k přihrádce (dobrým klihem). Sych. Přiklofati, vz Přiklofnouti.
Příklona, y, f., přiklonění, die Hin-, Zu-
neigung. Dch. Priklonění, n., vz Příklonnosť. Die Zu-,
Hinneigung. Přikloněný; -ěn, a, o, ein wenig zu-
geneigt. Vz Přikloniti. V. — Jg. Přikloňhati se = přibelhati se. — kam.
To je dosť, že ses taky jednou k nám při- kloňhal. V Kunv. Msk. Přikloniti, il, ěn, ění; přikláněti, el, ěn,
ění; přikloňovati, zuwenden, hin-, zuneigen, |
anlehnen. — co kam. Drva k pevnej hradbě
přiklonichu. Rkk. 19. Uši k někomu p. Ms. Bel. — čeho: ucha svého. Ben. — se k čemu: k někoho mravům se p. V. — Jg. Příklonitý ; -il, a, o, nakloněný, geneigt.
— k čemu: k marnostem. Tkad.
Příklonnosť, i, f., vz Enklise. Přiklonilý, geneigt. P. slovo, enklitické. — P., v hörn., rechtsinnisch. Hr.
Příklop, u, příklopec, pce, příklopek, pku, příklopeček, čku, m., der Deckel,
die Klappe. P. u máslnice, D., k shasínání svíce, Rohn., p. či sklopec u tkadlců. Krok., ve střechách (dvéře u senníku), Us., zapadací dvéře (poklop) D. P., der Tornisterdeckel. Čsk. P-py v ševcovství, die Treibfüsseln. Dch. — P. u kalhot = poklopec, der Vor- derlatz. Us. Přiklopiti, il, en, ení; přiklopovati, zu-
decken. — co kam: poklici na mísu, nad mísu. Sych. — co čím: hrnec poklicí, otvor kamenem, Dch., něco kuthanem. Er. P. 275. Příklopka, .y, f.. vz Příklop. P. skleněná,
der Glassturz. Šm. Přiklopili okno, das Klappenfenster. Srn.
Přiklopotati, potám, poci = přicválati,
přihnat i se, spornstreichs kommen, anrennen, herzutraben, herrumpeln. Jg. — ke komu kdy. Přiklopotali k nám samým večerem. Sych. — na koho. Dívky naň přiklopotaly. Háj. Přiklouti, kluji, ul, utí, přiklinouti atd.,
vz Klouti, Klobati, dazu picken, zubacken (mit dem Schnabel). Jg. Přiklouznouti, zl, utí; přiklouzati, při-
kluzovati, herbeischleichen, herbeirutschen, schleifend kommen. — kam odkud. P zne k nim k stolu s jiného řádu podlé lávy, NB. Tč. 105. — se kam kudy : přes ná- ledí. Us. Příkluky, dle Dolany, Prittlach n. Brück-
ling, ves u Hustopeče (Auspitz) na Mor. Přiklusati, klusáni a kluši; přiklusávati.
herbeitraben. — za kým. Když přijde pýcha, tudíž za ní přikluše hanba. Rvač. — kam. Smrť na nás přiklusává. Fil. Zám. Neštěstí k nám jako na poštu přiklusává. Smrž. — Přikmotřiti se, přilichotiti se, sich an-
vettern. P. se = přimísiti se nevděk, un- gebeten sich beigesellen. Jg. — ke komu. Přikňoukati =přitlachati, zuraunzen. —
co. Ros. Přikobelhati se = přibatoliti se, an-
watscheln. Šm. Přikobcrati se = přitrtati se, antrippeln,
antrollen. Šm. Přikobrtati se = přikoberati se. Šm.
Přikojiti, il, en, ení; přikájeti, el, en, ení;
přikojovati, více a dále kojiti, trochu po- kojiti, säugen, stillen, tränken. Jg. — koho (čím): dítě (prsy). Br., Reš. Přikoktati, hinzustottern. — co k čemu.
On také něco k tomu přikoktá. Ros. Přikoledovati, durch die Koleda sich
hinzuerwerben. Na Ostrav. Tč. — si co. Vz Koleda. Příkoleje, pl., f., die Wildbahn. Rk.
Přikolíbati se, loudavě přijíti, wat-
schelnd kommen. Us. |
||
|
|||
Předchozí (1039)  Strana:1040  Další (1041) |