Předchozí (220)  Strana:221  Další (222) |
|
|||
221
|
|||
|
|||
Tučnov, a, m., Tutschnow, samota u Tur-
nova. Tučnuška, y, f., beatsonia, die Beatsonie,
rostl. T. šrucholistá, b. portulacifolia. Rstp. 117. Tučný = tuk mající, tukem prorostlý,
tlustý, fett, feist, markig, speckig. T. po- trava dobytku. V. T. kráva, slepice, vůl, svině. Us. T. člověk. V. Někteří jsou tel- natí a vytylí (tuční, tlustí), jiní štíplí, hu- bení. Kom. J. 278. Tučný kousek (Bissen), vůně (z tučného kousku), Us. Jděte a jezte tučné věci a píte sladké; Kněžie — slovú volové tuční; Běda tučným prdivalóm, jenž almužnu jedie, pijí, jinak zle utracují a na svú duši ani na jiných duše netbají; By rozuměli prelátové a kněžie tuční. Hus I. 122., 369., II. 186., III. 137. (Tč. ). Cf. Hus I. 236. Dobyli dědiny tučné. BO. Z tučného masa tučná polívka. Pk. V tučném těle hu- bený mozek. Pk., Hš. T-né jelito (tučnice), Kom., kýta, Rkk., země (táhlice, mastnice), tráva, pastvina, peří, maso, pastva, pastviště, vlna. Šp. T. jako vepř. Pk. T. ako baran v jaseni. Mt. S. Tučnější právo lepší právo. Dobrý kohout nebývá tučný. Tučné svini netřeba zadku mazati. Prov. Ros. — T-ný čtvrtek, der Schmalztag. Dch. Vz Sš. P. 733. Teče-li na t. čtvrtek voda kolejí, zdaří se len. Hrš. — T. písmo, kompakte Schrift. Nz. — Tučná praebenda = výnosná, fette Pfründe. Sych. — T. oko = neduh koňský, das Augenfell, die Augenentzündung. — T. mužík, rostl., rozchodník ostrý, průtržné ko- ření, sedum acre, der Mauerpfeffer, scharfes Fettkraut. — Čl. 46., Čl. Kv. 355., Slb. 292. — T. netřesk menší, sedum minus, cauda muris, kleine Hauswurz. V. — T. = mužík menší, sedum album, der Mauerpfeffer. V. Tučoston, a, m. = duch přebývající v tuči
(v mračnu). Kalina 206. Tuď = zde, hier; tam, dort. U Uher. Hra-
diště. Tč. Cf. Odtud. I šel jest Isák do mého domu a tuď jsem jemu opět dal tři orty a ode mne jest vzal. NB. Tč. 4. Tudě, slov. tade, zastr. = tady, hier, hie-
durch. Hil. Tudíž (zastr. tuděž, tudiež; na Sloven.
taděž; ne: tudíž), adv. místa: zde, tudy, hier, da, daselbst. Skrze chovatelnici vejde a tudíž vyjde. BO., V. Jakož tudiež psáno stojí. St. skl. Tudiež Maria pohřebe svój duch v rově podlé tebe. Hr. rk. 123. — T. = sem, tam, hieher, dahin. Bychom mohli tudiež přieti (přijíti), kdež jest ona. St. skl. — T. = podobně, rovněž, také, im Gleichen, dem zu Folge, eben auch. I dnes, ktož sě pýchú nadme, tudiež do pekla upadne. Smil v. 1224. Ponvadž jest zboží jeho i t. klá- šteří, aby to sám súdil, jakž ráčí; Z její věna t. z Jiříkovic. Půh. II. 323., 28. (Tč. ). Abyste nám zprávu dali, kterak sě krajčíři u vás v těch nadepsaných třech kusech a v jiných t. proti blanařóm zachovávají. NB. Té. 267. I tudíž co se Rúska dotýče, to jest pravil na smrtelné posteli s dobrú pa- mětí, že od Rúska těch 35 zl. nevzal; Alšík muže jejího i ji tudíž z 10 zl. napomínal; Pravil, že po jeho smrti s židem a t. s nie mluvíval; Potrhl se na Řehoře s oštípem |
a t. potom syn jeho s mečem; Zachovánie
své i tudiež rodičuov svých okázali. NB. Tč. 26., 38., 50., 243., 288. Přivolal všeckny kniežata i pány, tudiež i s ciesařovú. GR. Aby Čechové a t. Slováci čísti mohli. Aqu. Budeš-li tak štědře darovati, t. v chudobu a nouzi přijdeš. V. Já vedlé žádosti tvé, t. i mé povinnosti. Štěst. — T., adv. času = té doby, hned, brzo, sogleich, bald, auf der Stelle, im Kurzen. V. Žádosť očí potupena bývá, když kdo pomyslí na to, že má tudíž všecko opustiti. V. Lépe, aby člověk se nezrodil, aneb t. pošel. Hlas. Tudížby se navrátilo království k domu Davidovu. Br. T. to bude (mox, hned). Počkaj, t. přijde. Mor. Brt. Protož i my nestěžujeme sobě snášeti toho, což Bůh kdy na nás vzkládá vědouce, že t. vysvobozeni z toho budeme. Br. Po kterémžto zavesenie tudiež u jed- noho z těch dvú spolupřísežných zapálili. NB. Tč. 85. — Poznam. Tudíž neznamená proto, tedy, tím způsobem. Vypravování ne- určité a tudyž (ne: tudíž) nehistorické. Jg. Tudížky, šp. m.: tudíž. Vký.
Tudlikati = na foukací nástroj hráti,
blasen. Mor. Bkř. — nač. Vlk na píščelky tudlikal a nedvěd hrál na cimbál. Sš. P. 695. Tudomovec, vce, m. = tuzemec, der Ein-
heimische. Sš. I. 1. Tudorský květ = v tudorském slohu
oblíbený vlys lupenatý; oblouk = stlačený lomený oblouk s prohnutýma ramenoma (v témž slohu); sloh = druh anglic. slohu kolmého. Vz S. N. Tudruh, a, m., osob. jm. V.
Tudy, tady. T., strsl. tądlu, tądê, illa;
příp. -ndu, -ndê. Mkl. B. 212. T., na Slov. tadě, adv. = zde, hier, da. Tady že má svůj byt. Gníd. — T. = tím místem, tou cestou, dadurch, hierdurch, herum. Šel tudy. Har. Tudy idúce. Rkk. Nemůžeme-li tudy, půjdem jinudy. Prov. D. Osedlal si koně a jel kudy tudy. Er. Sl. čít. 15. A předběh vstúpil jest na dřevo fíkové, aby uzřel ho, neb měl jest tudy jíti. (Luk. 19. 4. ). Hus II. 407. Šel tudy, měl dudy, ani nezapískal. D. Jestliže se dovím, že tu zůstává, ukáži mu tudy cestu ven, kudy se nenaděje. Žer. 348. — T. = tím způsobem, hiedurch, da- durch, durch dies Mittel, auf diese Art. On toho tady zasloužil. Troj. A tudy pokoj učiněn. Har. Po boji se smluvili a tudy pokoj učiněn. T. My máme se k němu vo- lati obyčejem dobrým a tudy získati krá- lovstvie nebeské; Kteříž jsúce vinni blíž- niemu jemu nedosti učinie, ale dadúce pe- nieze súdci chtie tudy prosti býti. Hus I. 472., II. 313. Odkúpil mi základu mého od Žáčka z Senice, tudy v Senici dvór. Póh. I. 195. A země by tudy služby a pohodlí zbavena býti musila. Žer. 343. Tudy na ty dudy (takového prostředku třeba užiti). Us. u Jižné. Vrů. Tudyť = tudy (= tímto způsobem). V.
Tudyto a tady to = tady, hierdurch.
Chce-li muž tadyto, ona chce onady. Reš. Tudyž = tudy. Ros. — T. = tam (kde),
dort. Že jsem jí dvór ustavil po shoření tudyž v Tynečku; T. na posudku mají býti |
||
|
|||
Předchozí (220)  Strana:221  Další (222) |