Předchozí (366)  Strana:367  Další (368) |
|
|||
367
|
|||
|
|||
svůj f. a táhl po svých. Sych. Dal mu f.
schovati. Štelc. F., vaček, tlumok, visák, měšec, taška, pytlíček, ňadra, kapsa. Kom. Ve f. n. balík něco vázati. Reš. — F. na hřbetě (hrb). V. — Jg. Filek, lka, m., na Slov. filko, a, m., svršek
v kartách, der Ober, Oberbauer. Jg. — F., pták. Žid. Filiálka, y, f., z lat. filia, ústav podřízený
hlavnímu (kostel, fara, osada, pokladnice atd. ). Rk. F. eskomptní, banková. Er. Vz Filialní. Neben-, Tochter-, Filial-. Filialní, z lat., vedlejší, podřízený, poboční.
Vz Filialka. F. spolek, od jiného zřízený a tudíž podřízený a od něho odvislý. F. ko- stel, jenž nemá vlastního faráře, nýbrž jest spravován od duchovního jiného kostela. S. N. F. banka, pokladnice, spolek, J. tr., půj- čovna. Šp. Filigránek, nka, m., lehkomyslný člověk.
Na Mor. Mřk. Vz Filigranový. Filigranová práce (od lat. filum = niť
a granum = zrno) znamená zlatnické výrobky od zlata a stříbra, zhotovené z nitek zlatých nebo stříbrných v podobách růží, arabesek, listův a jiných věcí okrasních. KB. 315. Filipěti, ěl, ění, o vrabci, pipen. V.
Filipp, a, m., z řec., jméno mužské. Philipp.
Filippa n. filippy míti — fiňáry, fousy, vtip. Jg. Nechal f-pa doma (hloupý). Č. F. na jelita (hloupý). Rk. Vyrval se jak F. z konopi. Prov. - Filipp-i, pl., m., dle, Dolany', mě. v Mace-
donii. — Filippika, y, f. Philippické řeči = ostré
řeči Demosthenovy proti Filippovi II., králi makedonskému. Nyní vůbec prudké a ostré řeči proti někomu. S. N. Filippina, y, f., v obec. mluvě Filipka,
Philippine. Filister, stra, m., šosák, copař, člověk
obmezeného, zpátečnického rozumu. Rk. Spiessbürger. Filkář, e, m., kartář, vz Filek. Karten-
spieler. Jg. Filkovati, v karty hráti, Karten spielen. Jg.
Filokrat-es, a n. ea, m., vůdce athenský.
Filoktet-es, a, m., slavný lukostřelec řecký.
Filolog, a, m., z řec, slovo-, jazykozpytec.
Sprachkundiger. Filologie, e, f., z řec., slovo-, jazykozpyt.
Sprachwissenschaft, Philologie. Vz víc v S. N. III. Filosof, a, m. Philosoph, Denker, Weiser,
Weisheitsfreund. Filosofický, filosovský, philosophisch. F.
knihy, učení, předpisy, rozmluva, výraz; duch (hloubavý). Nt. Filosofie, e, f., z řec, mudrctví. Philosophie.
Vz víc v S. N. III. — Filosofovati = mudro- vati, philosophiren. — o čem. Filous, pilous, pilvous, a, pivař, e, m. =
obilný červ. Kornwurm. Jg. - 2. F. = lakomec, asi z něm. Filz. Mz. 157. Filozet, u, m., zastr., Flockseide. Gl.
Filtrace, e, f., z lat., cezení, procezování,
Filtration, Durchseihung. — Filtrovati = procezovati tekutiny skrze papír, plátno, plsť, dřevěné uhlí atd. Filtriren, durchseihen. — Filtr-um, a, n., eedidlo, cedník. Rk., S. N. |
Seiher, Seihgefäss. — Filtrovací papír,
cedicí. Vys. Filtrir-. Filuta, y, m., dle „Despota", filut, a, filutář,
e, m., z fr. filou, chytrák, prohnaná liška, taškář, šibal. Spitzbube. Rk., S. N. — Filutka, filutářka, y, f. Spitzbübin. — Filutský, spitz- bübisch. — Filutovati v čem: ve hře (šiditi), betrügen. Us. Filutosof, a, m. = filuta. Us.
Fimol, fimel, u, m., z něm. Fimmel,
Femmel, v rudnictví silný železný klín, kterým kamení lámají. Jg., Mz. 157. — Mus. 1835. str. 283. Finale, e, n. V hudbě: poslední kus větších
instrumentalních skladeb, které se skládají z několika čísel, jakož i závěreční kus jednoho dějství ve zpěvohře. S. N. Das Finale, Ende, Schlussstück. Finance, í, pl., f., dle „Růže", důchody
zemské. Die Finanzen, Staatseinkünfte; Ver- mögensumstände. Vz více v S. N. ITT. 120. — 131; II. 315., B. XII. — F. dobré, bídné;
stav, ministr, ministerium f-cí. Šp. Financtví, n., das Finanzwesen. Plk.
Finanční, Finanz-. F. ministerstvo, poli-
tika, prokuratura, stráž, věda, úřady (zemské ředitelství, ředitelství berničné), f. praefektury, okresní ředitelství. Vz víc v S. N. TIL 133. F. ministerium (min. financí), patent, radní, rada, J. tr., záležitosť, náklad, výbor, odbor, nehoda pokladnice, deficit, schodek, hospo- dářství, plán, úpadek, poměry, zápletky, aerar, rozklad, zákon, vyrovnání, úroky, rok, marasmus, opatření, nouze, bída, podniknutí, zřízenec, program, účetnictví, regalie, správa, škoda, kommissař, clo, odvětví. Šp. F. ředi- telství vysoce slavné (titul). Šr. Finančník, a, m., Financier (finansié).
Fiňáry, ův, pl., m., fousy, filippy, vtip. Ten
má f. ! Us. Grütze im Kopf. Fincour, u, m. = cancor, Fetzen. Us.
Finden, něm. Wie finden sie diesen Rock?
Jak se vám zdá, líbí, podobá tento kabát? Finden sie es nicht auch? Neshledáváte-li toho též? Nezdá-li se vám totéž? Ich fand für nothwendig, das Werk zu theilen. Vidělo se mi, abych ten spis rozdělil. Mk. Finfas, u, m., velká opálka, grosse Schwinge.
Na Mor. Fingovati, z lat., smysliti. S. N. Fingiren,
erdichten, aussinnen, vorgeben. Finis coronat opus, lat, = Konec dovršuje
dílo. S. N. Finolek, lku, m., nerost, Tantalit. Min.
Finta, y, f., z fr. feinte, smyšlená věc,
pleticha, Finte, Schlauheit, Kunstgriff. Jeho jest to f. Ros. Ta fiflena divné finty má. Sych. Má (židovské) finty = úskoky. Mřk. — Fintář, e, m., šibal, Betrüger.
Fintidlo, a, n., fintílek, lka, m., kdo se fintí. Fintil, a, m. Stutzer, Zieraffe, Windbeutel. Us. -
Fintilka, y, f. Er. P. 217. Vz Fintil. Putz-
docke. Fintiti, 3. pl -tí, -ti, -tě (íc), il, ěn, ění:
fintívati = fifliti, šňořiti, putzen, schmücken, schniegeln. — se v čem. Tak v šatstvu se fintí. Gníd. — se čím: šperky. Gnid. Fintivý, kdo se rád fintí. Rk.
|
||
|
|||
Předchozí (366)  Strana:367  Další (368) |