Předchozí (25)  Strana:26  Další (27) |
|
|||
26
|
|||
|
|||
krový, pyramidální, maloplodý, hladký,
prorostlý. Jg· — Ananasový. A. sklenník, Rk., vůně. Jg. Anapaest, u, m., stopa třislabičná: ----,
vedení, vracejíc. Zk. Anaph . . ., vz Anaf . . .
Anap-is, a, m., byla řeka v Sicílii.
Anarchie, e, f., z řec., bezvládí, Rk., stav
společnosti, kde není vůbec uznané neb dosti mocné vlády ani platnosti zákonů v. S. N. Anathema, gt. anathemata, n., z řec,
kletba církevní, vyloučeni z církve. — Ana- thema sit: Budiž zlořečen, proklat. Jest to druh exkomunikace. Rk.., S. N. Anatomie, e, f., z řec, pytva; rozbírání
a popisovaní ústrojností organických těl. S. N. A. fysiologická n. životozpytná, pathologická n. chorobozpytná, mikroskopická, topogra- fická n. mistopisná, komparativní n. porov- návací, plastická n. výtvarná. S. N. Anatomovati, tělo lidské rozbírati, pyt-
vati. Jg. Anatomiren. Anaxagor-as, y, m. Dle Despota. Filosof.
Anaxarch-us, a, m., řec. filosof.
Anaximand-er, ra, m., řec, filosof.
Anaximen-es, a n. ea, m., řec, filosof.
Anbelangt, něm., vynáší se po česku před-
ložkami : v, na, po, pro, o. Vz: Rychlý v nohy ; Chuť (na chuť): Mladý po čem; Umluviti o co. Pro mne si bud' živ. Bs. Anceps, z lat., pochybný, neurčitý, ku př.
délka slabiky. Anciáš, e, m., na Mor. přezdívka, rarášek. D.
Ancienneté (fr., ansienté), přednosť po
stáří (ve službě). Rk. Ancon-a, y, f., mě. v Italii. — Anko-
ňan; -konský. Anc-us, gt. Anka, m., král římský.
Anča, Anče, Anna, Anka, Hanka, Nauka,
Andula, Annička, Anninka, Ančička, Nanenka, Nanynka, Andulka, Anuše, Annuška, Han- nuška, y, f. Nanoušek, ška, m., Ančátko, a, n. Ančura, Ančurka, na Slov. — Psala An- čicka, Čte po ní kočička (o špatném pismě, vz Kura,). Č. Vz Andulka, Anna, Anča, vz Káča. Ančka, y, f., mléková polívka,
-auda. Přípona tato -vzata jest z latiny:
košilanda, planila, vojanda, šalanda, kocanda, klofanda, palanda, Jir. J. — Vz -enda. Andamento = na způsob andante.
Andante, krokem zdlouhavým a klidným.
Hd. Andantino, lehčím krokem. Hd.
Ande, zastr. 1. = když. Byl jest v jedné
suknici, ande jeho obě líci zbleděly. Št, ski. 2. = tam, posud na Slov . . . ., ande milo- srdie pro bóh prosí. Rkk. 3. = jak, kterak. Kat. 722., 1210. Anděl, a, m., akkus. tedy -a, ne: -e; vo-
kativ: -e, ne : -i, skláníť se anděl dle 1. (Páv) a ne dle 2. (Hráč) sklonění muž. Tedy: An- děle boží, strážce můj. PL: andělé, vz -é, Manžel. Andělek, andílek, lka, andělík, a, andělíček, čka, m. Der Engel, das Engelchen. Někteří píši : angel (V., Kom.), jiní: anděl. Br.. Kom., V. Anděl z řec. άγγελος (posel), měli bychom tedy psáti: angel n. anjel, ale u nás slovo anděl úplně zdomácnělo jako žid (z lat, Judaeus), Kristus (z X<ii6tóc = poma- |
zaný), Paříž (Paris), škola (schola) atd. G
přešlo v j (sr. Georgius — Jiří) a j často s d se střídá: jetel — dětel, Jetřich — Dě- třich, tedy také: angel, anjel, anděl. Mk. Anděl čteme již v Kat. 2873., 2908. atd., v Št. N. 278., 280., V., Br. atd. — A. = posel boží. I řekl jsem andělu. Br. Zjevili se mi anděli. St. skl. — A., duchové, zvl. ti, kteří svou čistotu zachovali, a. svatí, nebeští, na i rozdíl od padlých, zlých andělův. V., Jg. Příbytek sv. angelův. V. — An. strážce neb ochránce. Kom. Anděle boží, strážce můj. Toť ho a. strážce opatroval (chránil), že ne- spadl. Us. Co čert chce vzíti, to ani anděl neuchráni. Prov. To je můj a, strážce = hlí- dač, jako stín za někým chodící. Jg. — A. vše, co se čistotou, pěkností atd. andělům rovná. Jest krásná, sličná, dobrá j. a. — On jest v počestnosti proti němu anděl. V. Čistý, krásný jako a, Us. Zpívá jako andělíček. Nevinný jako anděl. D. — V důvěrném roz- mlouvání. Můj anděle, andílku, andělíčku! Jg. — Tak se staví, jakoby andělíčky poly- kal (o licoměrníku). Us. — A., rarášek, čert. Jest to andílek z krbu. Vz Ušpiněný. Lb. Tys andílek s rohama = čert, Us. Andělák, a, m., andělka, druh velkých
zemčat. Us. Eine Art Erdäpfel. Andělika, angelika, angelička, y, f., rost-
lina, die Angelika, Engelwurz. V. A. 1. větší či zahradní či domácí (andělský kořen, sv. Ducha koření), v obecné mluvě janoklika, Byl.; 2. menši n. planá. Byl. — 3. Α., Meister- wurz. V. Andělský, angelský, englisch, Engel-. Α.
pozdravení (od anděla pocházející), Us., kůr (andělův). V. — A. = andělům podobný, svatý, nebeský, dokonalý, šťastný, englisch, himm- lisch. A. nevinnosť, život (vésti). Andělský hlásek čertová písnička. Pk. — Andělské panny, šp. m. anglické, englické. — A. v bo- tanice. Ang. trafik = prha chlumní, Byl., ji- trocel horní. V. A. kořen. A. groš. V. Andělstvo, a, n. = andělé, die Engel; 2.
= andělství, stav andělský. Bern. Andělíček, čka, m. Někoho andělíčkem
nositi (v podpaždí dítě vzíti a je tak nésti). Vz Anděl. Anderer pronášíme opakováním přísluš-
ného jména podstatného. Ruka ruku myje. Eine Hand wäscht die andere. Vrána vráně oči nevyklube. Bída bídu stihá. Mk. And-es, gt. And., pl., m., rodiště Vergi-
liovo v Italii, nyní Pietola. Dle Dolany. Andílek, lka, m. Vz Anděl.
Andres, a, m., z Andreas.
Andris-cus, ka, m., za syna Perseova se
vydával. Androge-us, a, m., syn Minoův.
Andromach-a 'y, f.; choť Hektorova,
Andromed-a, y, f., dcera Cefeova.
Androni-cus, ka, m., řím. básník.
Andr-os, a, m., ostrov řecký.
Andula, Andulka, Andulina, Andulinka,
y, f., vz Anna, — Andulin, Andulčin (klo- bouk). Jg. Anebo, aneb, neb, nebo, neboli (ž). Vz
Věta rozlučovací, Neb. Denn, oder. Aneb jest 1. moci rozlučovací. Dej mi zboží nebo peníze. Těla hranatá jsou n. kulatá. — Když |
||
|
|||
Předchozí (25)  Strana:26  Další (27) |