Předchozí (1020)  Strana:1021  Další (1022) |
|
|||
1021
|
|||
|
|||
Přidělati, přidělávati = přidati, připojiti,
zufügen, anmachen, daranmachen o. fügen, anbinden, anheften, stücken; více udělati, hinzuthun, noch dazu verfertigen; prací při- získati, mehr dazu erwerben. Jg. — co. V. P. ozdobu. Šm. — co čemu: kopytům pod- kovy. Kom. — co k čemu: střenky k nožům, ouško k penízi. Jg. — čeho. P. punčochy. Vz Při. D. Křesomysl kázal zdi městské p-ti. Háj. 44. Sobě pak nosů na píď p-li. Apol. II. — k čemu nač. Veslo jest při- děláno k lodi na železné háky. Pref. 40. — co čím: sléváním. Šm. Přidělávka, y, f., etwas Angemachtes;
angewebtes Stück Leinwand. Šm. Přídělek, lku, m., co přiděláno, das An-
gemachte, dazu Verfertigte. Jg. Přidělitel, přidělovatel, přidíleč, e,
ш., der Zutheiler. Jg. Přidělitelka, přidělovatelka, přidí-
lečka, y, přidělitelkyně, přidělovatel- kyně, ě, f., die Zutheilerin. Jg. Přiděliti, il, en, ení;přidělovati, zuthei-
len. — co komu. Jg. Ze mi mého krčmáře v pasece jal, ježto mi jej úřad přisúdil i p-lil. Půh. II. 609. — kde. Abyste mi p-li na lukovském zboží. Půh. I 253. — co k čemu: ke kostelu. Chč. 449. — co komu zač. Pán jim (židům) nějakého zlocha za otce přidě- loval Sš. J. 150. Přídenek, nku, m., náčiní dno děla za-
mykající, der Bodenknopf, Anguss am Ende einer Kanone. L. Přideptati, tám a ci, nohou přitisknouti,
niedertreten, auftreten auf etwas. L. Přídesítimužný, subdecandrus. Rostl.
Přídešník, u, m., znamení přídechu, das
Spirituszeichen in der Grammatik. V řečtině p. jemný ('), ostrý (´)Vz Ndr. §. 4. Přídeští, n., list k deskám přilepený, před-
lepek, der Vorschlag, Vorsatz. Vz Předlepek, Predsádka. Přidětění, n., připojení dětí jedněch k dru-
hým, die Einkindschaft. J. tr. Přidchnouti, přidechnouti, chnul a chl,
utí, zuhauchen. Reš. Přidíl, u, m., der Zutheil. Rk.
Přidíleti, vz Přiděliti.
Přidírati, vz Přidrati.
Příditi, přediti = napřed jíti, nadbíhati.
— jak. Hodinky předí o 5 minut. Na Ostrav.
Tč. Přidíti, dím, ěl, dění = přiříci, přislíbiti,
zu-, versprechen. — co komu. V. Přidívati se něčemu n. na něco, etwas
zuschauen. Už sem se tomu dosť napřidíval a ještě budu se přidívati. Na Ostrav. Tč. Přidiviti se čemu, sich wundern. Já
jsem se tomu člověkovi přidivil, jak blázní. Na Ostrav. Té. Přídka, y, f., přadlena, die Spinnerin.
Ve Slez. D. Přídky, pl., f. = přástky. U Opav. Klš.
— P. u ženské rouchy. Reš.
Přidlabati, zubohren. — co: kousek. Ros.
Přidlábiti, il, en, ení, přitlačiti, přiti-
sknouti, zu-, niederdrücken. Ros. Přidlážiti, il, en, ení, hinzupflastern. Ros.
Přídlo, .a, n., na Mor. = prádlo, das Ge- spinnst. Ros. |
Přídlouhý, länglich. D.
Přidlubati = přidlabati. Na Ostrav. Tč.
Přidlužiti se, il, en, ení, přidlužovati a přidluhovati se, mehr Schulden machen, dazu borgen. — co. P-žil se 5 zlatých. Ros Přidmyelmouti, chnul a chl, ut. utí,
přidmýchati, přidmychovati = přidouti, při- fouknouti, durch Blasen haften machen, an- blasen. Šm. Přídní, n., rozednívání, úsvit, die Morgen-
dämmerung. Povoláni byli na p., když se rozednívalo. Sš. Mr. 16. Přídoba, y, f, přídobnosť, i, f., die
Parallelstelle. P. poslovná, pověcná, smíšená. Marek. Vz Parallelismus. Přidobiti, il, en, ení, nachbilden. — co
k čemu: kolo ke kolu. Na Ostrav. Tč. Přidobniti, il, ěn, ění, přiměřiti, srovnati,
přizpůsobiti, anpassen, passend machen. Šm. -- co čemu. Přídobný, parallel. Jg.
Přidojiti, il, en, ení; přidájeti, el, en,
ení, zumelken. — čeho: mléka. — co: mléko. Vz Při-. — P., přikojiti, das Kind stillen. Na Slov. Plk. Přídol, u, m., přídolí, n., die Thallehne,
das Seitenthal. Na Ostrav. Tč. Přídolany, dle Dolany, Friedland. Šm.
Přídolí, Priethal, městys v Krumlovsku.
Tk. IV. 256. Vz Přídol. Přidoliti, il, en, ení, zufüllen, v pivováře.
Šm. Přídomek, mku, m., přídomí, n., sta-
vení při větším vystavěné, přístavek, das Nebenhäuschen. Jg. P. pro výminkáře. Na Ostrav. Tč. Vz Pří-. — P., praedikat šlech- tický, příznak, vz Predikat. Touž dobou k rodinnému jménu přijal p. z Veleslavína. Jir. Anth. II.3. 199. Léta 1575. obdržel (Marek Bydžovský) erb a p. ,z Florentina'. Jir. Anth. II.3. 265. (Hý.). Přídomí, n., vz Přídomek.
Přídonožec, žce, m. P-žci, protopoda,
mořští plžové, die Vorfiisser. Frč. 225. Vz Kelnatka. Přidouti, duji, ul, ut, utí, zublasen. Aqu.
— co.
Přídový, vorder-. Ssav.
Přídožábrý. P-bří plžové, prosobranchi-
ata. die Halskiemer. Frč. 231. Přidrápnouti, pnul a pl, ut, utí, hinzu-
kratzen. Šm. — co, čeho komu čím. Přídrasný, trochu drasný, etwas rauh.
P. listy. Rostl. 1. Přidrati, deru, al, án, ání; přidrávati,
mehr schleissen. — co, čeho: peří. Us. Vz Při-. 2. Přidrati, přidírati, přismýkati, přitá-
hnouti, zu-, hinzureissen. — co kam: na sebe. Šm. — se = vetříti se, sich eindrän- gen. — se k čemu = tlačiti se, vtírati se. Přidražeti, el, ení, theuerer werden. —
kde: na trhu p-lo. Us. Jg. Přidražiti, il, en, ení; přidražovati =
dražším činiti, theuerer machen, vertheuern. — co: obilí. Jg. — P., drážkou spojiti, za-
dražiti, anfalzen. Šm. Přídrážka, y, f., das Leitholz an der
Hobelseite. Šm. |
||
|
|||
Předchozí (1020)  Strana:1021  Další (1022) |