Předchozí (459)  Strana:460  Další (461) |
|
|||
460
|
|||
|
|||
o s-bu přijíti; s-by se dotříti. Us. Hý. — S.,
pocta, česť, die Aufwartung, Ehrenbezeugung. S. ke cti. D. S-bu králi činilo mečem rytířstvo. V. Poslední s-bu vykonati, činiti (na pohřeb jíti). V. Na s-bu k někomu se postaviti. Žer. — S., plat od služby, die Besoldung, der Ge- halt, Dienstlohn, Liedlohn. Jg. Dosti mějte na své s-be. Br. S-bu vybral. Us. S. zadr- žalá. Zlob. Mám služby na rok 1000 atd. zl. Us. Má služby na měsíc l1/2 dukátu. V. S-bu někomu zadržeti, vyplatiti, S. N., zvět- šiti, doplniti, zmenšiti, snížiti; někomu s-bu zastaviti; s-bu svou utratiti, uložiti. S. mě- síčná platila se; s-by měsíčné měl . . . Břez. 16G. S. měsíčná jim jíti měla po 11 zl. Ib. 172. S-bu komu dáti. Zapsati si platy n. s-by. Hus I. 297., 446. Nestačí mu s. Us. Brt. Službička, vz Služba.
Službičkář, e, m., der Augendiener. Šm.
Služboochotný, dienstbereit. Pl.
Službovolnosť, i, f., die Dienstfertigkeit.
Hlas. Služebenství, n. = ministerium, služba,
zastr. ZN. Služebkyně, ě, f., die Dienerin. Kde je
moje Katerina, moja věrná služebkyňa. Sš. P. 90. Služebňátko, a, n. = služebníček.
Služebně, k službám volně, dienstfertig,
-willig. S. k někomu se míti. Jiná věc jest křtíti s., a jiná mocně. Br. — S., pokorně, poníženě, gehorsam, unterthänig. V. S. za něco prositi. Apol., Ottersd., Žer. 159l. S. děkuji, že mi tak bohatě bažanty opatřiti se zakazuješ. Žer. 351. — S., úředně, von Amtswegen. S. něco učiniti. Štelc. — S., nepodstatně, zufällig, ausserordentlich. Jedny podstatné, jiné s. k úřadu povolal. Br. Služební, vz Služebný.
Služebnice, e, služebníčka, y, f. =
služebná děvečka, dívka, děvka, nohsleda, die Dienerin, Aufwärterin, Dienstmagd, das Dienstmädchen. Jg., V., Kom. A Jesu Kri- stova s. velmi snažná. Pass. 32. (Hý). S. paní Petrové. Půh. 1. 247. Robotná s. Hus III. 18. Panská s. Sš. P. 781. Služebníčky, Diener-, Knechts-, Bedien-
ten-. S. šaty, Ros., osoba, Reš., povaha. Stav. sv. Služebnictví, n., die Dienerschaft (als
Zustand), der Dienst. Ros., Němc. Služebnictvo, a, n. = služebníci, die
Dienerschaft. Us. Č. Služebníček, čka, m., das Dienerchen.
Lom. Vz Služebník. Služebničí = služebnícký. V. S. vtip.
Jel., hřmot, Vš., způsob, Velenský, povaha. Jel. Služebníčka, y, f. = služebnice. Zelená
travička, žala ju Anička, panská služeb- nička, Sš. P. 758. Služebník, a (vok. sg. -ku, -če), slu-
žebníček, čka, m. — S., z poddanosti slou- žící, der Diener. S. koupený (chlap, nevol- ník). V. — S., poklona. S-k! Ponížený s.! Vaší milosti ustavičně povolný s. a strýc. Žer. 18. — S., službu konající, sluha, slouha, pacholek, der Diener, Bediente, Aufwärter, Knecht. Jg. Pl. služebníci. S. nájemný n. |
přístavný, V., věrný a pilný, Tkad., zběhlý,
poběhlý, V., na oko. D. S. obchodní n. ob- chodnický, Commis, Handlungsdiener, m. Nz. Na koho mám žalovati, na koho mám povídati? na Heršeka na mladého, či na slu- žebníka jeho?; S-ček věrný tvůj. Sš. P. 90. Pán se svým s-kem nehrej a s. pánu nelej (nelaj). Kdo rozkošně chová s-ka svého, potom ho bude míti proti sobě zpurného. Rým. Hoden s. pokrmu svého (záplaty své. Vz Mzda). Jg. — S. panský n. úřední, Amts-, přísežný s. práva (kat), V., chrámu (kostelník). Reš. — S. obce, státu, císařský, královský, der Staatsdiener. Voják a s. cí- sařský. V. Za s-ka někoho voliti. Solf. S. slova božího n. církevní, boží (kněz), církve, V., s. boží (ctitel Boha a slova jeho). Us. Ne vždycky dáno s-kuom božím, aby trpěli. Hus III. 306. — S. z lásky, z ochoty, der aus Gefälligkeit etwas tnut. Vz Rb. 272. Služebnost, i, f., zavázanost k službě tě-
lesné, chlapství, poroba, servitus, die Knecht- schaft, Dienstbarkeit, Dienstwilligkeit, Dienst- beflissenheit. V., ZN. V s. podrobiti, uvésti; ze s-sti vysvoboditi, vytáhnouti, se vytá- hnouti, V., propustiti. Kom. Kristus osvo- bodil nás ode jha s-sti. Sš. II. 60. — S., ochotnost k sloužení jinému, die Dienstfer- tigkeit. V. Za svou s. nevděk obdržel. Jg. Vás napomínám, abyste sobě hleděli lidí šetřiti a je pokorou, s-tí, přívětivostí sobě získati a zachovávati, neb to jsou ctnosti mladých lidí a zvláště rodů vyvýšenějších a vznešenějších. Žer. 332. S. na oko. Ď. — S. v právnictví: zavázanost něco činiti n. trpěti, též sama věc, kterou činiti n. trpěti zavázáni jsme, nezvole, obtížnost, servitus, die Dienstbarkeit. V. S. slove právo, jímž my někomu aneb zase někdo nám zavázán jest, tak abychom něčím my jemu aneb on zase nám z povinnosti posluhovati povinen byl. Pr. měst. Stezka k mé vinici přes pole něčí, okno do cizího dvora, kapalice se střechy na dvůr souseda a podobná těm hospodářská s. slove; s. na věci (servitus realis), na osobě (s. personalis). Pr. měst. S. jest obmezení práva vlastnického, ježto zavazuje vlastníka věci, aby ve prospěch jiného na ní něco snášel n. něčeho nedělal. S. jest gruntovní n. pozemková, servitus praedialis, realis, die Grunddienstbarkeit, osobní, s. personalis, personae, persönliche Dienstbarkeit. Vz více v S. N. Právo s-sti (služebné, k služebnosti), die Servitut. J. tr. Dům jeho domu mému s-tí zavázán jest. Pr. měst. Přeschne-li studnice, ta s. není ztracena (když bude voda, opět platí). Ms. pr. kut. S-ti záležejí jednak na osobě, jednak na věci. S. když na osobě záleží, s osobou pomíjí; s., jež na věci záleží, na náměstky připadá; S-ti jak budou na které věci za- stiženy, tak budou na ní zůstaveny; S-ti starobylým užíváním utvrzené při svém způ- sobu zůstaveny buďte; S. trvá i na proda- ném gruntu; Grunt když se prodá, s. na něm zůstává; Starodávnosť svobodu s-ti přináší. Pr. S-ti k potracení přicházejí; S. se potracuje. Er. Majitel s-ti. J. tr. Na čem se s-ti zakládají a kolikeré jsou; právo v příčině užívání cest, průhonů a studnic, |
||
|
|||
Předchozí (459)  Strana:460  Další (461) |