Předchozí (421)  Strana:422  Další (423) |
|
|||
422
|
|||
|
|||
potil, že mi tak s čela ch-lo (teklo). Slez.
a mor. Šd., Brt. v Mtc. 1878. 44. Chlupí = poprchává. Brt. Chlupice, Chlupitz, ves u Hostěhradic.
Chlupina = bělolist rolní, fílago arven-
sis. Vz Rstp. 912. Chlupinka, y, f., sam. u Křelovic.
Chlupka, y, f. = jarka (pšenice). Na Hané.
Bkř. — Ch. = mladé děvče. U Kolína. Brnt. Ch. — kapka, hlt (gořalky). Val. Brt. D. 218. Chlupkař, e, m. = soukenník. Laš. Brt.
D. 218. Chlupkati = chlipati, sich schütteln.
Chlupká v koňovi (schütteln sich die Ein- geweide), když cvalem běží. Slov. Bern. Chlupkavý = chlipavý. Slov. Bern.
Chlupnouti, pnul a pl, utí, einen Schlurf,
Schluck machen; (ins Wasser) fallen, ein- fallen, in den Sinn kommen. Slov. I tram- potil sa, zhrýzal, vzdychal, hla — chluplo mu v um — boží bič! Phld. VI. 267. — si, einen Schluck machen. Ssk. Chlupnutí, n., der Schluck; der Fall
ins Wasser. Bern. Chlupnutý, geschlürft; ins Wasser ge-
fallen. Slov. Bern. Chlupoblaň, ě, f., trichoderma, der Flok-
kenhäutling, houba. Vz Rstp. 1969. Chlupokaz, a, m., microsporon, rostlinný
cizopasník. Vz Odb. path. III. 111., 112., 115. Chlupokřídlce, dlce, m., triehopteryx,
brouk. Ch. velkokrký. t. grandicollis; ne- členitý, t. atomaria; chlupatý, t. fascicularis ; hedbávitý, t. sericans. Kk. Br. 130. Chluponosný, haartragend. Ch. list. Vz
Rst. 418. Chluponožka, y, f. Ch. srstnatá či kar-
táčnice, dasypoda hirtipes, rauhfüssige Bür- stenbiene. Prm. IV. 258. Chluporožec, žce, m., dromius, der Rin-
denlaufkäfer. Ch. svižný, d. agilis; čtvero- skvrnný, d. quadrimaculatus; čtverotečný, d. quadrinotatus; páskovaný, d. sigma. Kk. Br. 27., 28. Chlupovitý. Ch. výrostky. Hg. Z říš.
rostl. 18. Chlupský, ého, m., os. jm. Tk. VII. 377.
Chlusnúť = chlustnouti, zpak ruky rychle
po ústách udrieť, tak že gamby stloskocú (stlosknú). Slov. Phld. II. 2. 51. Chlustačka, y, f., chlustavica, e, f. =
chlustavá cesta, kothiger Weg. Laš. Tč. Chlustati, chlustnouti. Mor. Pořád jenom
chlúsce (chlustá = prší, plúští, kundely sně- hové s deštěm padají). — kam jak dlouho. Celý den chlustá za krk. — co komu kam. Chlustni (chrstni, vylij) mu to za krk. — koho jak. Chlustni ho po hubě = udeř. Vz Chlusnúť. Šd. — se kde: v blátě, im Kothe herumgehen, schlampen. Laš. Tč. Chlustavice, e, f., vz Chlustačka.
Chlustavý, vz Chlustačka.
Chlustina, y, f., ves u Žebráka.
Chlustnouti, vz Chlustati.
Chlúšte, pl. = plúště. Mor. Šd.
Chmára, také: mhla, der Nebel. Slov.
Dýmové ch-ry se válí. Lipa VI. 128. Ako sa tie chmáry na dol unižujú. Sl. ps. 161. — |
Sl. ps. 54. Koll. Zp. II. 373., Zbr. Hry 251.
Chmarička. Koll. Zp. I. 108. Vz Chmárava. Chmárava, y, f. Oblak temnější volá sä
chmára; keď ích je viacej Šíre na oblohe, to sä volá chmárava. Ešte temnejšie oblaky menujú sä mrákava a nejtemnejšie čiernava. Slov. Hdž. Čít. 155. Chmáriť sa = mračiti se. Slov. Bern.
Chmárnosť, i, f. = mračnosť Slov. Bern.
Chmárný = mračný. Slov. Bern.
Chmat. Za pět prstův a chmat (zadarmo).
Us. Gth. Ch. v tělocviku: ch. v poloze hřbetní, der Ristgriff, v poloze dlanní, der Kammgriff, v poloze palcové, Speichgriff. Čsk. Cf. KP. I. 447., S. N. Chmát. Ch. měch (pytel) a smýk s ním
do kúta. Mor. Brt. Chmatač, e, m., der Greifer; Dieb. Us.
Chmatadlo, a, n. = čidlo chmatu. Šy. 49.
Chmatavosť, i, f., die Griffigkeit. Šp.
Chmatavý. Ch. bradavky. Šv. 55.
Chmatiti popadnouti; vydělati — kde.
U toho nic nechmatím. U Rychn. Črk. Chmatka, y, f. = krádež (v zlodějské
řeči). Šd. — Ch. Všecko šlo na chmatku (na dračku, na odbyt). U Rychn. Msk. Chmatník, u, m., das Griffbrett (an Musik-
instrumenten). Zv., Dch., S. N. V. 244. — Ch. = zatykač, der Steckbrief. Slov. Bern. Chmatnosť, i, f., das schnelle ERgreifen,
Fassen; matnosť. Slov. Bern. Chmatný, griffig. Ch. usně. Šp.
Chmel, vz Mkl. Etym. 87. — Ch. lesní.
Hecken-, luční, Wiesen-, Us., obecný, humu- lus lupulus, Dorn-, Us. Šp., španělský. Mllr. 74. O chmelu, chmelu zelený, bez tebe žá- dného veselí není. Sš. P. 300. Zvál chmel — vzal do zaječích, utekl. Us. Olv., Kšá. U Chru- dimě == opustil milenku. Bačk. Hoch vine se okolo dívčiny jako chmel okolo tyčky. Us. Sbtk. Dobře chmelí, dokud se tyče drží. Us. Bž — Cf. Šfk. 681., Kk. 113., 146, Kram. Slov., Slov. zdrav., Rosc. 115., Mllr. 55., 103., Rk. Sl., Rstp. 1364., KP. III. 279., Sbtk. Rostl. 260. - 264., Slb. 256., Čl. 122., Čl. Kv. 151., Schd. II. 275., FB. 33., Štědrý (večer). — Ch. = krúpy, ľado- vec. Slov. Rr. Sb. — Ch., os. jm. D. ol. X. 236. — Ch. Jan, prof. a farář, nar. 1740. Vz S. N., Jg. H. 1. 2. vd. 570. — Ch. Ondř. Blk. Kfsk. 1020. O jiných Ch. vz S. N., Rk. Sl. Chmela, y, f. Jos. Chmela. 1793.-1847.,
prof. Vz Mus. 1882. 185., 353., S. N., Back. Písm. I. 874., Tf. H. 1. 3. vya. 176., 180 , Jg. H. 1. 2. vd. 570., Šb. Děj. ř. 2. vd. 251., Pyp. K. II. 380. Jos. Ch. Od prof. Ant. Tru- hláře. V Mus. 1882. 3., 185., 353., Ukaz. 100., Bačk. Př. 145., Rk. Sl. — Ch. Mich., Slovák, kněz koncem 18. stol. Jir. Ruk. I. 294. Chmelař, a, na., hájovna u Mšece.
Chmelař. — Ch., sam. u Soběslave.
Chmelařství, vz KP. III. 278., S. N.
Chmelek, vz Chmel.
Chmelence, pole u Dluhonic. Pk.
Chmelenec, nce, m., der Hopfengarten.
Slov. Loos. Chmelení, n. = vaření mladinky s chme-
lem, das Hopfen. Ch. sladiny. KP. V. 300., 331., Zpr. arch. VIII. 61. |
||
|
|||
Předchozí (421)  Strana:422  Další (423) |